Hned dvakrát musela starostka středočeské obce Jíkev letos v létě poslat lidem v obci upozornění na porušování pravidel pro provoz dronů s tím, že „létání s drony nad domy a v zastavěných oblastech je přísně regulováno“ a že porušení pravidel může být pokutováno. Povinnost registrovat k provozu každý dron nad 250 gramů váhy a všech dronů s kamerou platí již pátým rokem.
„Dnes opět viděn v obci dron. Opětovně žádáme majitele o dodržování pravidel létání s drony,“ stojí na úřední desce obce Jíkev nedaleko Nymburka. Kdosi zde opakovaně létal s dronem nad domy sousedů.
Banalita to není – drony dnes běžně pracují s kvalitními kamerami, které umožňují pořizovat záběry lidí i v jejich ryze soukromém prostředí, na zahradách i v bytech. A to zákon zapovídá.
S rozmachem a snadnou dostupností dronů souvisí i vyšší obavy z ohrožení bezpečnosti chráněných objektů či akcí s vysokou koncentrací lidí.
Přestupek i trestný čin
Registrovaných provozovatelů a pilotů dronů v Česku je nyní již přes osmdesát tisíc. „Provozovatelů bylo v registru provozovatelů bezpilotních systémů k počátku srpna 81 891, pilotů 84 356,“ shrnuje aktuální data Jitka Ungerová, tisková mluvčí Úřadu pro civilní letectví.
Nejčastěji ukládanou sankcí je pokuta ve výši deset tisíc korun. „Ukládáme i správní trest napomenutí či propadnutí věci – dronu.“
Registrací tak opět skokově přibylo. K únoru 2024 bylo v evidenci Úřadu pro civilní letectví (ÚCL) 56 943 provozovatelů bezpilotních systémů a 60 795 dálkově řídících pilotů.
Roste i počet podnětů na porušení pravidel létání s drony (mezi něž ovšem patří i lety s drony bez registrace). Policie jich ÚCL za loňský předala 334, za prvních šest měsíců tohoto roku jich bylo už 193.
Nejčastěji jde o lety v zakázaném prostoru v okolí Pražského hradu (kde bývají pachateli přestupku obvykle cizinci) a ve vzdušném prostoru kolem letiště Václava Havla v pražské Ruzyni. [souvisejici]
„Dále je to let v hustě osídleném prostoru bez dodržení pravidel, například létání nad nezapojenými osobami, nevyznačení místa provozu v digitální mapě, případně neregistrovaný provozovatel. Většinou to bývá kombinace několika výše uvedených,“ doplňuje mluvčí Jitka Ungerová.
Nejčastěji ukládanou sankcí je pokuta ve výši deset tisíc korun. „Ukládáme i správní trest napomenutí či propadnutí věci – dronu,“ dodává Ungerová. Celkově od roku 2013 ÚCL uzavřelo 1740 správních řízení. „Další řada řízení aktuálně probíhá a nachází se v různých fázích správního řízení,“ konstatuje úřad.
Některé případy mohou mít i charakter obecného ohrožení, pak je už jako trestný čin řeší přímo Policie ČR. Do této kategorie patří například ohrožení letu záchranářského vrtulníku pilotem dronu z října 2022 na Domažlicku.
Kde se létat nesmí
Zákon dronům určuje mimo jiné maximální výšku letu, zakazuje přelety nad lidmi a domy bez povolení a před letem dává provozovateli povinnost ověřit omezení pro let ve veřejně přístupné aplikaci DronView (tu od září nahrazuje nová digitální mapa DroneMap).
Podobné zákony jsou platné i jinde v Evropské unii. Turistům se kvůli tomu může dovolená nepříjemně prodražit, jak ukazuje nedávný příklad ze španělského Tenerife.
Tam britský turista létal s dronem nad účastníky festivalu Panny Marie Karmelské. Policie jej následně dohledala a protože neměl registraci, pilotní zkoušku, povolení ani pojištění, hrozí mu v krajním případě pokuta až 200 tisíc eur.
ÚCL vloni rozdal pokuty v součtu za 330 tisíc korun. „Dosud nejvyšší uložená pokuta byla ve výši 200 tisíc Kč v roce 2019, kdy došlo k pádu UAS (bezpilotní letecký systém) a poškození cizího majetku. Uložena byla právnické osobě,“ říká bez dalších podrobností Ungerová.
Provozovatelé a piloti dronů (s výjimkou hraček bez kamer a do váhy 250g) od 31. prosince 2020 musejí povinně registrovat u Úřadu pro civilní letectví (ÚCL). Podle novely z roku 2023 se drony dělí do tří kategorií podle účelu, hmotnosti a vybavení.
Zákon předjímá i budoucí rozvoj dronů – nejpřísnější certifikovaná kategorie řeší bezpilotní letadla větší než tři metry létající i nad lidmi a stroje určená pro přepravu nákladu i cestujících.
Při registraci se nazapisuje samotný dron, ale jeho provozovatel, který může vlastnit více strojů. Každý dron by tak měl mít na sobě povinně registrační číslo svého provozovatele, kód lze i nahrát do systému identifikace na dálku.
Platí, že v takzvané otevřené kategorii je maximální výška letu do 120 metrů nad zem, pilot musí na svůj stroj stále vidět, dron při vzletu váží méně než 25 kilogramů a nesmí shazovat žádný materiál. Další omezení závisí i na místě provozu, drony například nesmí narušovat vzdušný prostor okolo letišť.
Například na pražském ruzyňském letišti mohou drony do ochranného pásma jen se souhlasem Řízení letového provozu (ŘLP) a samotného letiště. V širším okolí letiště, v perimetru 5, 5 kilometru, mohou drony létat maximálně do výšky 100 metrů a platí zde obecně přísnější pravidla pro let.
Podobně má provoz dronu zvláštní pravidla v oblastech „podél dopravních staveb, nadzemních inženýrských sítí, v okolí vodních zdrojů či objektů důležitých pro obranu státu“.
Prostor kolem pražského letiště s přísnějšími pravidly pro pohyb dronů. Zdroj: se svolením Letiště Praha
„Vnímáme rychlý rozvoj bezpilotních systémů, které se stávají dostupnějšími. Ty zároveň mohou představovat bezpečnostní riziko, a to jak v letovém provozu, tak v souvislosti s ochranou důležitých objektů a bezpečností významných událostí.“
Možné bezpečnostní riziko
Samo Letiště Praha je z bezpečnostních důvodů na informace o dronech, respektive o opatřeních proti nim skoupé. „Opatření směrem do budoucna, s ohledem na trend umožňující mimo jiné stále více automatizovaný provoz dronů, nejen zvažujeme, ale i realizujeme. A to jak po stránce využití, tak prevence zneužití. Vzhledem k citlivosti však nemůžeme sdělit větší podrobnosti,“ říká mluvčí Letiště Praha Denisa Hejtmánková.
Nepříliš konkrétní je i u výčtu případů porušení pravidel letů dronů v blízkosti letiště: „Přesná čísla nemůžeme sdělit, řádově jde o desítky až stovky. Co se týče meziročního srovnání, mohu potvrdit, že čísla neustále rostou a tento trend reflektujeme. Všechna porušení předáváme k řešení Policii České republiky.“
Ani policie však přesná čísla nenabízí. Ve věci přestupků odkazuje na Úřad pro civilní letectví (viz data výše). „Policie ČR nedisponuje celostátní statistikou, která by ukazovala přehled záchytů či detekcí bezpilotních prostředků. S uvedenou problematikou se potýkají jak specializované útvary s celostátní působností, tak krajská ředitelství,“ říká Irena Brodská, vrchní komisařka Policejního prezidia ČR.
Policie si prý ale uvědomuje rizika spojená s rozmachem a snadné dostupnosti dronů: „Vnímáme rychlý rozvoj bezpilotních systémů, které se stávají dostupnějšími a tím i častěji využívanými. Ty zároveň mohou představovat bezpečnostní riziko, a to jak v letovém provozu, tak v souvislosti s ochranou důležitých objektů a bezpečností významných událostí.“
Většina incidentů, se kterými se nyní policie setkává, prý ale neznamená přímé ohrožení bezpečnosti a „spíše poukazují na porušování nebo neznalost zákona o civilním letectví“.
HlídacíPes.org
Magazín - Aktuálně.cz|
HN.cz|
KINOTIP2.cz|