Když se řekne Chorvatsko a český turista, většině z nás naskočí obraz slunce, moře a radostných chvil na pláži. Jenže na Jadranu jsme pro místní už léta známí pod jedním výstižným označením: paštikáři. Tahle přezdívka sice leckomu zní legračně, ale má svůj reálný základ a pár zajímavých nuancí, které stojí za to prozkoumat.
Přezdívka paštikáři se v Chorvatsku zabydlela už před několika lety a dnes ji uslyšíte nejen na plážích, ale i v místních kavárnách nebo restauracích. Vyjadřuje stereotyp, že si čeští turisté vozí na dovolenou vlastní jídlo, aby ušetřili za restaurace. Ať už jde o konzervy, polévky v sáčku nebo právě paštiky, Češi jsou pro Chorvaty synonymem pečlivé přípravy a šetrnosti.
„Češi jsou paštikáři, protože si přivezou všechno jídlo z domova a pak se tu jen opalují a koupou,“ říkají místní. I když jde často o nadsázku, mnoho Chorvatů skutečně vnímá české turisty jako ty, kteří si vše dobře naplánují a snaží se ušetřit, kde se dá.
Chorvaté dali Čechům zajímavou přezdívku
Paštikáři ale nejsou jediní, kdo má v Chorvatsku svou přezdívku. Vedle nich se objevují i pivožrouti, odkazující na naši lásku k zlatavému moku, nebo grilovací party, které si na pláž nosí vlastní jídlo a celý den neopustí jeden flek. Chorvati si všímají i našich pikniků na pláži, hlučných večerů a obsazování lehátek hned po ránu. Označení armáda opalovacích krémů pak vystihuje skupinky turistů s nafukovačkami a plastovými taškami, kteří obsazují pláže.
Některé přezdívky jsou spíš vtipné, jiné už méně lichotivé, například konzerváři ve vnitrozemí nebo nájezdníci s igelitkami na pobřeží. Společným jmenovatelem všech těchto označení je důraz na úspornost a nízkonákladovost. Statistika potvrzuje, že Chorvatsko je pro Čechy dlouhodobě nejoblíbenější destinací. V roce 2023 tam podle dostupných dat dorazilo zhruba 800 tisíc Čechů, což je o deset procent více než v roce předchozím. V roce 2022 to bylo přibližně 730 tisíc.
Český jazyk je na chorvatském pobřeží slyšet běžně, ať už jde o kempy, apartmány nebo benzínky. Mnohé rodiny se na Jadran vrací pravidelně, někdy i desítky let. Podle některých průzkumů až 75% českých turistů plánuje návrat do Chorvatska i v dalších letech. Na jaře 2024 se ale začaly objevovat zprávy o tom, že Češi začínají hledat i jiné destinace. Důvodem jsou rostoucí ceny ubytování, jídla i vstupů do parků. V některých letoviscích se ceny zvýšily o desítky procent, což mnohé rodiny nutí přehodnotit cílovou destinaci.
Češi se odradit nenechají a jezdí sem stále často
Zvažuje se Albánie, Itálie nebo Bulharsko, kde lze najít nižší ceny a menší davy. Zatím ale nejde o zásadní odliv, spíš o mírné ochlazení zájmu. Chorvatsko má stále výhodu blízkosti, známého prostředí a jednoduché dostupnosti autem. Navíc zde mnoho Čechů má vyzkoušené lokality i kontakty na místní ubytovatele. Přesto čím dál víc lidí sleduje i nabídky jiných států a porovnává poměr ceny a kvality.
Otázka, zda je přezdívka paštikáři urážlivá, záleží na výkladu. Mnozí Chorvati berou Čechy jako věrné hosty, kteří přinášejí příjmy i mimo hlavní sezónu. V menších městech si jich váží pro pravidelný příjezd i slušné chování. Přesto je jisté, že stereotypy přetrvávají a někteří místní si neodpustí poznámky. Češi si často neuvědomují, jak působí z pohledu hostitelské země.
Nosit si na pláž vlastní pivo, dělat nepořádek nebo obsadit lehátka hned po ránu může být pro někoho běžné, ale pro místní obyvatele nepříjemné. Důležité je připomenout, že ani Chorvati nejsou jednotní a na pobřeží často panuje jiná atmosféra než ve vnitrozemí. Zda kvůli přezdívce paštikáři přestaneme jezdit k moři, je nepravděpodobné. Spíš jde o příležitost zamyslet se nad tím, jaké stopy po sobě na dovolené necháváme a jak můžeme svým chováním přispět k lepšímu pocitu nejen sobě, ale i místním.