Ještě donedávna by to znělo jako z oblasti ezoteriky, že vaše nálada, pocity a psychická pohoda mohou souviset s tím, co se děje ve vašich střevech. Ale nová vědecká studie od odborníků z Harvardu a Broad Institute tuto myšlenku přetváří ve vážně míněnou teorii, a co víc, nabízí i vysvětlení, jak přesně by střevní bakterie mohly ovlivňovat vznik deprese. A co to celé spouští? Možná právě chemikálie, která se tiše skrývá v každodenních produktech, jako je šampon nebo sprchový gel.
Střevní bakterie nejsou jen na trávení
Ve střevech žijí biliony mikroskopických tvorů, bakterií. Některé pomáhají trávit jídlo, jiné podporují imunitu a některé se, jak se ukazuje, pletou i do toho, jak se cítíme. Dlouho se mluvilo o tzv. střevně-mozkové ose, tedy o tom, že střeva a mozek spolu nějak komunikují. Ale až teď vědci odhalili konkrétní příklad, jak přesně tahle komunikace může vypadat, a co ji spouští.
Vědci si všimli, že se jedna konkrétní bakterie, jmenuje se Morganella morganii, vyskytuje častěji u lidí, kteří trpí depresemi. Tahle bakterie je běžná, ale když se jí ve střevech daří až moc, může to být problém. A co je ještě zajímavější, tahle bakterie umí „zpracovat“ chemikálii zvanou diethanolamin (DEA). To je látka, kterou najdeme třeba v šamponech, mýdlech, pěnách na holení nebo čisticích prostředcích. Tím, že si myjeme vlasy nebo tělo, se nám může dostat na kůži a dál do těla. A tam si ji může „vypůjčit“ právě Morganella morganii.
Když tahle bakterie narazí na DEA, začne ji používat při tvorbě tukových molekul. Ale pozor, tyhle molekuly nejsou úplně normální. Kvůli DEA se totiž chovají jinak, než by měly. A náš imunitní systém si jich všimne. Tělo reaguje tak, že spustí zánět, tedy obrannou reakci, která normálně pomáhá třeba proti infekci. Jenže když tenhle zánět běží pořád, může začít škodit. A právě v tom je kámen úrazu.
Zánět jako skrytý spouštěč deprese
Zánětlivá reakce spustí uvolňování látky zvané interleukin-6 (IL-6). A tady začíná být příběh opravdu zajímavý, IL-6 je totiž často ve zvýšeném množství přítomný u lidí s depresí. Vědci se domnívají, že narušuje činnost určitých částí mozku, které se starají o náladu, emoce a paměť. Jinými slovy, pokud vám ve střevech bují bakterie, které si pohrávají s chemikálií z kosmetiky a vytvářejí látky, které spouští zánět, může to dlouhodobě ovlivňovat vaši náladu a psychickou pohodu.
Zajímavé je, že střeva nemluví s mozkem jen pomocí chemických signálů. Novější výzkumy ukazují, že některé buňky ve střevech dokonce vysílají elektrické impulzy přímo do mozku. Jak? Přes tzv. bloudivý nerv, takový biologický kabel spojující břicho a hlavu. Takže když se něco děje ve střevech, třeba přítomnost určité bakterie nebo reakce na potravinu, mozek se o tom dozví téměř okamžitě. A to může ovlivnit, jak se cítíme, co si myslíme nebo jak reagujeme na stres.
Tohle všechno dohromady vede k novému pohledu na depresi a další psychické potíže. Ukazuje se, že mozek možná není jediný, kdo má v téhle hře hlavní slovo. Někdy je dobré podívat se i na to, co se děje ve střevech, a co do nich vlastně posíláme. Vědci navrhují, že právě ty „upravené“ tuky vzniklé díky DEA by se v budoucnu mohly používat jako ukazatel, který pomůže lékařům zjistit, jestli je u konkrétního pacienta deprese spojena s tímto mechanismem. A to by mohlo otevřít dveře k nové, přesnější léčbě, třeba pomocí probiotik, úpravy stravy nebo tlumení zánětu.
Zatím není důvod propadat panice a vyhazovat veškerou kosmetiku z koupelny. Ale stojí za to si všímat složení produktů, které používáte každý den, a dávat přednost těm bez chemikálií jako je DEA. A hlavně, starejte se o své střevo jako o druhý mozek. Jezte pestrou stravu s dostatkem vlákniny, fermentovaných potravin, jako jsou jogurty, kefír nebo kysané zelí a nezapomeňte na dostatek pohybu. To, co se děje ve vašem břiše, může mít větší vliv na vaši psychiku, než si myslíte. A někdy to všechno začíná docela nenápadně, třeba při ranní sprše. Vaše střeva nejsou jen o trávení. Jsou to možná tiší hráči, kteří posílají do mozku signály, ovlivňují náladu, myšlení i celkovou pohodu. A to je důvod, proč se o ně začít pořádně starat.
Zdroje: Harvard Medical School, Free Jupiter, Johns Hopkins Medicine
Související články