Extrémně ambiciózní rodič. Největší zhouba výchovy potomka

| 2 min

Sdílet

Doba sebevědomí už dávno přišla. Hlavně si věřit, i když člověk v podstatě vůbec nic neumí. Úspěchy pak nějak přijdou. Když se ostatně podíváme na politické spektrum u nás, zjistíme, že to bohužel funguje. V současné době totiž vyrůstají hlavně ony sebevědomé děti, které toho ale nic moc neumějí. Doby nás Husákových dětí, které měly sebevědomí minimální a získaly ho až v době, kdy už alespoň něco dokázaly, jsou dávno pryč. Bohužel. Největší hrozbou současného systému výchovy jsou bohužel ambiciózní rodiče. Těch stále přibývá. Mnozí navíc nejsou soudní.

Rodič

Zdroj: Pixabay

Doba sebevědomí už dávno přišla. Hlavně si věřit, i když člověk v podstatě vůbec nic neumí. Úspěchy pak nějak přijdou. Když se ostatně podíváme na politické spektrum u nás, zjistíme, že to bohužel funguje. V současné době totiž vyrůstají hlavně ony sebevědomé děti, které toho ale nic moc neumějí. Doby nás Husákových dětí, které měly sebevědomí minimální a získaly ho až v době, kdy už alespoň něco dokázaly, jsou dávno pryč. Bohužel. Největší hrozbou současného systému výchovy jsou bohužel ambiciózní rodiče. Těch stále přibývá. Mnozí navíc nejsou soudní.

Ochránci svého dítěte

Takoví rodiče již od útlého věku své dítě hýčkají v maximálním luxusu a jakýkoli diskomfort vylučují. Pokud se ale dítě nesetká s něčím nepohodlným, narazí na to mnohem později a srážka bude devastující. Příkladem budiž malé dítě, které rodiče neustále nocí na rukou, protože v kočáru pláče. Dlouho se nenaučí ani chodit na nočník. Proč? Protože plácnout ho je zločin. Vysvětlovači budou raději donekonečna vysvětlovat. Později dítě nesmí ani hromadnou dopravou do školy. Rodič si ho raději zaveze až před práh školy, sotva přejede další pro něj nedůležité děti.

Potomka vůbec neznají

Mají ale opačný pocit. Myslí si, že přesně ví, co jejich dítě potřebuje a jak by mělo žít. Pečlivě mu hlídají jídelníček, případně jim nevadí, že jí cokoli, co mají rádi oni samotní. Dítě těchto rodičů je často vystrašené, protože musí v podstatě chtít to, co si žádá jeho rodič.

Za všechno mohou učitelé

Samozřejmě. Tito rodiče věří svému dítěti. Když ve školce nebo ve škole zlobí, je to jednoznačně učitelem či učitelkou. Pedagogové se dítěti věnují málo. Je přece moc chytré, a tak se nudí, zatímco ostatní děti pracují. Práci už má pochopitelně hotovou, protože je nejlepší. Mnozí takovýto rodiče si také zjišťují vzdělávací programy školy a mnohé další detaily. Ne kvůli dítěti, ale jako zbraň na učitele a ředitele.

Já své dítě přesně znám a vím, co potřebuje

Přesně takto ambiciózní rodič uvažují. A co když se dítěti tak nedaří? Okamžitě řeší pedagogicko-psychologickou poradnu. Dítě si přece zaslouží zcela individuální péči. Je totiž jejich. Nakonec ale nezíská vůbec nic, jen horší srážku s realitou. Typické jsou přijímací zkoušky na střední školu. Ochraňované dítě je celou dobu obletované, ale přijímací zkoušky píše stejně samo, maximálně získá více času, což mu pochopitelně nepomůže.

Nepřesvědčitelní jedinci

Ambiciózního rodiče prostě a jednoduše nepřesvědčíte. Prostřednictvím dítěte si chce většinou dokázat to, co v životě sám nezvládl. To je to nejhorší, co může být. Jak pro jeho okolí, tak hlavně pro samotného potomka.