Historie strachu z novinek: Pokaždé jsme čekali katastrofu. A ona nepřišla

| 2 min

Sdílet

Když se objeví nějaká novinka, například kniha, telefon, kalkulačka nebo umělá inteligence, společnost často zareaguje panikou. Obavy jsou různé. Ztratíme dovednosti? Ztratíme morálku? Nahradí nás nový stroj? Historie ukazuje, že tyto strachy se opakují v nových podobách, přestože výsledky bývají mnohem rozmanitější a méně katastrofické než samotné očekávání. Souvisí to s univerzální lidskou tendencí přeceňovat krátkodobé škody a podceňovat dlouhodobé přínosy nových technologií.

I obyčejná kalkulačka byla kdysi něčím co lidstvo jakožto nový vynález děsilo.

Zdroj: Shutterstock

Vědci mají pro tuto situaci dokonce pojmenování. Strachu z novinek se říká technologická panika. A ta provází lidstvo od samých počátků a jen tak pravděpodobně nezmizí. V minulosti se lidé báli i obyčejné kalkulačky, dnes je na ráně umělá inteligence. Je ale strach skutečně tak oprávněný?

Knihy a tisk: Konec starého pořádku?

Když se v 15. století rozšířil knihtisk, někteří současníci předpovídali kulturní kolaps. Měli strach, že skončí role písařů, klesne kvalita textů a rozvrátí se společenské vztahy. Ve skutečnosti však tisk rychle rozšířil přístup k informacím. Odhaduje se, že už do roku 1500 bylo vytisknuto v Evropě řádově několik milionů výtisků. To zásadně změnilo šíření vzdělanosti, náboženskou reformu i vědeckou komunikaci.

Nicméně tisk také přinesl problémy. Dezinformace, cenzura a ekonomická konkurence pro tradiční profese ukazují to, že katastrofa se obvykle neprojeví absolutním zhroucením, ale jako přeuspořádání institucí s vítězi i poraženými. Historikové zdůrazňují, že dopad tisku byl komplexní, tedy že společenské přínosy se mísily s konflikty o kontrolu informací a autoritu.

Kalkulačky a ztráta dovedností: Hrozba pro rozum?

Když se v 60. a 70. letech 20. století kalkulačky začaly objevovat ve školách, učitelé a komentátoři varovali, že žákům ubudou základní aritmetické schopnosti. Báli se, že ztratíme schopnost počítat v hlavě. Empirické studie však ukázaly překvapivý výsledek: při dostupnosti kalkulaček nebyl nalezen žádný dlouhodobý pokles základních matematických dovedností. Naopak tam, kde byly kalkulačky zařazeny pedagogicky smysluplně, mohly rozšířit schopnosti řešit složitější úlohy a podpořit porozumění.

To samozřejmě neznamená, že by byly obavy úplně neopodstatněné. Nesprávné nebo předčasné použití nástrojů může vést k lenivosti ve výuce nebo ke ztrátě některých rutinních dovedností. Ale historická lekce je jasná. Místo zákazu nebo hysterického odmítání je efektivnější zavádět nové nástroje s pedagogikou, která zachová jádro dovedností a zároveň využije výhod novinek.

Umělá inteligence nahání některým lidem strach dodnes. Je ale oprávněný?

━━ Umělá inteligence nahání některým lidem strach dodnes. Je ale oprávněný? (Zdroj: NicoElNino / iStockphoto)

Umělá inteligence a nová vlna starých strachů

Ztráta pracovních míst, morální úpadek, šíření lživých informací. Tyto starší strachy se objevují ve společnosti ve spojení s AI neustále. Přichází ale také nové obavy. Lidé se bojí autopilotovaných systémů, generativních modelů a rychlého nasazení bez regulačního rámce.

Současné průzkumy ukazují vysokou míru nejistoty. Například v USA značná část veřejnosti vyjadřuje větší obavy než nadšení, a konkrétně vysoké procento respondentů má strach z šíření nepřesných informací generovaných AI a z narušení sociálních vazeb.

Stejně jako u předchozích technologií lze očekávat dvojí výsledek. Některé profese mohou být významně proměněny či zredukovány, jiné vzniknou či budou posíleny. Některá společenská rizika se ukáží jako vážná a vyžádají si regulaci a osvětu, jiné předpovězené katastrofy se neprojeví.

Historie strachu z novinek: Pokaždé jsme čekali katastrofu. A ona nepřišla

Rychlík jel "na červenou", na místě byla těžká zranění. Srazil se s jiným vlakem

Nemilá zpráva před Vánoci, vejce prudce zdražují. Na vině není jen ptačí chřipka

Syn Vladimíra Dlouhého vzpomíná na dobu jeho umírání. „Vtipkoval,“ říká

Po výhrůžkách soudem bere Cibulková zpátečku a mluví o usmíření s Dolinovou

Boj o MS začne proti Irům. Barážový los je přísný, ale Čechům dal i obrovskou výhodu