Elon Musk chce spojit EU a USA nejdelším tunelem světa za 54 minut. Zlikviduje leteckou dopravu? Cena zaskočila i odborníky

| 4 min

Sdílet

Je to jen vize, anebo se jedná o projekt, který může poměrně rychle vzniknout a ušetřit tak čas, a ve výsledku i tuny CO2?

Elon Musk chce spojit EU a USA nejdelším tunelem světa za 54 minut. Zlikviduje leteckou dopravu? Cena zaskočila i odborníky

Zdroj: Zdroj fotografie: Hyperloop

Mám rád romány, které naspal Jules Verne. Jsem tak starý, že jsem vyrůstal v době, kdy tyto knihy se téměř nedaly sehnat. Půjčovaly se po známých, příbuzných, a když se nějaká objevila v knihkupectví, byla drahá. A snažil jsem se přesvědčit rodiče, aby mi ji koupili. Fascinovalo mě, jak spisovatel svými vizemi předběhl dobu, mnohdy o více než 100 let. Stroje, které létaly, byly těžší než vzduch. Ponorky, které dokázaly zvládnout pod hladinou moře obrovské vzdálenosti. Přístroje, které pomáhaly dýchat lidem ve vodě. A tak dále a tak dále.

Technologie jde dopředu, před sto lety by nevěřili vlastním očím

Jsem tedy opatrný, když někdo i dnes přijde s nápadem, který se může jevit jako zcela nesmyslný nebo nerealizovatelný. Opatrný v tom smyslu, že bych ho hned odsoudil jako snílka, fantastu, dokonce snad blázna či šílence. Skutečně může jít o vizionáře. Majitel značky Tesla, Elon Musk, je určitě vizionář. Do jaké míry jsou všechny jeho nápady reálné, to je ale otázka. Myšlenku elektrických aut naplnil. I tunel, který by spojoval dva kontinenty by mohl být uskutečnitelný. Ovšem ne za cenu, kterou Musk prezentuje. Myšlenka je jednoduchá.

Nový, nejdelší tunel na světě, který by měl spojit dvě velká města za pouhých 54 minut. To zní skutečně jako něco z vědecko-fantastického filmu. Mluvíme o podmořském tunelu, který by spojil Londýn a New York. A co je na tom nejlepší? Pokud by se tento ambiciózní plán podařilo zrealizovat, šlo by o revoluci v cestování, která by změnila způsob, jakým vnímáme vzdálenosti. Zapomeňte na sedmihodinové lety přes Atlantik, protože tento tunel by umožnil překonat vzdálenost mezi těmito dvěma metropolemi za méně než hodinu.

Celý projekt se opírá o technologii hyperloop, což je systém vysokorychlostních kapslí pohybujících se téměř ve vakuu. Tyto kapsle levitují díky magnetickým polím, tím se řekl bych řeší problém tření. Přepravní ampule by měly dosahovat extrémních rychlostí. A co to znamená pro nás, pro „běžné cestující“? Představte si, že dopoledne vyrazíte z Londýna, dáte si oběd v New Yorku a na večer jste zpátky v Evropě. Zní to jako sen, že? Já vím, že ano.

Technologie existuje, ale zatím jen ve fázi pokusu a testování

Realita je o něco složitější, byť technologie hyperloop už existuje. Dokonce funguje, ovšem s jedním velkým „ale“. Je zatím stále ve fázi experimentů a nejdelší testovací dráha, která existuje, měří v řádech stovek metrů. To je dost málo na to, abychom mohli mluvit o překonání vzdálenosti 5 000 kilometrů mezi Evropou a Amerikou. EHC Veendam, tedy Evropské Hyperloop centrum v nizozemském Veendamu, má dráhu, kterou lze použít k testování technologií hyperloop při rychlosti 75–100 km/h. Délka je 420 metrů, průměr potrubí je 2,5 metru a tlak v potrubí 100 Pa.

Dynamické parametry tedy zatím ani zdaleka nenapovídají tomu, co by bylo třeba pro mezikontinentální cestování. Rychlost je 75 km/h v zatáčce a 100 km/h rovně. A teď k samotné stavbě tunelu. Pokud si někdo myslí, že jde jen o vykopání díry pod mořem, je na omylu. Mezi oběma kontinenty se nachází Středoatlantský hřbet, což je rozsáhlé podmořské pohoří dlouhé přes 20 000 kilometrů. Překonat tuto geologickou překážku by vyžadovalo inženýrská řešení, která zatím neexistují.

Na dně by byl na trubky obrovský tlak, pod hladinou hrozí kry

Další z možností je vytvořit plovoucí tunelové roury, které by byly ukotveny stovky metrů pod hladinou oceánu. Tím by se předešlo extrémnímu tlaku v hlubinách. Stačí si vzpomenout na tragický pokus ponorky dostat se k vraku Titanicu a je jasné, že nikdo nechce být v několikakilometrové hloubce. Jistěže ani tato varianta není bez rizik. Plovoucí tunely by mohly být ohroženy ledovci, podmořskou seizmickou aktivitou nebo silnými mořskými proudy. Zmíněná možnost, vyvrtat tunel přímo do mořského dna, by si vyžádala technologie, které zatím neexistují.

A co finance? Elon Musk tvrdí, že jeho společnost by dokázala tento tunel postavit za 20 miliard dolarů. Odborníci odhadují náklady na podobný projekt na 20 bilionů dolarů. Ano, bilionů. To je částka, která přesahuje možnosti společností i vlád. Jen tak pro srovnání. Částka 20 miliard dolarů byla adekvátní cenou za 55 kilometrů dlouhý most přes moře, který v roce 2028 otevřela Čína. Takže znovu, jeden balík peněz, byť obrovský a pro jedince asi nepředstavitelný.

Světová mocnost za to postaví 55 kilometrů klasického mostu, Elon Musk říká, že za to postaví 5 000 kilometrů dlouhý tunel pod mořem. Tady to snílkovství asi skutečně přesáhlo únosnou mez. A teď nejde o projekt, ale skutečně o nerealistickou cenu. Každopádně myšlenka to jistě není špatná. A může se stát, že budoucnost ukáže, že to bylo stejné, jako když si v renesanci jen Leonardo da Vinci uměl představit letadlo těžší než vzduch a před sto lety přenos obrazu vzduchem. Tak uvidíme. Nebo spíš naši potomci.

Elon Musk chce spojit EU a USA nejdelším tunelem světa za 54 minut. Zlikviduje leteckou dopravu? Cena zaskočila i odborníky

"Dědeček by se za ní styděl," zaútočila Obermaierová na Pavlínu Wolfovou

Svatební noc ve středověku: Přihlíželi jí rodiče i kněz a když muž selhal, nastoupil družba

Karel Heřmánek den před sebevraždou sepsal závěť. Rodina si rozdělila 178 milionů

Vyhněte se sedadlu "zoufalství", varuje letuška. Prozradila, které místo je nejlepší

KVÍZ: Spalovna odpadu, pražské vily i chrám pro zesnulou ženu. Poznáte slavné budovy?