OpenAI a Nvidia plánují výstavbu výpočetní infrastruktury s výkonem 10 gigawattů – zhruba tolik, kolik vyrobí deset jaderných reaktorů. Ambiciózní projekt za stovky miliard dolarů odhaluje novou realitu: budoucnost umělé inteligence se odehrává na hraně technologických, ekologických i etických možností.
Svět umělé inteligence zažívá bezprecedentní závod v rozšiřování výpočetního výkonu a nejnovější oznámení společností OpenAI a NVIDIA představuje zlomový bod v tomto vývoji. Obě společnosti oznámily dopis o záměru nasadit nejméně 10 gigawattů systémů NVIDIA pro infrastrukturu OpenAI, přičemž investice společnosti NVIDIA může dosáhnout 100 miliard dolarů (2,1 bilionů korun). První gigawatt by měl být uveden do provozu v druhé polovině roku 2026 díky platformě Vera Rubin. Čísla jsou to působivá, ale to, co představují, je ještě ambicióznější: Skok do dosud nevídaného rozsahu spotřeby energie a výkonu v technologickém odvětví.
Spojenectví v jaderném měřítku
Sám generální ředitel OpenAI Sam Altman to shrnul v kostce: „Všechno začíná u výpočtů“. To, co hodlá vybudovat společně se společností NVIDIA, má za cíl nejen udržet její exponenciální růst (700 milionů aktivních uživatelů týdně), ale také se stát základem nové digitální ekonomiky založené na umělé inteligenci. Generální ředitel společnosti NVIDIA Jensen Huang uvedl, že tento projekt bude odpovídat využití čtyř až pěti milionů grafických procesorů, což odpovídá celé roční produkci společnosti. „Je to obrovský projekt,“ řekl.
Pro pochopení velikosti stačí jeden fakt: 10 gigawattů odpovídá výkonu přibližně deseti jaderných reaktorů. Největší datová centra se dnes pohybují v rozmezí 50 až 100 megawattů, výjimečné instalace dosahují až 1 gigawattu. Plán společností OpenAI a NVIDIA by daleko překonal jakýkoli precedens a vyžadoval by tolik elektřiny jako několik velkých měst dohromady. Není divu, že po tomto oznámení vzrostly akcie společnosti NVIDIA během jediného dne o 4 %, čímž se její tržní kapitalizace zvýšila o 170 miliard dolarů (3,57 bilionů korun).
Nejen energetické výzvy
Tento krok se neděje ve vzduchoprázdnu. Technologičtí giganti jako Microsoft a Amazon již podepsali dohody o dodávkách s jadernými elektrárnami, aby podpořili své vlastní projekty v oblasti umělé inteligence. Microsoft znovu uvedl do provozu reaktor na Three Mile Island, aby si zajistil 835 megawattů, zatímco Amazon koupil datové centrum vedle jaderné elektrárny Susquehanna, aby absorboval téměř 1 gigawatt. Trend je jasný: budoucnost umělé inteligence stále více spoléhá na masivní zdroje energie, včetně jaderné, aby uspokojila požadavky, které rostou nekontrolovatelným tempem.
Projekt představuje nejen ekonomickou výzvu – odhaduje se, že náklady na dosažení 10 gigawattů přesáhnou 500 miliard dolarů (10,5 bilionů korun) – ale také ekologickou a logistickou. Podle Mezinárodní energetické agentury datová centra již nyní spotřebovávají přibližně 1,5 % celosvětové spotřeby elektřiny. Pokud se naplní prognózy, mohla by poptávka do roku 2030 dosáhnout 945 terawatthodin, což by zatížilo energetické sítě, které již nyní vykazují známky nasycení. Iniciativy, jako je ta plánovaná ve Wyomingu, kde se plánuje datové centrum o výkonu 10 gigawattů, které by spotřebovalo více energie než všechny domácnosti ve státě dohromady, ukazují, že to není problém, který by se týkal pouze OpenAI.
Ambiciózní plán zapadá do Altmanovy vize, který již v roce 2023 naznačil své přání vybudovat několik center o výkonu 5 gigawattů každé. Analytici upozorňují, že realizace takového modelu by znamenala větší spotřebu energie než města Madrid a Barcelona. Kromě rétoriky o budoucnosti digitální ekonomiky je základní otázka jasná: jak vyvážit expanzi umělé inteligence s energetickými a ekologickými dopady, které s sebou nese?

Zdroj: Youtube.com
Zdá se být jasné, že partnerství OpenAI a NVIDIA nově definuje měřítka technologické infrastruktury. Pro některé představuje přirozený další krok v budování „výpočetní ekonomiky“, kterou Altman předpokládá. Pro jiné je varovným signálem před skrytými náklady technologie, která slibuje revoluci ve všem, ale může tak učinit za příliš vysokou cenu energie. V každém případě se budoucnost umělé inteligence již neměří pouze v algoritmech nebo uživatelích, ale v gigawattech.
Dopady na životní prostředí
Kromě toho je důležité vzít v úvahu dopad takových projektů na životní prostředí. Datová centra jsou známá svou vysokou spotřebou energie a příspěvkem k emisím uhlíku. Podle zprávy Lancasterské univerzity by odvětví informačních a komunikačních technologií mohlo být do roku 2040 zodpovědné až za 14 % celosvětových emisí uhlíku, pokud nebudou přijata opatření ke zlepšení energetické účinnosti a snížení spotřeby fosilních paliv. Zásadními kroky ke zmírnění tohoto dopadu je zavádění obnovitelných zdrojů energie a zvyšování účinnosti datových center.
A konečně, zavádění rozsáhlých technologií umělé inteligence vyvolává také etické a sociální otázky. Koncentrace výpočetního výkonu v rukou několika málo společností by mohla vést k nerovnováze v přístupu k této technologii a jejím výhodám. Využití umělé inteligence v oblastech, jako je dohled a automatizované rozhodování, navíc vyžaduje pečlivou regulaci, aby byla chráněna práva a soukromí jednotlivců.
Partnerství OpenAI a společnosti NVIDIA představuje významný pokrok ve výpočetních schopnostech, ale zároveň přináší důležité výzvy, které je třeba řešit, aby byla zajištěna udržitelná a spravedlivá budoucnost umělé inteligence.