Na upravené pohlednici se představuje plně v provozu hotel Slunce na náměstí v 60. až 70. letech 20. století. V tom čase měly před Sluncem neoficiální parkoviště motocykly vyrobené v ČZM Strakonice. Ve Slunci měl spolkovou místnost klub Esperanto a v podloubí měl klub skříňku se zelenou hvězdou a písmenem „E“. Ne že by se obdivovala umělá řeč esperanta, ale ve skříňce byly pohlednice z celého světa, kam se tehdy člověk jinak nedostal.
V podloubí vlevo byla větší skříňka mykologického klubu, vystavující aktuálně rostoucí houby a text o jejich využití. Později, v čase havárie v Černobylu, zde uvedli mykologové, že zjistili v houbách nadprůměrné množství stroncia, olova, kadmia a podobných negativních prvků. Jeden den jsem si to tam přečetl, chodil jsem tudy do práce, a druhý den to zmizelo. Někdo to někam nahlásil.
Průčelí hotelu na snímku pochází z let 1911 až 1912, kdy byl hotel přestavěn podle návrhu arch. Antonína Hübschmanna v pozdně secesním stylu s prvky kubismu, který pronikal do města. Byl také autorem neobyčejné secesní fasády stavební průmyslovky, Schwarzenberského paláce aj. Jeho secese se dostala i do výpravné publikace Česká secese.
Nemuselo by se to stran hotelu Slunce připomínat, ale arch. Antonín Hübschmann, člen Klubu za staré Budějovice, zemřel zbytečně za zájmy Rakouska-Uherska. Padl na bojišti na začátku 1. světové války dne 27. října 1914 ve svých 30 letech. Války, kterou podepsal císař František Josef, odpočívající v císařské rezidenci v lázních Bad Ischl.
Současně v roce 1912 bylo ve Slunci zařízeno elektrické osvětlení a ústřední topení. V nájmu vedl hotel Bedřich Sandholec, který si zařídil filiálku Belle Vue na Včelné. Z nábřeží u soudu jezdily na Včelnou omnibusy. Zřídil ve Slunci restauraci „Miramare“. V roce 1913 prodalo Obchodní a průmyslové družstvo, majitel Slunce, hotel Agrární bance. Tato banka byla majitelem hotelu do roku 1943.
Nájemci se potom dosti střídali. V roce 1926 nový nájemce Rudolf Dvořák hotel o 40 lůžkách nově vybavil. Zařídil nový výčep a novou restauraci, pro něž se ustálily hovorové názvy „Paluba“ a „Kufr“. Paluba měla zachovaný vyřezávaný trámový strop z doby renesance. V Kufru působila stolní společnost, která se prezentovala názvem „V Kufru“. Pronikla do místních listů a tepala nešvary. Jeden čas měl ve Slunci stálou scénu kabaret Slavia.
Hotel Slunce, původně za Karla Čertíka z roku 1868 „U Zlatého slunce“, byl hotelem českým na českém korsu. Za c. k. a částečně za 1. republiky se dodržovalo korzování na náměstí. Východní strana byla německým korsem (hotel Zvon), jižní strana české korso (hotel Slunce), západní strana profesorské korso a severní strana byla pro vojsko a služky, neslušně nazývaná „ksindlkorso“.
Podle Františka Rady, v případě že se za c. k. na německém korsu prosazoval Čech, mohlo dojít k „bumlu“, a opačně – když se na českém prosadil Němec, vyběhli strážníci z radnice, kde měli wachtcimru. Stranili však dle Františka Rady Němcům.
Po znárodnění hotelu Slunce byl provoz zařazen do hotelového typu „B“ a později začleněn do podniku Restaurace a jídelny. K 1. lednu 1965 vznikla ve Slunci provozní jednotka Interhotelu Karlovy Vary, chvíli Interhotelu Brno, a od roku 1971 již Interhotel Slunce s vlastním podnikovým ředitelstvím.