Budoucnost lidstva podle mnohých není na Zemi, ale ve vesmíru. Elon Musk na tuto možnost poukazuje již několik let, což ho vedlo k plánování misí s cílem dosáhnout Marsu. Musk však není jediným zájemcem, protože do vesmíru míří také Jeff Bezos. Proto kromě toho, že je jedním z největších konkurentů ve vesmírném závodě, nyní nabídl několik prohlášení zaměřených na to, jak by se lidstvo mohlo vyvíjet mimo naši planetu.
Během italského týdne techniky v Turíně se Bezos podělil o svou vizi blízké vesmírné budoucnosti. Nejenže hovořil o možnosti života na oběžné dráze, ale zmínil se také o výstavbě datových center poháněných sluneční energií, což je myšlenka, kterou již vyslovily Spojené státy s cílem pohánět umělou inteligenci. Bezos však jde ještě o krok dál, neboť se domnívá, že tyto myšlenky jsou klíčem nejen ke zvýšení možností umělé inteligence, ale také k rozvoji lidstva.
Tvůrce Amazonu tak přirovnal horečku kolem umělé inteligence k internetové vlně na počátku tisíciletí. Poukázal na to, že možná čelíme spekulativní bublině, ale zároveň věří, že dosáhneme trvalých přínosů, které budou mít hluboký dopad na společnost. Vesmír považuje za další ekonomickou vrstvu a podrobně popsal plán: meteorologické družice, komunikační družice, orbitální datová centra a nakonec robotická výroba ve vesmíru.
Bezosova myšlenka se v podstatě nezdá být tak přitažená za vlasy, protože tvrdí, že bychom měli procesy náročné na energii a zdroje přesunout mimo Zemi. Odkazuje proto na konstrukce, jako jsou orbitální datová centra, která využívají sluneční energii a zároveň se vyhýbají pozemským klimatickým limitům. Přímým důsledkem těchto myšlenek by podle něj mohlo být, že „během několika desetiletí“ budou ve vesmíru žít miliony lidí.
Je budoucnost lidstva ve vesmíru?
Pro Bezose je umělá inteligence motorem nové expanze, a proto její dopad přirovnal k dopadu počátků internetu. Ačkoli si tedy uvědomuje, že rozsáhlé průmyslové investice nepřinášejí ovoce, ujišťuje, že stojíme před bublinou s reálnými a trvalými pozitivními účinky. Upozornil tak na to, že budeme svědky globální technologické rekonfigurace a v jejím rámci není vytvoření datových center na oběžné dráze nijak vzdáleným návrhem.
Ve vesmíru, v místě se stálou sluneční energií, kterému nebrání mraky ani změny počasí, by datová centra mohla překonat pozemské limity, zejména ta obří, určená k trénování modelů umělé inteligence. Bezos však nezapomíná na problémy, které by mohly nastat, protože si je vědom složitosti údržby, nákladů na vypuštění a technických rizik s tím spojených. Přesto nadále poukazuje na vesmír jako na další hranici, která zmírní spotřebu energie způsobenou intenzivní výpočetní technikou.

Zdroj: Youtube.com
Na obhajobu svého postoje uvedl tvůrce Amazonu jako příklad popularizaci meteorologických a komunikačních satelitů, dvou myšlenek, které zlepšují život milionů lidí. Poukázal tedy na to, že dalším krokem bude výstavba vesmírných továren, a tedy další orbitální infrastruktury, což je řada nápadů, které z vesmíru udělají logistickou platformu pro energeticky náročná odvětví. V přímém důsledku toho si Bezos představuje i život lidstva mimo planetu.
Život mimo Zemi
Pokud by se jeho vize uskutečnila, stalo by se tak během několika desetiletí, ovšem za splnění řady požadavků, které by bylo nutné splnit. Lidé žijící ve vesmíru by tak činili z vlastního rozhodnutí a byli by podporováni roboty, kteří by na sebe brali náročné úkoly. Lidstvo by tak nezůstalo na Zemi, ale vydalo by se do vesmíru spolu s datovými centry umělé inteligence, která by poskytovala blízkou a stálou výpočetní kapacitu.
Bezosova vize je tedy příslibem, který je optimistický, ale opatrný: i kdyby došlo ke korekcím, užitečnost AI by přetrvala a přesáhla by to, co známe dnes. Řešení tlaku na spotřebu energie tak podle něj leží ve vesmíru, protože musí bojovat s problémy, jako jsou nároky pozemských datových center na elektřinu a vodu. Nemusel by však řešit pouze tento problém, ale také problémy vyplývající ze soužití lidí a robotů.
Pokud by tyto dvě formy spolupracovaly, vznikl by nový způsob chápání pracovních prostor: zatímco roboti by se soustředili na úkoly spojené s automatizací, údržbou a výrobou, lidé by se věnovali vědě, kultuře a rozhodování. Na rozdíl od Elona Muska a jeho vize Marsu tedy Bezos nevěří, že budoucnost leží na rudé planetě, ale na oběžné dráze Země.
Obecně řečeno, cesty obou směřují k multiplanetární civilizaci díky inovacím, přístupu k nosným raketám a drastickému snížení nákladů na vesmír. Celkově se v Bezosově vizi umělá inteligence a vesmír sbíhají do jediné strategie: offshoring intenzivních výpočtů, uvolnění pozemských zdrojů a otevření škálovatelné orbitální ekonomiky. Podle něj k tomu dojde „za několik desetiletí“, ale zdá se, že je to příliš ambiciózní vize na to, aby se uskutečnila tak „brzy“.
Bezosova vize se navíc shoduje se současným úsilím jeho vesmírné společnosti Blue Origin, která se snaží snížit náklady na přístup do vesmíru vývojem opakovaně použitelných raket. To má zásadní význam pro to, aby se vesmírná infrastruktura stala ekonomicky životaschopnou. Blue Origin pracuje na raketě New Glenn, která má být opakovaně použitelná a schopná vynášet do vesmíru velké náklady, což by mohlo usnadnit budování datových center a továren na oběžné dráze. Bezos se také zmínil o možnosti vybudovat vesmírné habitaty, které by mohly ubytovat miliony lidí, přičemž se inspiroval koncepty vesmírných kolonií Gerarda K. O’Neilla, fyzika, který navrhl myšlenku velkých válcových struktur ve vesmíru, které by se mohly otáčet a simulovat tak gravitaci.
Realizace této vize však bude vyžadovat překonání mnoha technických a finančních problémů. Vybudování infrastruktury ve vesmíru je monumentální úkol, který by vyžadoval mezinárodní spolupráci a obrovské investice. Kromě toho je třeba řešit otázky nakládání s kosmickým odpadem a dlouhodobé udržitelnosti provozu na oběžné dráze, aby se vesmír nestal neudržitelným prostředím.
Vize Jeffa Bezose o budoucnosti lidstva ve vesmíru je odvážná a ambiciózní, ale vyvolává také důležité otázky ohledně proveditelnosti a etických důsledků přesunu lidských aktivit mimo Zemi. S rozvojem technologií a dalšími inovacemi soukromých vesmírných společností se možnost vesmírné ekonomiky a lidského života na oběžné dráze stává stále aktuálnější otázkou pro budoucnost našeho druhu.