Po celá desetiletí považovali astronomové hvězdy za prakticky nezávislé entity, imunní vůči jakémukoli vnějšímu vlivu objektů tak malých, jako jsou planety. Nedávná pozorování však začínají tento názor radikálně měnit.
Nové objevy nyní ukazují, že interakce mezi planetami a jejich hostitelskými hvězdami může být mnohem složitější a intenzivnější, než se dosud předpokládalo. Zdá se totiž, že některé světy vyvolávají kosmické bouře, které zcela mění dynamiku jejich hvězdných systémů.
V této souvislosti vědci poprvé zdokumentovali jev, který se vymyká všem zavedeným teoriím o vztahu mezi planetami a hvězdami, a odhalili proces, který může probíhat v mnoha systémech napříč galaxií.
Planeta způsobující mohutné vzplanutí u své vlastní hvězdy Obří exoplaneta vyvolává kolosální erupce na své hostitelské hvězdě v důsledku jejich extrémní blízkosti. Tato interakce způsobuje, že planeta stále rychleji ztrácí svou atmosféru a stává se tak hvězdou vlastní apokalypsy.
HIP 67522b , svět velikosti Jupiteru, ale sotva 5 % jeho hmotnosti, obíhá kolem své hvězdy každých 6,95 dne v závratné vzdálenosti. Během tohoto procesu dochází k interakci magnetického pole planety s magnetickým polem hvězdy a k akumulaci energie, která je následně explozivně uvolňována do hvězdy.
Podle astrofyzičky Ekateriny Ilin z Nizozemského institutu pro radioastronomii se jedná o první jasný důkaz magnetické interakce hvězdy a planety .
„Tato interakce přetrvává nejméně tři roky, což nám umožňuje ji podrobně studovat,“ říká.
Důsledky pro exoplanetu jsou však zničující. Během pěti let pozorování vědci katalogizovali 15 erupcí namířených k planetě , přičemž každá z nich uvolnila mnohem více energie než vlny, které je způsobily. V tomto smyslu planeta působí jako rozbuška, která spouští exploze, jež na svou příležitost již čekaly.
V důsledku tohoto neustálého bombardování přijímá HIP 67522b šestkrát více záření, než by přijímala za normálních okolností. Toto množství energie ohřívá její plynnou atmosféru a způsobuje, že uniká do vesmíru jako pomalu se vypouštějící balón.
Výpočty navíc ukazují, že tento proces by mohl zmenšit velikost planety na rozměry podobné Neptunu již za 100 milionů let. Vědci jsou tedy svědky bezprecedentního procesu eroze atmosféry způsobené vlastní činností planety.
Důsledky pro vědu a hledání mimozemského života Tento objev nejenže zpochybňuje naše chápání vesmírných interakcí, ale má také významné důsledky pro hledání mimozemského života. Eroze atmosféry HIP 67522b naznačuje, že planety na extrémně blízkých oběžných drahách ke svým hvězdám nemusí být těmi nejlepšími kandidáty na život , protože intenzivní záření a erupce by mohly zničit případné formy života dříve, než by měly šanci se vyvinout.
Kromě toho může studium tohoto jevu pomoci astronomům identifikovat další hvězdné systémy, kde dochází k podobným interakcím. To by mohlo rozšířit naše znalosti o tom, jak se planety a jejich atmosféry vyvíjejí v extrémních podmínkách. Pozorování těchto systémů může také poskytnout vodítka o tom, jak se formují a vyvíjejí planetární magnetická pole , která jsou klíčovým faktorem pro ochranu atmosféry planety, a tedy i pro možnost ukrývání života.
V budoucnu by teleskopy nové generace, jako je například vesmírný dalekohled Jamese Webba, mohly nabídnout detailnější pohled na tyto jevy a umožnit vědcům studovat složení atmosféry exoplanet, jako je HIP 67522b, s nebývalou přesností. To by mohlo odhalit více o povaze těchto světů a jejich schopnosti podporovat život, nebo jeho nedostatku.
Tento objev je připomínkou toho, že vesmír je plný překvapení a že se zdokonalováním našich pozorovacích technologií budeme i nadále objevovat jevy, které se vymykají našim očekáváním a rozšiřují naše znalosti o vesmíru.