Souostrovní stát Tuvalu v Tichém oceánu vypracoval plán pro postupné přesídlení části svých obyvatel do Austrálie.
Dramatické opatření je přímou reakcí na neúprosné zvyšování hladiny moří způsobené globální změnou klimatu, které hrozí, že se toto nízko položené území stane neobyvatelným. Geomorfologie a nepříznivé povětrnostní jevy dostaly Tuvalu do existenční situace.
Situace je delikátní kvůli geomorfologii ostrova. Tuvalu má průměrnou nadmořskou výšku dva metry. Tato nízká nadmořská výška je činí zranitelnými nejen vůči stoupajícím přílivům a odlivům, ale také vůči rostoucí intenzitě bouří, kterou zhoršuje zvyšující se globální teplota. Souhrn těchto klimatických faktorů předznamenává nejistou budoucnost obyvatelstva.
Tváří v tvář této závažné výzvě se vláda Tuvalu rozhodla pro drastickou strategii: přestěhování svých občanů. Tato iniciativa není jen dočasným řešením, ale dlouhodobým plánem, jak zajistit bezpečnost a blahobyt svých obyvatel tváří v tvář hrozbě, která přesahuje jejich schopnost přizpůsobit se místním podmínkám.
Dohoda s Austrálií a vysoká poptávka po migraci
Pro realizaci tohoto ambiciózního plánu Tuvalu uzavřelo v roce 2023 dohodu s Austrálií. Tato smlouva zavádí strukturovaný migrační program, který předpokládá trvalé přemístění dvou set osmdesáti obyvatel ročně do Austrálie prostřednictvím programu klimatických víz, uvádí Futurism. Program představuje rozhodující cestu k přežití země.
Reakce na tuto iniciativu byla pozoruhodná. Australská vysoká komise v Tuvalu zaznamenala značný zájem. Nedávno bylo ve vízové loterii zaregistrováno téměř 13 000 žádostí což je číslo, které zahrnuje i rodinné příslušníky hlavních žadatelů a podtrhuje naléhavost stoupající vody.
Odborníci na migraci analyzovali možný dopad těchto pohybů. Podle Jane McAdamové, výzkumnice z Univerzity Nového Jižního Walesu, by kombinace tohoto programu s dalšími migračními cestami do Austrálie a na Nový Zéland mohla vést k tomu, že se ročně přestěhují téměř čtyři procenta jejich obyvatel. Podle této prognózy by do deseti let mohlo migrovat téměř čtyřicet procent obyvatelstva.
Jak zachovat historické památky Tuvalu?
Kromě stěhování svých občanů přijalo Tuvalu i další opatření na ochranu svého dědictví. Jedním z takových projektů je 3D skenování ostrovů, iniciativa, která se snaží digitálně zachovat kulturní dědictví země tváří v tvář možnému zatopení jejích pevninských území.
Situace Tuvalu není ojedinělým případem. Mnoho pobřežních států čelí podobným výzvám v důsledku stoupající hladiny moří, která na některých místech stoupá rychleji, než se očekávalo. Rozvojový program OSN varuje, že intenzivnější záplavy pobřežních oblastí mohou celosvětově ohrozit více než 70 milionů lidí. Podle prognóz budou do roku 2050 stovky hustě obydlených měst čelit zvýšenému riziku záplav v důsledku změny klimatu.
OSN odhaduje, že do roku 2050 bude zvyšování hladiny moří ohrožovat více než jednu miliardu lidí v nízko položených pobřežních oblastech. Předseda vlády Tuvalu Feleti Teo se touto skutečností zabýval před Mezivládním panelem pro změnu klimatu a prohlásil: „Existenční hrozbu, které čelíme, jsme si nezpůsobili sami, ale ona nás přetvoří“.
Úloha mezinárodního společenství
Situace Tuvalu upoutala pozornost mezinárodního společenství, které začalo přijímat opatření, jež mají pomoci zmírnit dopady změny klimatu na ostrovní státy. Konference OSN o změně klimatu (COP26), která se konala v Glasgow v roce 2021, zdůraznila potřebu zvýšit financování adaptace na změnu klimatu, zejména pro nejzranitelnější země, jako je Tuvalu. Světoví lídři se dohodli na navýšení finančních prostředků na pomoc těmto zemím při rozvoji odolnější infrastruktury a zlepšení jejich schopnosti reagovat na přírodní katastrofy.

Zdroj: Youtube.com
Kromě toho nevládní organizace a skupiny na ochranu životního prostředí spolupracují s vládou Tuvalu na rozvoji strategií udržitelnosti, které mohou pomoci zmírnit dopady změny klimatu. Tyto iniciativy zahrnují podporu obnovitelných zdrojů energie, ochranu mořských ekosystémů a zavádění udržitelných zemědělských postupů.