Bydlení v paneláku za socialismu: Každý měl doma stejné umakartové jádro, obývák s Universalem a ošklivé tapety

2 min

Sdílet

Socialistické bydlení se vyznačovalo masivní stavbou bytů a paneláků, jejichž kvalita byla však obětována právě množství a totální uniformitě.

Sídliště Mládeže, Praha

Zdroj: FOTO:Public domain, via Wikimedia Commons

Období 70. a 80. let minulého století bylo érou paneláků. Respektive érou jejich šedi a uniformity coby životního stylu. Rozkaz shora zněl jasně, postavit jich co nejvíc a co nejrychleji. To se nevyhnutelně projevilo v kvalitě provedení a funkčnosti. Ovšem i jejich vybavení vypadalo jako přes kopírku, protože jiné věci vlastně sehnat nešly.

Umakartové jádro

Bez něj si tehdejší panelákové bydlení lze jen těžki představit. Jde o materiál tvořený lisovaným kartonem, jehož výhodou byla rychlá použitelnost koupelny a toalety, protože na skutečně zdění prostě nebyl čas. Po revoluci pak přišla vlna jeho odstraňování a nahrazování.

Charakteristickou vlastností byl stálý boj s místem. Při vpravení pračky tekla hadicí špinavá voda do pračky podél otočného umyvadla. Umakart pak unesl sotva několik poliček na holení, kartáčky na zuby a pár drobností.

Obývací stěna

Neboli Universal byla králem každého pokoje, většinou i kanceláří. Technicky šlo o stavebnicový nábytkový systém řady U-101, který byl však obecně znám jako Universal. Sektorový nábytek ovládl trh na skoro tři dekády, do života lidí vstoupil v roce 1971. Ani židle nebo stůl se moc nelišily, Universal byl tak opravdu universal a doplnil je.

Rohová lavice

V bytech rohové lavice už téměř nenajdete, stále však zdobí někeré jídelny a kuchyně ve starších domech na vesnicích. Rohová lavice do písmene “L” byla opatřena úložným prostorem. Stejně jako Universal byla skoro všude, hlavně kvůli souboji s místem byla velmi praktická.

Tapety a vzory

Velkým hitem přelomu 60. a 70. let se staly nejrůznější papírové tapety. Trend se chytil navzdory skutečnosti, že nebylo dostupné kvalitní lepidlo. Mnoho tapetování tak asi připomínalo epizodu ze seriálu Pat a Mat. Na tapety vzpomínali pro Deník manžele Milan s Evou, respektive na první šok z nového bytu.

Všechny jeho stěny pokrývala jasně červená tapeta. „Hned nám bylo jasné, že musí pryč,” vzpomínali. Psal se rok 1987 a oni měli štěstí, že získali podnikový byt na jednom z brněnských sídlišť. A i když jim vlastně nepatřil, strávili úpravami několik měsíců. Za socialismu byly totiž byty vždy státní, nikdy nemohly být majetkem “majitele”.

Vaření, kuchyně a remoska

Nepostradatelným asistentem hospodyní byla remoska. Ke kuchyňskému spektru patřil dále papiňák, váha, stolní i ruční mixér a několik mlýnků od masa po mák. Někdo měl štěstí i na ten kávový. Sporák byl obvykle značky Mora, lednice nejspíš Elektrosvit Nové Zámky. A seriál Malý pitaval z velkého města občas připomněl ikonickou sifonovou láhev na výrobu sodovky.

Kvalita a úpravy

Pokud narazil nájemce na dobře provedenou práci, mohl se za těchto poměrů považovat za velkého šťastlivce. Problematické bylo ovšem hlavně jádro, nikoli nábytek nebo drobnosti. Řada stolů nebo židlí by dnešní produkci svou bytelností hravě překonala. Důkazem je, že je stále najdete, jak slouží dalším majitelům.

Bydlení v paneláku za socialismu: Každý měl doma stejné umakartové jádro, obývák s Universalem a ošklivé tapety

Ta naše kampaň česká, ta je tak krásná, tak hezká aneb Malá předvolební nakládačka

Pumpy dostaly pokutu za špatná paliva. Inspekce si posvítila i na známá jména

Pivo, sex, pot a rock and roll. Víme, proč jste obětí hladových komárů

Kočičí předení snižuje úzkost a napětí. Využívají ho i lidé bez kočky

Přehled nejdražších měst Evropy