Celý život je pro ně soutěží, v níž je neúspěch dědičnou hanbou. Mnoho dětí se raději předávkuje, než aby „ztratily tvář“

| 4 min

Sdílet

Za světly korejských jevišť a leskem obrazovek se skrývá realita, o které se nemluví. Ve společnosti, kde je úspěch považován za povinnost, se duševní zdraví stalo tabuizovaným tématem. Jak dlouho může země mlčet?

Celý život je pro ně soutěží, v níž je neúspěch dědičnou hanbou. Mnoho dětí se raději předávkuje, než aby „ztratily tvář“

Zdroj: Asianstyle

Ve státě, kde se úspěch měří počtem odpracovaných hodin a známkami ve škole, je únava tichým nepřítelem. Školský systém v Jižní Koreji formuje děti od útlého věku. Rodiny investují do jejich vzdělání vše, co mají, a kultura práce je synonymem pro oddanost. Vedle tohoto výkonu se však ztrácí něco důležitého - život sám.

Podle deníku The Korea Herald se loni na pohotovost dostalo 35 170 lidí, kteří se pokusili o sebevraždu. Až 40 % z nich byli teenageři nebo mladí dospělí ve věku do 29 let. Ačkoliv se toto číslo oproti předchozímu roku mírně snížilo, poměr zůstává nezměněn a činí čtyři z deseti.

Nejvíce postiženou skupinou jsou lidé ve věku mezi 20 až 29 lety (23,6 %), za nimi následují hned mladiství (16,3 %). Zatímco ženy a dívky tvoří zhruba 61-64 % všech případů, podle portálu Chosun Biz zbývajících 39 % připadá na muže.

Tlak na výkon i kultura dokonalosti

Korejská společnost je založena na výkonu. Dokonce i děti v předškolním věku navštěvují soukromé lekce, zatímco jejich rodiče pracují šest dní v týdnu. Školní výsledky, přijímací zkoušky, univerzita, kariéra - celý život je soutěž, kde není místo pro neúspěch.

Portál Stand ve svém článku uvádí, že existují rodiny, které jsou ochotny investovat tisíce dolarů do vzdělání svých dětí, protože úspěch jednoho člena je považován za úspěch celé rodiny. Naopak neúspěch je ostuda, která se dědí z generace na generaci.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Dětství bez her a školy: Myanmarské děti od malička dřou, aby přežily a podpořily své rodiny

Tradiční očekávání ze strany společnosti, že se děti v dospělosti postarají o své rodiče, tento tlak ještě zvyšuje. Mladí lidé se tak ocitají v začarovaném kruhu - čím více se snaží, tím více se od nich očekává. Když tlak překročí únosnou mezi, následuje úzkost, deprese, strach ze selhání a pocit, že není kam jít.

Ticho, které zabíjí

Stigma mentálního zdraví je v Jižní Koreji hluboce zakořeněné. Přiznat si problémy s duševním zdravím je společensky nepřijatelné - pro mnohé by to znamenalo „ztratit tvář“.

Podle výzkumu společnosti American Community Media (ACoM) až 70 % studentů skrývá své psychické problémy kvůli strachu z diskriminace. Vyhledání pomoci psychiatra nebo psychologa je často považováno za ostudu, nikoliv za řešení. Z tohoto důvodu mladí lidé zarytě mlčí - doma, ve škole i v práci.

https://www.tiktok.com/@jacemalone/video/7470606566534679851?is_from_webapp=1&sender_device=pc&web_id=7469768017258808854

V zemi, která má nejvyšší míru sebevražd ze všech zemí OECD (27,3 na 100 000 obyvatel), je terapie paradoxně stále tabu. Jak uvádí Korea Herald, sebevražda se stala tichým kulturním fenoménem, o kterém se mluví jen tehdy, když se dotkne celebrit.

Mladí lidé, kteří se rozhodli přestat bojovat

Generace Z v Jižní Koreji vyrůstá v prostředí, které jim přikazuje uspět. Zároveň je ale okrádá o duši.

Jak uvádí Ballard Brief, mladí Korejci stále častěji volí strategii „ustupování“ nebo „ležení na místě“ - tedy odmítání neustálého výkonu, soutěžení a stresu. Jejich boj proti systému je považován za rezignaci, ale pro mnohé z nich je to jediný možný akt sebezáchovy.

Výzkumy zjistily, že 45,6 % pokusů o sebevraždu souvisí s depresemi, úzkostmi nebo jinými psychickými problémy, jak potvrzují Choi Jin-young a Park Subin pro web Psychiatry Investigation. Kim Soo-young, Park Yu-shin, Joo Hye-jin a Park Eun-cheol ve svém článku pro Frontiers uvedli, že dalšími spouštěči, které patří mezi nejčastější důvody sebevražedných pokusů mezi mládeží, jsou studijní tlak, finanční problémy, rodinné konflikty, ale také šikana či kyberšikana.

ČTĚTE TAKÉ: Začalo to jako nevinné přejídání před kamerami. Dnes je to byznys, pro který jsou zneužívány i nezletilé děti

Chosun biz uvádí, že nejběžnější způsob, jakým se mladí pokoušejí o sebevraždu, je intoxikace drogami. Ta je u náctiletých přítomna až v 85,8 % případů. Naprostá většina těchto činů se odehrává doma.

Lze kulturu studu zlomit?

Korejská vláda se snaží jednat. Jak informoval deník Korea Herald, cílem je snížit do roku 2034 počet sebevražd na polovinu, rozšířit síť krizových linek a zapojit do prevence umělou inteligenci. Přesto odborníci varují - technologie pomůže jen tehdy, pokud se změní kultura i mentální nastavení široké veřejnosti.

Společnost, která si cení výkonu více než lidského života, riskuje, že ztratí celou generaci. „Klíčová bude diskuse o duševním zdraví, zmírnění tlaku na výkon a otevřenost vůči selhání,“ píše portál. „Jinak zůstanou statistiky smutnou vizitkou země, která mlčí tam, kde by měla naslouchat.“

Celý život je pro ně soutěží, v níž je neúspěch dědičnou hanbou. Mnoho dětí se raději předávkuje, než aby „ztratily tvář“

Za to se Babiš pomstí. Dolejší popsal, co se dělo na Hradě, zlom přišel 12. listopadu

Vysněná dovolená skončila tragédií. Okamžik v mělké vodě změnil vše

Meteorologové už zveřejnili první předpověď na Vánoce a konec roku. Dočkáme se bílých svátků?

„Rozbil jsem krásnou rodinu.“ Richard Müller o vině, kterou si nese vůči synovi Filipovi

Buffon v českém dresu? Fatální rána, štve Italy. "Refresh" už byl podle Brabce nutný