Blesk podle mnohých neudeří dvakrát na stejné místo Tato úvaha je často využívaná jako rčení pro situace, kdy chce člověk říci, že výjimečná událost se už znovu nestane. Ve skutečnosti je to ale jinak – při bouřkách se blesky na stejná místa vracejí a statistiky jasně ukazují, že se to děje často.
Jak blesk vzniká?
Blesk je obrovský elektrický výboj, který se objeví při bouřce mezi oblaky nebo mezi oblakem a zemí. Vzduch za normálních podmínek elektřinu nevede. Když se ale nahromadí velký rozdíl elektrických nábojů, dojde k průrazu. Energie se pak vybije jediným prudkým zábleskem a mohutným hřměním. Blesk si vždy hledá cestu, která klade co nejmenší odpor. Proto se vybíjí do nejvyšších a nejlépe vodivých objektů – typicky do stromů, skal, věží, kostelních věží nebo vysokých budov. Pokud je nějaké místo pro blesk výhodné, stává se jeho „oblíbeným cílem“ a může tam udeřit znovu i během jediné bouřky.
Příklady z praxe
Známým příkladem je Empire State Building v New Yorku. Do této ikonické stavby udeří blesk průměrně 20–25krát ročně. Podobně je na tom i Socha svobody, jejíž pochodní projde elektrický výboj několikrát do roka. Vysoké stavby a vysílače fungují jako magnet na blesky i u nás – například televizní vysílač na Ještědu nebo Praděd v Jeseníkách patří mezi místa, kde blesky udeří opakovaně.
Není to ale jen o stavbách. Opakované údery blesků postihují také horské štíty nebo osamocené stromy na polích. Blesk se totiž nerozhoduje náhodně, ale vždy podle fyzikálních podmínek v okolí.
Statistika blesků
Americký národní úřad pro oceán a atmosféru uvedl, že na Zemi udeří každou sekundou asi sto blesků. Za den je to více než 8 milionů výbojů. Proto není překvapivé, že některá místa zasahuje blesk znovu a znovu. Lidé si často myslí, že blesk je nepředvídatelný – to není pravda. Blesky se řídí fyzikálními zákony. Vždy hledají cestu s nejmenším odporem. Proto míří na vysoké a dobře vodivé objekty. Mýtus, že blesk nikdy neudeří dvakrát na stejné místo, tak vůbec neplatí.
Rizika pro člověka
Zásah bleskem je pro člověka velmi nebezpečný. Šance, že vás blesk trefí, je sice malá, ale následky bývají vážné. Přímý zásah většinou končí smrtí. Nepřímý zásah může způsobit popáleniny, poškození nervů nebo trvalé zdravotní potíže. Proto je nutné vědět, jak se při bouřce chránit. I jednoduchá pravidla mohou riziko výrazně snížit.
Jak se chránit při bouřce?
Nevyhledávejte úkryt pod stromem. Osamocené stromy jsou jedním z nejčastějších cílů blesků. Elektrický proud může po kmeni sklouznout do země a zasáhnout člověka stojícího poblíž.
- Držte se dál od vody. Voda je výborný vodič elektřiny. Při bouřce proto okamžitě opusťte bazén, jezero nebo řeku.
- Vyhněte se hřebenům hor. Na otevřených a vyvýšených místech jste snadným terčem. Raději se přesuňte do nižších poloh nebo se ukryjte v bezpečné budově.
- Na volném prostranství si dřepněte. Pokud není jiná možnost, dřepněte si s nohama těsně u sebe. Nikdy si nelehejte na zem – proud by mohl projít celým tělem.
- Nepoužívejte mobil ani kovové předměty. Držení kovového předmětu nad hlavou riziko zásahu zvyšuje.
- Vypněte elektroniku doma. Silný výboj může poškodit spotřebiče i na dálku, proto se vyplatí odpojit zařízení od sítě.
Blesk může udeřit na stejné místo klidně několikrát, a to i během jedné bouřky. Vysoké budovy, věže nebo horské vrcholy jsou toho důkazem. Rčení o jednorázovém úderu je tedy pouze lidová představa, která nemá s realitou nic společného. Blesky se řídí fyzikou, ne příslovími. A protože jejich síla je obrovská, je vždy nutné dodržovat základní pravidla bezpečnosti. Lepší je jednou zbytečně se schovat, než riskovat následky, které mohou být smrtelné.
Zdroje: Novinky.cz, Prozeny.blesk.cz, Noaa.gov