Sony BRAVIA Projector 7 není obyčejný projektor – je to zařízení, které redefinuje domácí kino.
Jsou chvíle, kdy vám zařízení trochu změní zaběhnuté zvyklosti, aniž byste ho o to žádali. To se mi letos stalo se dvěma testovanými projektory, TCL C1 a TCL A1s. Byly to dva poměrně jednoduché modely, takové, které se ničím nechlubí, ale dají vám víc, než očekáváte. Provázely mě mnoho večerů bez komplikací, doma i venku, s tím příjemným pocitem „zapojím, něco pustím a užívám si“. Právě proto jsem si je oblíbil, protože byly jednoduché, protože nic nevyžadovaly, protože proměnily jakoukoli zeď v mini domácí kino a navíc to dokázaly za velmi přijatelné ceny. A možná proto, že jsem si na tuto zemitou přirozenost zvykl, když mi přišla krabice nového projektoru Sony, který mi byl nabídnut k vyzkoušení, pocítil jsem něco úplně jiného. Bylo jasné, že tentokrát to myslí vážně.
Protože jedna věc je vyzkoušet si „bojové projektory“, takové, které fungují a jsou vhodné pro většinu uživatelů, a úplně jiná věc je být konfrontován se zařízením, které stojí sedm tisíc eur a slibuje, že vás přenese do kina, aniž byste opustili svůj obývací pokoj. Přiznávám: před zapnutím jsem velmi váhal. Říkal jsem si, jestli to opravdu může být tak dobré, jestli je mezi tím, co už znám, a tím, co se chystám vyzkoušet, opravdu taková propast. Co může projektor umět, aby ospravedlnil takovou cenu? Čeho si mám všimnout? Změní to něco kromě velikosti obrazu? Po několika týdnech testování projektoru Sony BRAVIA 7 jsem tu, abych vám o něm řekl vše, co potřebujete vědět, abyste si na všechny tyto otázky mohli odpovědět sami.

Zdroj: Youtube.com
+ Klady
- Filmová kvalita obrazu
- Vynikající zpracování XR
- Překvapivě dobrý výkon při okolním světle
- Tichý provoz
– Nevýhody
- Vysoká cena
- V balení není stropní držák
Technické specifikace
Projektor Sony BRAVIA 7
| Specifikace |
| Rozměry | 460 x 200 x 472 mm |
| Hmotnost | 13 kg |
| Rozlišení | Nativní rozlišení 4K SXRD |
| Procesor | Procesor XR pro projektor |
| Jas | 2200 lumenů |
| Zdroj světla | Laser |
| Poměr zvětšení | 1,6x optický zoom |
| Poměr promítání | 1,38:1 – 2,21:1 |
| Připojení | 2 HDMI, USB, LAN, spouštěč |
Design, materiály a první dojmy
První kontakt s projektorem Sony BRAVIA Projector 7 začíná ještě dříve, než jej uvidíte. Začíná krabicí. Není to typická krabice, kterou bez přemýšlení přendáte z jedné strany na druhou, je velká, těžká, impozantní v tom téměř symbolickém smyslu, jaký mají zařízení, která přijdou něco změnit domů. A jakmile zvednete klapky, uvědomíte si, že tady nejde o žádné kompromisy: tohle není průměrný projektor a už vůbec ne jeden z těch přenosných, které můžete přenášet, aniž byste jim věnovali příliš pozornosti. Tohle je něco jiného. Je to předmět, který si žádá prostor, který téměř vzbuzuje respekt a který vyžaduje určitý klid před zapojením. Pocit, když jej otevřete, je přesně takový, jako když rozpečetíte něco velkého v každém slova smyslu.
I přes svou velikost je však jeho design neuvěřitelně střízlivý. Je zřejmé, že Sony má velmi charakteristický způsob navrhování prémiových zařízení, ve kterém se mísí minimalismus, čistá geometrie a naprostá absence umělosti. Ve stejném duchu se nese i tento projektor. Nesnaží se na sebe upozorňovat barvami, třpytkami ani extravagantními okraji. Naopak, nesnaží se na sebe upozorňovat. Nevyhnutelně tak činí díky svým rozměrům 460 x 472 x 200 mm, které mu nedovolují zůstat bez povšimnutí, a přibližné hmotnosti 13 kg, která vás téměř nutí hledat pro něj pevné místo a nepřenášet jej po domě.
Přední část je asi nejlépe rozpoznatelná, s onou vertikální mřížkou, která má nejen estetickou funkci, ale také značí její vlastní seriózní, profesionální, téměř architektonický charakter. Uprostřed je objektiv mírně vysunutý dopředu, chráněný, ale dominantní, přesně tak, jak by to mělo být u projektoru, který bere obraz vážně. Jako by celý kryt byl jen konstrukcí, která podpírá a obklopuje skutečné srdce přístroje, bez zbytečných rámečků a rušivých lesklých ploch.
Stejně nenápadná, ale funkční je i zadní strana. Právě zde se objevuje celá řada připojení: dvě HDMI, port LAN, konektor Remote pro ovládání projektoru prostřednictvím externích systémů, IR vstup pro případ, že byste potřebovali připojit externí přijímač, 12V Trigger pro automatizaci displejů nebo externích systémů a USB pro upgrade. Vše je přehledně a pohodlně seskupeno. Je navržen pro čistou instalaci, abyste jej jednou namontovali a už na něj nikdy nesahali.
Boční strany sledují onu téměř průmyslovou linii s hladkými panely a integrovaným větráním, které nenarušuje estetiku. Zvenku není nic, co by křičelo „luxus“, ale ani nic, co by připomínalo běžný domácí projektor. Pohybuje se v oné střední cestě, která je pro Sony tak typická, kdy je design nápadný, ale nepřehlušuje a dává jasně najevo, že to důležité přijde, až zhasnou světla. Navenek je elegantní, nenápadný, téměř plachý. Uvnitř slibuje pravý opak.
Kvalita obrazu a skutečný zážitek ze sledování
Poprvé jsem jej zapnul bez velkých ceremonií, bez přípravy místnosti a bez stažení všech žaluzií. Jen abych zjistil, jaké kabely potřebuji a jak probíhá nastavení. Bylo odpoledne, přes závěsy ještě pronikalo světlo, a tak jsem si myslel, že jak už to u projektorů bývá, obraz bude vymazlený a skončí to tím, že si veškeré světlo zavřu. Ale ne. První překvapení přišlo ještě před zhasnutím světel: vypadalo to dobře. Ne „dobře na projektor“, ne „dobře, když namáhám oči“, ne. Vypadalo to opravdu dobře, jako skutečný projektor. Vypadal opravdu dobře, dost na to, abyste si k němu sedli a nespěchali, dost na to, abyste zapomněli, že je venku ještě denní světlo, protože se vám nebude chtít vycházet z domu.
A pak přišla absolutní tma. Všechno jsem vypnula a znovu se podívala na zeď. Pak, ano, jsem se zasekla. Nejde o to, že by mi to připomínalo kino, jde o to, že to kino je. Jakmile laserové světlo vykreslí popředí, pochopíte, proč tohle zařízení stojí to, co stojí. Černá přestává být technickým pojmem a stává se skutečným prostorem, kontrast působí jako fyzická hloubka, ostrost, i když se promítá přímo na zeď, je brutální. Ať už jde o film, seriál, hru… máte pocit, že jste uvnitř.
Nejúžasnější je, jak zachází s texturou a barvami. Například při sportovních utkáních působí osvětlení trati mnohem živěji než na mé televizi. Je tam jas, který není umělý nebo klinický, je přirozený, jako byste byli na dráze nebo na hřišti. V kině to jde ještě dál. Ta kombinace černé, která splývá se stěnou, a barev, které se vznášejí nad ní, vytváří efekt, který lze popsat jen jako skutečné pohlcení. Nejsou zde žádná cizí zrna, žádné artefakty, žádné falešné kontury. Jen čistý, čistý a pevný obraz.
A to vše, trvám na tom, promítáme přímo na zeď, bez technického plátna, bez optimalizovaného povrchu, bez čehokoli, co by nám pomohlo. To mě na tom překvapilo nejvíc, že i tak, aniž by byly ideální podmínky, už to přináší takovou úroveň. Jsem si téměř jistý, že pokud bude namontován s dobrou obrazovkou, může být skok ještě větší. Ale upřímně, při používání přímo na zdi nemám pocit, že by mu něco chybělo.
U seriálu zapomenete, že sledujete seriál. Díky HDR mají interiéry objem, stíny jako by chytaly vzduch, světla nepřepalují obraz? Je to zvláštní pocit, téměř fyzický. Nechci, aby to znělo přehnaně, ale první, co jsem řekl, když jsem poprvé promítal film s tímto projektorem Sony BRAVIA 7, bylo „je to fakt nářez“, jen jsem slovo „skutečný“ nahradil jiným čtyřpísmenným slovem.
Výkon, zpracování XR a testování s různým obsahem
Na způsobu, jakým tento projektor rozumí obrazu, je něco téměř magického. Nejenže ho promítá, ale také interpretuje. A je to cítit od první minuty, ještě než ztlumíte světla. Myslel jsem si, že projektor se světelným tokem 2200 lumenů, ať už je to sebelepší laser a ať už je to Sony, nebude mít dostatečnou čistotu obrazu, pokud ho budu používat uprostřed odpoledne a při roztažených závěsech. To se koneckonců obvykle děje. Okolní světlo nahlodává kontrast a zanechává obraz rozmazaný, jako by na něm byl šedý filtr. Zde však byl opak pravdou. S aktivovaným režimem kino – mimochodem požehnaným tlačítkem – obraz světlu nejen odolává, ale přímo se mu vnucuje. Barvy zůstávají výrazné, detaily nedotčené a kontrast nemizí, ale je plynule upraven tak, aby přežil i v podmínkách, které pro projektor domácího kina zdaleka nejsou ideální.
To byla první věc. To překvapení, to „jak to může vypadat takhle v tomhle světle? Ale druhá věc byla mnohem silnější: absolutní tma. Protože právě v ní se zpracování XR skutečně projevuje. Jedna věc je číst o XR Clear Image, XR Triluminos Pro, XR Dynamic Tone Mapping a XR Deep Black… úplně jiná věc je vidět, jak se tyto názvy promítají do pocitů. Jakmile jsem zhasl světla, zatáhl závěsy a v místnosti se úplně setmělo, pocítil jsem to cvaknutí, které se stává jen u opravdu dobrých věcí. Jestli víte, co tím myslím, obraz přestal být projekcí a stal se skutečnou scénou.
Byl jsem ohromen tím, jak dobře funguje kontrast. Černá není černá proto, že by byla rozdrcená, ani proto, že by obraz ztrácel detaily, aby byl tmavší. Jsou to černé se vzduchem, s hloubkou, s texturou. Všimnete si toho, jakmile se objeví noční scéna, kde stíny nevypadají jako kvádry. A v koncertních videích vypadají světla na pódiu tak čistě, že působí téměř trojrozměrně. Dynamické mapování tónů XR zajišťuje, že světlé oblasti nikdy nepřepálí obraz, ani když se v něm objeví jasné reflektory nebo rychlé záblesky. Vše vypadá vyváženě, příjemně a přirozeně.
Když už mluvíme o koncertech, myslím, že právě tam jsem si práce XR Triluminos Pro všiml nejvíce. Barvy, stejně jako sytost, jsou vyladěné. Nehází na vás přehnaný neonový oblouk, nepřetěžuje kůži ani nedává pocit nuceného HDR, jako to dělají jiné projektory. Barvy zde dýchají. Teplé tóny scenérie mají hloubku. A to vše, aniž by se kdy ztratila přirozenost.
A pak je tu pohyb. V tom byla společnost Sony vždycky dobrá, ale tady je to obzvlášť patrné. Abych se posunul o krok dál, připojil jsem PS5. Udělal jsem to s vědomím, že mluvíme o projektoru pro domácí kino, ne o herním monitoru. Zážitek mě však překvapil způsobem, který nemá s teorií nic společného – konzole vypadá úžasně. Herní režim snižuje latenci právě tak, aby vše reagovalo přirozeně, bez znatelného zpoždění, a PlayStation 5 využívá výhod nativní ostrosti a 120Hz obnovovací frekvence. Barvy zůstávají syté, HDR zachovává onu vyváženost procesoru XR a díky velikosti obrazu je jakákoli hra velkolepá. Připouštím, že se nejedná o zařízení určené k soutěžení ve střílečkách, ale u příběhových her, adventur nebo vizuálně silných titulů je pocit téměř filmový. Jde o hraní ve velkém v pravém slova smyslu.
Všechny režimy lze měnit z dálkového ovladače, což mění nejen obraz, ale i zážitek. K dispozici jsou dva režimy Kino, Hra, Referenční režim, žádný rozruch, prostě tak, jak byl obsah zvládnut, jeden režim pro televizi, jeden pro fotografie. Pak jsou tu režimy Bright Cinema a Bright TV, což byla dvě velká překvapení. Jsou to režimy, které by při plném světle neměly fungovat tak dobře, a přesto fungují. Mnohem lépe, než jsem očekával.
Kdybych měl shrnout, co zpracování XR dělá, řekl bych, že funguje jako tlumočník, který nedělá hluk. Není to patrné, neobtěžuje to, nevyčnívá to. Prostě vše dává na své místo. Hluboká tma bez ztráty detailů, intenzivní světlo bez přepalování, živé barvy bez přehánění, plynulý pohyb bez umělotiny….. Je to druh emocionální čistoty, která se spíše cítí, než vysvětluje. Zvenčí to může znít příliš technicky, ale zevnitř je zážitek skutečný, projektor obraz velmi respektuje. A tím, že ho tolik respektuje, vypadá neskonale lépe.
Je pravda, že Sony nezveřejňuje striktně definovanou maximální velikost palců a vy víte, že výsledná velikost závisí na tom, kam projektor umístíte a jak nastavíte zoom a vzdálenost. Z mých zkušeností a z toho, jak se obraz chová, si myslím, že jeho ideální rozsah je 120 až 150 palců, ale dokáže promítat i větší obraz ve výborné kvalitě. Varoval jsem vás již dříve: je to přenesení kina domů.
Ventilátorový zvuk a skutečné soužití
U takového projektoru je otázka hlučnosti téměř povinnou otázkou. Říkám to proto, že všichni jsme zažili projektory, které slibují ticho a pak vám svou přítomnost připomenou neustálým bzučením, a to právě v nejtišší scéně filmu. Řeknu vám, že během promítání ho neslyšíte. Žádné rušivé vlivy, žádné zvuky, které by vás vytrhly ze scény, žádný trapný moment, kdy ztlumíte hlasitost, jen abyste si ověřili, zda to, co slyšíte, je součástí filmu, nebo pochází z přístroje.
Je tu však něco důležitého, co je třeba jasně říci. Pokud si koupíte projektor této úrovně, nekupujete si ho proto, abyste ho používali jen tak s nějakým reproduktorem. Tento typ výrobku je určen k tomu, aby byl doprovázen odpovídajícím zvukovým systémem, takovým, který zaplní místnost a zcela vás obklopí. V tomto reálném kontextu, který jediný dává u projektoru za 170 000 Kč smysl, zůstane ventilátor zcela nepovšimnut. Ne proto, že by neexistoval, protože existuje, ale protože je pohřben zážitkem, jak by to mělo být.
Nejedná se o projektor, který má vestavěné reproduktory, je určen pro použití s externími reproduktory nebo dobrým soundbarem. Takže zatímco specifikace může říkat jedno, v praxi je to spíše uklidňující. Jakmile se spustí film, seriál, hra nebo cokoli jiného, co se chystáte sledovat, zvuk ventilátoru zmizí. Neslyšíte ho, nemyslíte na něj a nepamatujete si ho. A to je u zařízení, které bude zapnuté celé hodiny a je určeno pro dlouhé sezení, přesně to, co očekáváte (a za co jste vděční).
Instalace a způsob, jakým se hodí do prostoru
Jak doufám chápete, během týdnů, kdy jsem ho měl doma, jsem se definitivní instalací nezabýval. Vždy jsem ji používal vsedě na stole, spíše z praktičnosti než z nedostatku touhy. Nakonec, když víte, že s vámi zařízení nezůstane navždy (přál bych si to), uděláte ústupky. Přesto je i při tomto „dočasném“ použití jeho poselství velmi jasné. Toto není projektor, který by se měl přenášet z místnosti do místnosti. K tomu není stvořen. Ani velikostí, ani hmotností, ani filozofií.
A je to něco, co vás donutí přemýšlet. Protože když jsem ho používal, nemohl jsem přestat myslet na to samé, že bych si přál mít pro něj vyhrazenou místnost. Sen o tom, že si doma zařídím pořádný kinosál s jeho plátnem, prostorovým zvukem a projektorem zavěšeným u stropu, dokonale sladěným… jaká to fantazie. Kdybych mohl, nepochybuji o tom, že tento projektor volá po pevné instalaci. Ne proto, že by se jinak používal nepohodlně, ale proto, že vše na něm je navrženo tak, aby stál na místě, aby se stal součástí prostoru.
V praktické rovině to Sony velmi usnadňuje. Projektor je plně kompatibilní s montáží na strop, má k tomu připravené potřebné závity a konstrukci, i když držák se prodává samostatně, jak je v této řadě obvyklé. Nejedná se o žádné provizorium nebo doplněk, je zjevně určen jako součást seriózní instalace, ať už ve vyhrazené místnosti, nebo v dobře řešeném obývacím pokoji. A optický zoom umožňuje jeho jemné doladění, což se cení.
OK, použití na stole funguje a funguje dobře. Ale je také jasné, že se jedná o projektor, který aspiruje na něco víc. Nechce být dočasný ani přenosný – na to jsou tu jiné modely. Chce být středobodem zážitku, který jednou nastavíte a budete si ho užívat dlouhá léta. A možná právě proto, i když nemáte kino svých snů, máte neustále pocit, že zkoušíte něco, co patří do oné ideální budoucnosti, do zatemněné místnosti, obrovského plátna a filmu, který začne právě ve chvíli, kdy zhasnou světla.
Stojí projektor Sony BRAVIA 7 za to?
V tuto chvíli již není otázkou, zda je tento projektor dobrý, to bylo objasněno před mnoha odstavci. Skutečná otázka, a možná ta nejdůležitější, je jiná: vyplatí se za něj zaplatit 170 000 Kč? A odpověď, i když není jednoduchá, je zcela jasná.
Není to projektor pro každého a ani jím být nemá. Není to ani impulzivní koupě, ani technologický rozmar, ani větší alternativa k televizoru. Je to zařízení určené těm, kteří mají zcela jasno v tom, co doma chtějí, a to je skutečné kino. Nemluvím o přiblížení nebo podobném zážitku, není to „na projektor to vypadá dobře“. Je to KINO. A to velkými písmeny. Takové, které vás obklopí, udrží vás v pozornosti a dá vám zapomenout na všechno ostatní.
Poté, co jsem s ním žil téměř měsíc a používal ho na filmy, seriály a dokonce i PS5, je mi jasné, že Sony BRAVIA Projector 7 neospravedlňuje svou cenu jen kvůli jedné konkrétní funkci. Nedělá to jen kvůli jasu, ani kvůli kontrastu, ani kvůli zpracování XR, a dokonce ani kvůli brutální ostrosti, kterou nabízí při promítání přímo na zeď. Ospravedlňuje ji tím, jak to všechno skládá do uceleného, vyváženého a hluboce filmového zážitku. Vše je zde ve službách obrazu.
Překvapil mě i v prostředí, kde by neměl zářit, při okolním světle, bez technického plátna, v dočasné instalaci na stole. A přesto byl výsledek tak přesvědčivý, že je nepříjemné se k němu vracet. To je další z jeho největších úspěchů, jakmile si ho jednou vyzkoušíte, překalibruje vám vnímání toho, jaké to je sledovat něco doma. Už neporovnáváte projektory, ale zážitky.

Zdroj: Youtube.com
Je to drahé? Velmi. Je pro mnoho uživatelů příliš drahý? Pravděpodobně ano. Ale je to také jeden z těch produktů, který, pokud odpovídá vašemu způsobu konzumace obsahu a vašim aspiracím, nenechává prostor pro pochybnosti. Pokud si jednou budu moci dovolit pořádné domácí kino s pevnou instalací, dobrou obrazovkou a odpovídajícím zvukovým systémem, nebude to pro mě žádný problém. Tím by byl projektor.
Ze všech těchto důvodů není Sony BRAVIA Projector 7 racionální koupí v klasickém slova smyslu. Je to vášnivé, promyšlené a velmi vědomé rozhodnutí. Pokud si však chcete domů přenést kino doopravdy, bez uvozovek a bez malého písma, je v současné době jen málo možností, které se tomuto modelu vyrovnají.