CENTRUM.CZ > V Telce > 21. 12. 2025, 10:29

Homolka a tobolka: Natáčení provázely sázky, cenzura, těhotenství i biblické citace

| 3 min

Sdílet

Tragikomická klasika Homolka a tobolka má překvapivé pozadí. Do výsledného filmu výrazně zasáhla cenzura. Sázky i biblický odkaz dělají film výjimečným.

Homolka a tobolka

Zdroj: FOTO:Jaromír Komárek, distr. TV Seznam

Homolkovi naposledy vyrazili do hor, chtěli si užít zimní radovánky, ale znovu se všechno zvrtlo. Snímek Homolka a tobolka, závěr slavné trilogie režiséra Jaroslava Papouška, nabídl nejen absurdní situace a nadčasový humor, ale i řadu zajímavostí, které zůstávají v pozadí.

Obsah filmu originálně

Třetí a zároveň poslední díl trilogie o pražské rodině Homolkových se odehrává ve Špindlerově Mlýně, kam se celá rodina vydává na zimní rekreaci do zotavovny Radost. Před cestou si slíbí, že na sebe budou hodní, a kdo to poruší, bude za trest klečet.

To však dlouho nevydrží. Homolkovi se zapletou do směšných sporů o výměnu pokojů, nevyhnou se drobnému požáru ani vytopenému pokoji. Když se jim podaří výhodně prodat své původní ubytování, začnou se hádat, kdo si kolik odnese. A když tobolku s penězi ztratí, zbyde jen zoufalé hrabání ve sněhu. Zimní radovánky se mění v bláznivou frašku, ve které nechybí snaha o kompromisy, ani tragikomická absurdita.

Kulturní referent s biblí i dvěma větami

Ve filmu se objevuje postava kulturního referenta, kterou ztvárnil Jiří Hrzán. Jeho role je sice epizodní, ale o to výraznější. Zazní z jeho úst věta: „Obávám se, že mé království není z tohoto světa.“ Ta má původ v Bibli, konkrétně v Janově evangeliu 18,36-37, kde Ježíš mluví s Pilátem o svém poslání. Hrzánova postava jinak opakuje stále dokola tyto dvě věty: „To je horor.“ a „To je výborný.“ I přes minimální prostor tak zůstává divácky nezapomenutelná.

O tom, že atmosféra při natáčení byla hravá, svědčí i historka herečky Heleny Růžičkové, která hrála Heduš: „Když jsme ve Špindlerově Mlýně točili třetí díl, vsadila jsem se s kameramanem Miroslavem Ondříčkem o bednu šampaňského, že mě Jirka Hrzán v náručí přenese přes celý parket. My to ale s Jirkou měli vyzkoušené, takže mě v pohodě přenesl tam a ještě nazpátek. A šampáňo pak teklo proudem.“

Píseň na míru a střih podle cenzorů

Film byl ozvláštněn originální písní „Buďme na sebe hodní“ (někdy známou i jako „Popřejme si dobrý den“), kterou nazpíval Karel Černoch. Hudbu složil Karel Mareš, text napsal Zdeněk Borovec. Píseň tematicky navazuje na hlavní myšlenku filmu – že bychom na sebe měli být laskaví, i když se to často nedaří.

Co se ale příliš nepovedlo, byla distribuce. Film přišel do československých kin v roce 1972 a zaznamenal návštěvnost okolo půl milionu diváků. Na tehdejší dobu šlo o slušné číslo, přesto to byl nejslabší výsledek ze všech tří dílů. Podle pamětníků se na tom podepsala přísná cenzura po nástupu normalizace. Komunističtí dozorci údajně film ve střižně silně „rozebrali“ a režisér Papoušek jej musel znovu poskládat z toho, co mu zbylo. I proto je dnes těžké si představit, jak by film Homolka a tobolka mohl původně vypadat.

Lyžař z USA a těhotná Burdová

Ve filmu se objevuje i talentovaný Pepík, který chce otci dokázat, že z něj bude skokan na lyžích. Ztvárnil ho skutečný lyžař Petr Kakeš. Ten později emigroval do Spojených států. Tam se věnoval rychlostnímu lyžování, a dokonce držel rekord v této disciplíně.

Zajímavé je i pozadí jedné z hereček. Iva Janžurová hrála paní Burdovou v době, kdy byla těhotná. Přesto její výkon nijak neutrpěl a diváci si jí v roli neodbytné Burdové oblíbili.

Snímek Homolka a tobolka můžete zhlédnout na TV Seznam v neděli 21. prosince od 11:15.

Další filmové a seriálové zajímavosti najdete tady.

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Vtelce.cz na základě veřejně dostupných informací z médií (readzone, csfd, filmovyprehled).