Dostatek vody, hořčík, čerstvé ovoce, zmrzliny i pauzy během náročného pracovního dne. To vše může pomoci, když ani klimatizace v boji s extrémními teplotami nestačí. Letní vedra už totiž dávno nejsou výjimkou několika červencových dní, ale stále častěji trvají týdny. Vysoké teploty přitom významně ovlivňují pracovní výkon. Nejvíce to podle odborníků pociťují zaměstnanci v kancelářích, tam se teplota může snadno vyšplhat přes únosnou hranici. Klesající soustředění, únava, bolesti hlavy nebo podrážděnost pak nejsou leností pracovníků, ale přirozenou reakcí organismu na tepelnou zátěž.
Zatímco klimatizované kanceláře zvládají tropy lépe, řada menších firem nebo sdílených pracovišť stále spoléhá na přirozené větrání nebo přenosné ventilátory. A právě tam hrozí, že produktivita i zdraví zaměstnanců utrpí nejvíce. Co pomůže, když venku panují třicítky a uvnitř není o moc lépe?
Věděli jste?
Česká legislativa stanovuje teplotní limity pro fyzicky nenáročné činnosti vykonávané převážně vsedě. Na těchto pracovištích by se teplota měla pohybovat mezi 20 a 27 stupni. Pokud jsou tyto hodnoty překročeny, zaměstnavatel musí reagovat. „Pomůže například stínění oken, zajištění větrání, úprava pracovní doby nebo snížení fyzické zátěže,“ popsala Anna Kevorkyan, CEO pracovního portálu JenPráce.cz.
Pitný režim je základ
Velmi důležitý je podle odborníků pitný režim. Při vyšších teplotách se tělo totiž přirozeně více potí, a to i bez fyzické aktivity. Ztrácíme tím nejen vodu, ale rovněž důležité minerály, zejména pak hořčík a sodík. Pitný režim by měl být pravidelný, nikoliv nárazový. Nejlepší je pít po malých dávkách, ideálně zhruba 150 mililitrů každých 20 minut
Místo ledových nápojů, které mohou paradoxně zpomalit trávení a přispět k únavě, se doporučuje voda vlažná až mírně studená. Vhodné jsou také minerální vody s obsahem hořčíku, je ovšem potřeba se mít na pozoru před vysokým množstvím sodíku. Ten může při dlouhodobém příjmu zatěžovat krevní tlak.
Čerstvé ovoce a zmrzlina
V horkých dnech mimo jiné pomáhá i pravidelné zařazení osvěžujících pochoutek, jako je čerstvé ovoce nebo zmrzlina. Ovoce nejen hydratuje, ale díky obsahu vitamínů a přírodních cukrů dokáže dodat rychlou energii a zlepšit náladu. Sladké chladivé osvěžení je přirozenou cestou, jak zvládnout únavu, pozor ale na nápoje s vysokým obsahem umělých sladidel a konzervantů. Tyto látky totiž mohou naopak vyvolávat podráždění nebo zvýšenou únavu.
Kouzlo hořčíku
Magnesium hraje v horkých dnech důležitou roli. Pomáhá zmírnit únavu a vyčerpání, které přicházejí s teplem a nedostatkem pohybu, podporuje soustředění i duševní výkon a může předejít bolestem hlavy nebo svalovým křečím, které se často objevují při dlouhém sezení v přehřátých prostorách.
„Nejjednodušší formou, jak hořčík průběžně doplňovat, je pít přes den vhodně mineralizovanou vodu. Odpadá tak nutnost myslet na doplňky stravy nebo tablety," dodal Jaroslav Žák ze společnosti BWT.
Pauzy jsou klíčové
Během veder mozek pracuje pomaleji, hůř se rozhodujeme a řešení složitějších úkolů vázne. Tělo se přehřívá a bez možnosti se ochladit přichází únava mnohem rychleji. Zaměstnanci by tak v horku měli dodržovat pravidelné krátké přestávky, ideálně každých 45 až 60 minut. Stačí vstát od stolu, projít se, opláchnout si ruce nebo si na chvíli sednout ke stinnému oknu. Krátké protažení uleví tělu a pomůže restartovat mozek.
„Pro zaměstnavatele přitom nejde o ztrátu času. Několikaminutová pauza může výrazně zlepšit pracovní výkon v dalších hodinách. Pokud zaměstnanci setrvávají dlouhé hodiny v přehřátém prostředí bez pohybu a odpočinku, dříve či později se projeví pokles výkonu, ale i vyšší nemocnost,“ vysvětlil Jan Dvořák z Počítačové školy GOPAS
Změna dress codu
Ve firemních prostředích, kde platí striktní pravidla oblékání, se často zapomíná, že tělo v horku potřebuje dýchat. Oblečení z umělých vláken, tmavých barev nebo se zbytečnými vrstvami teplo jen zadržuje. Proto je vhodné v letních měsících mírně uvolnit pravidla oblékání Lehké košile, polokošile, vzdušné materiály jako len nebo bavlna, případně volnější střihy mohou zásadně přispět k tomu, že zaměstnanci zvládnou pracovní den bez zbytečného přehřívání.
Co dělat, když není klimatizace?
Ve starších budovách nebo menších provozech často není centrální klimatizace samozřejmostí. „V takových případech se doporučuje kombinace několika kroků. Přes noc dobře vyvětrat a ochladit prostor, přes den zatáhnout žaluzie nebo rolety a omezit vstup přímého slunce. Vhodné jsou i přenosné ventilátory, které zajistí cirkulaci vzduchu – ideálně pomalu rotující stropní nebo sloupové typy, které nevíří prach. Alternativou mohou být ochlazovače vzduchu fungující na principu odpařování vody. Ty sice nesníží teplotu jako klimatizace, ale zvlhčený vzduch působí pocitově příjemněji a efektivněji odvádí teplo z povrchu těla,“ doporučil Lukáš Rom ze společnosti Kärcher.