Cla se stala zlatou husou Donalda Trumpa. Před týdnem jsme se dozvěděli, že toto ekonomické opatření přineslo Američanům přínos ve výši v přepočtu 1,86 bilionu korun, což je číslo, které nakonec dalo současnému prezidentovi Spojených států za pravdu. Nicméně navzdory tomu, že s Čínou dosáhl dohody o snížení dopadu cel, dal Trump zelenou nové úpravě cel, která se dotkne dvou gigantů asijského kontinentu: Japonska a Jižní Koreje.
Rozhodnutí zavést 25% cla na zboží dovážené z Japonska a Jižní Koreje je součástí širší strategie Trumpovy administrativy, jejímž cílem je chránit americký průmysl a snížit obchodní deficit. Tento deficit označuje rozdíl mezi tím, co země dováží a vyváží, a v případě USA je trvalým problémem. Podle amerického úřadu pro sčítání lidu činil v roce 2022 deficit obchodu se zbožím s Japonskem přibližně 67,2 miliardy dolarů (1,4 bilionu korun), zatímco s Jižní Koreou 29,4 miliardy dolarů (623,2 miliard korun). Tato čísla ilustrují rozsah problému, který se administrativa snaží těmito opatřeními řešit.
Prezident se rozhodl, že od 1. srpna zavede 25% clo na veškeré zboží dovážené z obou zemí. Toto opatření je tedy součástí širší obchodní politiky vůči zemím, které nepodepsaly dohody se Spojenými státy, neboť Jižní Korea se stala protagonistou nedávné kontroverze, když byl odhalen její postoj k sankcím vůči Číně. Trump tedy po odložení začátku platnosti těchto cel 2. dubna potvrdil, že vstoupí v platnost 1. srpna.
USA zasílají varovné dopisy několika zemím
V důsledku předchozích kroků Spojených států se někteří odborníci domnívají, že by vstup těchto cel v platnost mohl být opět odložen. Američané totiž údajně zaslali dopisy vedoucím představitelům Jižní Koreje a Japonska, aby jim dali na vědomí, že hlavním záměrem cel je napravit obchodní deficit se Spojenými státy. Proto Scott Bessent, ministr financí, vzal svým posledním veřejným prohlášením věci do vlastních rukou.
Bessent v něm prohlásil, že 1. srpen není novým termínem, ale okamžikem, kdy budou opatření uplatněna. Tímto způsobem jde ministr proti názoru některých odborníků, neboť ujistil, že nemají v úmyslu zavedení cel odkládat. Existuje však možnost, že by obě země mohly být uplatňování této sankce ušetřeny: pokud se obě dohodnou, že budou své výrobky vyrábět na území Spojených států. Mezitím Trump prozradil, že pokud hodlají odpovědět vlastními cly, nebude váhat zvýšit svá cla ještě více.

Zdroj: Youtube.com
Trumpova strategie má smíšené výsledky. Zatímco některé země, například Kanada, se tlaku podvolily, jiné se rozhodly hledat nová obchodní spojenectví. Například Japonsko zvýšilo úsilí o posílení svých obchodních vazeb s Evropskou unií a dalšími asijskými zeměmi ve snaze diverzifikovat své vývozní trhy a snížit svou závislost na Spojených státech. Jižní Korea mezitím zkoumá obchodní dohody se zeměmi jihovýchodní Asie, které by mohly zmírnit dopad amerických cel.
USA nepolevuje v tlaku na ostatní státy
Díky tvrdému postoji a hrozbám pod rouškou cel již Američané dosáhli dohod se Spojeným královstvím, Vietnamem a Čínou. Kanada zase v reakci na Trumpovy hrozby stáhla daně pro velké technologické společnosti, což je rozhodnutí, které ukazuje, že tlak vyvíjený americkým prezidentem je účinný. Současný vládní tým USA tak svou politikou „osvobozujících cel“ hodlá vyvíjet tlak na země, aby přijaly jeho podmínky, nebo naopak čelily ekonomickým sankcím, pokud nebudou souhlasit.
Je důležité si uvědomit, že cla sice mohou přinést krátkodobé výhody v podobě ochrany domácího průmyslu, ale mohou mít i negativní dlouhodobé dopady. Spotřebitelé v USA by mohli čelit vyšším cenám dováženého zboží a společnostem, které jsou závislé na zahraničních komponentech, by mohly vzrůst výrobní náklady. Kromě toho může obchodní napětí ovlivnit diplomatické a hospodářské vztahy na celém světě, což by mohlo mít širší dopady na světovou ekonomiku.