Co kdybychom mohli dědičné nemoci jednou provždy vymazat? Ještě před pár lety by to znělo jako čistá sci-fi, dnes už ale vědci mají v rukou technologii, která by to teoreticky mohla umožnit. Řeč je o metodě CRISPR-Cas9, kterou si svět rychle osvojil pod přezdívkou „genetické nůžky“. Díky ní je možné upravovat DNA s přesností, o jaké se genetice dlouho jen snilo – a to nejen u mikroorganismů, ale potenciálně i u lidí, zvířat nebo rostlin.
Obsah Co je metoda CRISPR? Jak to funguje? Potenciál využití metody Revoluce vs nebezpečí Odpověď přinese budoucnost Co je metoda CRISPR? CRISPR-Cas9 je moderní metoda genetického inženýrství, která funguje jako tzv. „genetické nůžky“. Využívá přirozený mechanismus bakterií, jež si pomocí RNA dokážou přesně zacílit a upravovat DNA. Vědcům tento objev od roku 2016 umožňuje velmi jednoduše a cíleně měnit genetickou informaci, a to jak u mikroorganismů, tak potenciálně i u vyšších organismů. Dá se předpokládat, že do budoucna může tato technologie vést k tvorbě úplně nových druhů s širokými možnostmi praktického využití.
Jak to funguje? CRISPR je zkratka pro „shluky pravidelně rozmístěných krátkých palindromických repetic“. Jde o zvláštní úseky DNA u bakterií, které jim pomáhají bránit se virům. „Palindromické opakování“ znamená, že se sekvence čte stejně zepředu i zezadu – podobně jako slova „kajak“ nebo „rotor“.
Mezi tyto opakující se úseky se vkládají krátké úryvky DNA virů, se kterými se bakterie už setkala. Díky nim si vytváří jakousi „paměť“ na infekce a dokáže se příště bránit rychleji a účinněji – podobně, jako když si lidský imunitní systém pamatuje prodělané nemoci.
Potenciál využití metody CRISPR sekvence byly dosud nalezeny přibližně u 40 % zkoumaných bakterií a až u 90 % archeí. Tato technologie má obrovský potenciál v celé řadě oblastí molekulární genetiky – od úprav zárodečných buněk u lidí a hospodářských zvířat až po genetické změny u plodin.
Pokud se do buňky dopraví protein Cas9 spolu s naváděcí RNA, je možné genom cíleně přestřihnout v libovolném místě. V kombinaci se specifickými endonukleázami, které umožňují nejen editaci, ale i přesnou regulaci genů, byl tento systém již vyzkoušen u mnoha různých organismů.
Revoluce vs nebezpečí Mnoho vědců považuje zásahy do genů lidských embryí za neetické a nebezpečné. I když už dnes existují metody, které by je mohly umožnit, pořád víme příliš málo o tom, jak přesně geny spolupracují a co by jejich úpravy mohly v budoucnu způsobit. Zatím proto není jasné, jestli je tato technika bezpečná a jak by se u lidí vůbec mohla používat.
Dalším důvodem, proč experimenty zastavit, jsou obavy, že by ohrozily výzkum zaměřený na úpravy genů v tělních buňkách. Ty totiž umírají spolu s člověkem, a změny v nich se nepřenášejí na další generace. Proto jsou eticky méně sporné a zároveň slibné pro léčbu různých dědičných nemocí.
Odpověď přinese budoucnost Odborníci se shodují, že CRISPR představuje jednu z největších revolucí v dějinách vědy. Její možnosti sahají od léčby rakoviny a vzácných onemocnění až po šlechtění odolnějších plodin. Zároveň však přináší otázky, na které zatím nemáme odpovědi – kde leží etická hranice, a co by se stalo, kdybychom začali měnit lidský genom už v embryu? Jisté je, že CRISPR mění pravidla hry. Zda se z něj stane nástroj k záchraně životů, nebo zdroj nových problémů, ukážou až příští roky.
Zdroje: flowee.cz , 3pol.cz , biogen.cz , ims.fsv.cuni.cz
<p>The post CRISPR a editace genů: Krok k vymýcení dědičných nemocí? first appeared on CzechTechnology .</p>