CENTRUM.CZ > Byznisdenik.cz > dnes, 17:58

Jaký byste měli mít finanční polštář na běžném účtu? Suma vás překvapí, většině Čechů se o tom ani nezdá

4 min

Sdílet

Pokud máte na účtu kolem deseti tisíc, asi si myslíte, že jste na tom dobře. Jenže finanční poradci doporučují něco úplně jiného. Podle nich byste měli mít našetřeno tolik, kolik neutratíte ani za celý rok. Mluvíme o sumách, které většině Čechů připadají jako úplná fantazie. A přitom bez takového polštáře žijete neustále na hraně katastrofy.

Finanční rezerva je opravdu důležitá

Zdroj: ByznysDeník

Starší pár kontroluje dokumenty — Pro seniory je mnohem těžší obnovit své rezervy, proto musí být velmi opatrní, zdroj: Shutterstock

Život umí překvapit, často nepříjemně

Život je nevypočitatelný a nikdo neví, co ho čeká zítra. Můžete ztratit práci, rozbít si auto, onemocnět nebo se vám pokazí topení v nejhorší mráz. A co pak? Většina lidí v takové chvíli zpanikaří, protože nemají z čeho platit.

Finanční polštář není luxus, je to nutnost. Je to vaše pojistka pro případ, že se něco pokazí. S penězi na účtu můžete v klidu hledat novou práci, místo abyste vzali první nabídku z nouze. Můžete si dovolit čekat na lepší příležitosti.

Čtěte také: Důchodci v euforii: Od ledna 2026 se nezvýší jen důchody. Na účtu seniorům přistane ještě další nečekaná částka

A co je nejdůležitější – s finančním polštářem spíte klidně. Nevíte sice, co přinese zítřek, ale víte, že nějakou dobu vydržíte i bez příjmů. To je pocit svobody, který za peníze nekoupíte.

Kolik potřebují běžní zaměstnanci? Víc než si myslíte

Pro běžného zaměstnance s platem kolem čtyřiceti tisíc hrubého platí jednoduché pravidlo. Měl by mít našetřeno alespoň tři až šest měsíčních výdajů. To znamená minimálně sto padesát tisíc korun, ideálně kolem tří set tisíc.

Čtěte také: Kompletní seznam nemocí, kvůli kterým přijdete o řidičský průkaz. Alespoň jednou z nich trpí 40 % Čechů

Zní to jako majlant? Možná, ale zamyslete se nad tím prakticky. Jak dlouho trvá najít si novou práci, pokud ztratíte zaměstnání? Obvykle tři až šest měsíců. Mezitím musíte platit nájem, jídlo, splátky a všechny běžné výdaje. Podpora v nezaměstnanosti pokryje jen zlomek vašich potřeb.

A pozor, mluvíme o čistých úsporách. Ne o penězích, které máte nějak schované mezi účty, ale o hotovosti, kterou máte připravenou jenom na krize. Pokud máte hypotéku nebo spotřebitelský úvěr, potřebujete ještě víc.

Muž v obleku se svazkem peňez — Živnostníci patří k nejohroženějším skupinám, pro ně je finanční polštář nutností, zdroj: Shutterstock

Rodiny s dětmi: Dvojnásobek a ještě kousek

Rodiny to mají ještě složitější. Děti nepřestanou jíst jen proto, že tatík ztratil práci. Naopak, potřebují stabilitu a bezpečí. Proto by rodina se dvěma dětmi měla mít našetřeno minimálně půl milionu korun.

Asi vás to vyděsilo, ale je to realita. Rodinné výdaje jsou prostě vyšší: školné, kroužky, oblečení, jídlo pro víc lidí. A co když onemocní dítě a jeden z rodičů musí zůstat doma? Najednou vám vypadne polovina příjmů a výdaje zůstanou stejné.

Chytrá řešení existují. Můžete si rozdělit zodpovědnost, jeden z partnerů se stará o krátkodobé úspory, druhý o dlouhodobé. Nebo můžete část peněz mít na spořicím účtu s vyšším úrokem. Hlavně, ať jsou dostupné do pár dní, ne za rok.

Senioři: Jiná čísla, stejné obavy

Senioři jsou v specifické situaci. Na jednu stranu už nemají hypotéku ani malé děti. Na druhou stranu se jim můžou zvýšit zdravotní výdaje a důchod obvykle nestačí na všechno.

Senior by měl mít našetřeno alespoň sto tisíc korun. To pokryje nečekané zdravotní výdaje, opravu auta nebo větší opravu v bytě. A vzhledem k tomu, že už nevydělávají, měli by být opatrnější než mladí lidé.

Senioři často dělají chybu, že si myslí, že už úspory nepotřebují. Opak je pravda. S věkem se zvyšuje riziko zdravotních problémů a ne všechno hradí pojišťovna. Navíc většina seniorů chce zůstat co nejdéle doma, což vyžaduje investice do úprav bytu.

Živnostníci: Nejrizikovější skupina potřebuje nejvíc

A teď se dostáváme k těm, kteří to mají nejtěžší. OSVČ nemají jistotu pravidelného platu, nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti a jejich příjmy kolísají jako na horské dráze. Proto potřebují největší finanční polštář ze všech.

Živnostník by měl mít našetřeno minimálně rok výdajů. Pro průměrnou OSVČ to znamená kolem šest set tisíc až milion korun. Zní to šíleně? Pro živnostníka je to otázka přežití. Když mu dva tři měsíce nevyjdou zakázky, musí mít z čeho žít.

Navíc živnostníci často investují do vybavení, nástrojů nebo zásob. Když přijde krize, potřebují peníze nejen na živobytí, ale i na udržení chodu firmy. A banky jim půjčí jen těžko, protože nemají pravidelný příjem.

Jak na to? Reálné kroky k cíli

Možná se teď ptáte, jak našetřit takové sumy. Dobrá zpráva je, že to nemusíte stihnout do zítřka. Začněte postupně a nastavte si realistické cíle.

Začněte s pěti tisíci korunami měsíčně. Ano, je to hodně, ale zkuste si najít úspory. Méně restaurací, levnější mobil, méně zbytečných nákupů. Za rok máte našetřeno šedesát tisíc, za dva roky sto dvacet tisíc.

Využijte každý nečekaný příjem. Prémie, vratka daní, dědictví, všechno rovnou na finanční polštář. A nedotýkejte se těch peněz, pokud to není skutečná krize. Rozbitá pračka je nepříjemnost, ne krize. Krize je, když nemáte z čeho platit nájem.

A pamatujte si, polštář není investice, je to pojistka. Nečekejte od něj výnosy, očekávejte od něj klid a bezpečí. A jakmile ho dosáhnete, teprve pak začněte přemýšlet o investování. Nejdřív se zajistěte, pak můžete riskovat. To je základ úspěšného hospodaření s penězi, který většina Čechů bohužel pořád nechápe.