CENTRUM.CZ > Pražská Drbna > dnes, 08:09

Do registrů dárců dřeně letos přibylo přes 31 tisíc lidí, loni přibližně 13 tisíc

2 min

Sdílet

Do registrů dárců kostní dřeně letos přibylo přes 31 tisíc lidí, loni za celý rok bezmála 13 tisíc. Lékaři tak mohou vybírat dárce z více než 200 tisíc Čechů. Vyplývá to z tiskových zpráv Českého národního registru dárců dřeně (ČNRDD) při Fakultní nemocnici Plzeň a Českého registru dárců krvetvorných buněk (ČRDKB) při pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM).

Do registrů dárců dřeně letos přibylo přes 31 tisíc lidí, loni přibližně 13 tisíc

Zdroj: Pražská Drbna - zprávy z Prahy

Velký letošní zájem nastartoval příběh malé Madlen, která se potýká s aplastickou anémií. Přestože dívka nakonec díky jiné léčbě dárce kostní dřeně nepotřebovala, z těchto náborů podle registru IKEM vzešlo 17 potenciálních dárců pro jiné pacienty. „Nečekal jsem, že se mi z registru ozvou tak brzy. Je to teprve čtyři měsíce, co jsem se zapsal. Jsem ale moc rád, že budu mít možnost někomu zachránit život. Doufám, že to vyjde," uvedl v tiskové zprávě registru IKEM osmnáctiletý student Martin.

Aktuálně lékaři v Česku hledají dárce pro více než 100 lidí. „Měl by být mladý, protože je řadou studií přesvědčivě doloženo, že stoupající věk dárce negativně ovlivňuje úspěšnost transplantace. Mladý dárce totiž zjednodušeně řečeno předává pacientovi 'kvalitnější' krvetvorné a imunitní buňky a zajišťuje tak lepší výsledky transplantace," uvedl vedoucí lékař plzeňského registru a primář hematologicko-onkologického oddělení FN Plzeň Pavel Jindra.

Najít dárce není kvůli potřebné shodě ve více než deseti parametrech snadné, hledá se proto i v zahraničí. „Ve světových registrech je více než 43 milionů lidí a v Česku jsme letos překročili hranici dvou procent registrované populace," uvedla vedoucí registru IKEM Marie Kuříková. Lékaři podle ní hledají v podstatě genetické dvojče nemocného. „Když neuspějeme u nás, obracíme se do zahraničí. Ani tam ale nejsme vždy úspěšní," dodala.

Oslovený k darování je jeden přibližně ze 120 registrovaných. Jeden z registrů pak dárce vyřazuje v 55 letech, druhý v 60 letech. Podmínkou zápisu do registru je proto v jednom registru věk do 36. narozenin, ve druhém do 41 let, váha alespoň 50 kilogramů a zdravotní stav, který nevyžaduje užívání léků vyjma přípravků na sezonní alergie. Potřeba je vyplnit dotazník a odevzdat vzorek k vyšetření. Odebírá se speciální štětičkou zevnitř úst.

Samotné darování je formou odběru kostní dřeně z pánevní kosti nebo přístrojovou separací krvetvorných buněk z krevního oběhu. „Po odběru z kosti pánevní popisují dárci, že je bolí místo vpichu stejně, jako kdyby dosedli na led nebo je někdo nakopl. Nejde o žádnou ostrou bolest, spíše pocit jako po nárazu," uvedl Jindra.

Separaci, při níž jsou lidé čtyři až pět hodin připojení na speciální přístroj, považují podle něj dárci hlavně za zdlouhavou. „V obou pažích máte kanylu, nepoškrábete se na nose, nedojdete si na záchod. Navíc před separací si musí několik dní aplikovat injekci růstového faktoru," dodal. Dárci se podle něj shodují na tom, že takové nepohodlí za záchranu lidského života stojí.

Díky propojení registrů čeští dárci pomáhají i v zahraničí a zároveň čeští pacienti mohou dostat krvetvorné buňky cizinců. Loni podle dat registru při IKEM potřebovalo dárce 160 pacientů z Česka a v českých databázích se hledalo pro 33 tisíc nemocných ze zahraničí. Buňky odebrané v Česku směřovaly podle informací na webu plzeňského registru do ciziny asi z poloviny. V roce 2023 nejčastěji do Německa nebo USA.