I když Česko už od října roku 2022 nevydává Rusům až na malé výjimky příjezdová víza, pozemní hranice v rámci schengenského prostoru zůstává snadno prostupná. Nyní ještě více: Slovensko po tříleté pauze Rusům opět umožňuje zažádat si v Moskvě a Petrohradě o udělení turistických víz. Přejezd přes hranice do dalších zemí EU je pak snadný a prakticky nekontrolovatelný.
O tom, že ruští občané mohou opět po třech letech u Slováků žádat o udělení turistických víz, píší jako o novince jak slovenská, tak ruská média. Samo Slovensko ovšem tvrdí, že vydávání turistických víz pro občany Ruské federace nikdy formálně nezrušilo, a proto nemůže být řeč o jejich „obnovení“.
„Ve vízové politice Slovenské republiky nedošlo ani v roce 2022 k žádným změnám. Jako členský stát EU se řídíme evropskou legislativou. EU nikdy nepřijala jasné rozhodnutí o pozastavení vydávání turistických víz; na úrovni EU byla pozastavena pouze tzv. dohoda o zjednodušení vízového procesu,“ odpovědělo na dotaz HlídacíPes.org slovenské ministerstvo zahraničí.
Na druhé straně evropská vízová data ukazují, že například na konzulátu v Moskvě Slovensko vloni vydalo Rusům jen 290 víz.
To, že Slovensko opět udělení víz umožňuje, však potvrzuje web vízového operátora BLS International, který žádosti zpracovává: „Slovensko v Rusku nyní přijímá žádosti o víza pro účely turistiky.“
[gallery columns="2" size="large" ids="140872,140873"]
Web mimo jiné uvádí, že žadatelé starší 12 let musí podat žádost osobně kvůli ověření biometrických údajů a že zájemci musí povinně předložit cestovní zdravotní pojištění s krytím minimálně 30 000 eur.
Jako o novince o obnovení víz nedávno psal i ruský zpravodajský server Newdaynews: „Slovenský konzulát v Rusku po téměř tříleté přestávce obnovil příjem žádostí o turistická víza, uvedlo ve svém prohlášení vízové centrum operátora BLS International.“
Ruské cesty na Západ
Dostat se z Ruska na Slovensko není nijak komplikované. I když přímé lety Moskva–Bratislava k dispozici nejsou, Aeroflot například nabízí letenku s jedním přestupem v Istanbulu.
Mezi FAQ – často kladenými otázkami – na webu BLS International je i dotaz: „Mohu použít schengenské vízum vydané slovenskou diplomatickou misí pro vstup na Slovensko přes letiště mimo území Slovenska? S jasnou odpovědí: „Ano. Platné schengenské vízum vás opravňuje ke vstupu do schengenského prostoru přes jakýkoli schengenský hraniční přechod nebo letiště.“
Tak jednoduché to ale není. Pokud by ruský turista se „slovenským“ vízem chtěl přiletět do Prahy, měl by smůlu; na české území by vpuštěn nebyl.
Ruští občané, kteří „cestují za turistikou, kulturou či sportem“, mají vstup zakázaný už od 25. října 2022 bez ohledu na to, zda jsou držiteli platného schengenského víza vydaného jakýmkoli členským státem EU.
Po zemi ale mohou – navzdory zákazu – přijet poměrně snadno. Se změnou slovenského přístupu je to ještě snazší, přestože samotná ČR prakticky žádná víza Rusům nevydává, jak ukazuje statistika níže.
Zatímco v roce 2020 bylo ruským občanům na českých konzulátech vydáno 47 005 krátkodobých víz, vloni to bylo podle údajů ministerstva zahraničí jen 124 (například z humanitárních důvodů).
Podobný restriktivní přístup přijaly už krátce poté, co Rusko rozpoutalo otevřenou válku proti Ukrajině, i pobaltské země či Polsko a Finsko. Mnohé západní země jsou však Rusům po celou dobu nadále otevřené.
Jen v loňském roce evropské země vydaly v součtu zhruba 552 tisíc schengenských víz, o 9 % více než o rok dříve. Největší množství víz Rusům udělila Itálie následovaná Francií a Španělskem, poměrně vstřícné je i Maďarsko.
Cestování po Evropě, včetně zemí, které jim jsou oficiálně uzavřené, jako je Česko, je proto pro Rusy relativně snadné. S novým postojem Slovenska je potenciální přejezd českých hranic ještě jednodušší.
Příliš snadný pohyb po EU
Česko se snaží ruské žádosti o víza opravňující ke vstupu do schengenského prostoru prověřovat alespoň v rámci evropské spolupráce.
Jak plyne z výroční zprávy BIS za rok 2024, česká kontrarozvědka ve spolupráci s Ředitelstvím služby cizinecké policie prověřila celkem téměř 600 tisíc žádostí ruských státních příslušníků (v roce 2023 to bylo 470 tisíc).
„Ve většině případů šlo o žádosti o vízum podané na zastupitelských úřadech členských států schengenského prostoru. Možnost vyjádřit se i k žádostem o vízum občanů Ruské federace, podaných na zastupitelských úřadech členských států (…) jsou významným prvkem snižujícím bezpečnostní hrozbu, kterou představuje pohyb ruských zpravodajských důstojníků v zemích schengenského prostoru,“ konstatuje BIS.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský už dříve varoval, že ruské bezpečnostní služby v minulosti běžně využívaly nekontrolované toky lidí, právě i prostřednictvím cestovního ruchu, k pohybu pracovníků ruských tajných služeb v rámci své taktiky vedení hybridní války.
Na nedávné výroční poradě českých velvyslanců připomněl i snahu tuzemské diplomacie prosadit zákaz volného pohybu ruských diplomatů schengenským prostorem a omezení jejich působení výhradně na místo jejich akreditace:
„Chceme tím eliminovat působení agentů ruských tajných služeb pod diplomatickým krytím. Nárůst v sabotážních operacích, který v posledních měsících sledujeme v Evropě, je jasným důkazem, že náš návrh je v zájmu bezpečnosti všech.“
Opatření se zatím na unijním půdorysu prosadit nepodařilo, podle diplomatických zdrojů věc blokují především Němci.
„Z pohledu BIS je hlavním rizikem v souvislosti s cestami občanů Ruské federace po EU neomezený právě pohyb ruských diplomatů přes hranice zemí Schengenského prostoru. Proto jsme také iniciovali a prosadili společnou výzvu evropských zpravodajských služeb upozorňující evropské vlády na tento problém. Obecně lze samozřejmě říci, že jakékoliv zjednodušení pohybu ruských občanů v rámci Schengenu nepřispívá k jeho bezpečnosti,“ říká mluvčí BIS Ladislav Šticha.