Tání ledového příkrovu už není vzdáleným scénářem, ale realitou s přímým dopadem na stovky milionů lidí žijících v nízko položených oblastech. Hladina oceánů se zvedá rychleji, než předpokládaly původní modely.
Hrozba se týká 750 milionů lidí žijících v nízko položených pobřežních oblastech po celém světě. Pro ně nejsou změny ve vzdálené Antarktidě abstraktní zprávou, ale přímým a měřitelným nebezpečím v podobě zvýšení hladiny moří, které by mohlo změnit mapy. Zmrzlý kontinent, který byl dlouho považován za stabilního giganta, začal vykazovat známky znepokojivé křehkosti, což vyvolalo řadu procesů s globálním dosahem.
Epicentrem těchto obav je západoantarktický ledový příkrov. Vědci varují, že tato obrovská masa zmrzlé vody obsahuje tolik vody, že by to stačilo na zvýšení hladiny oceánů o pět metrů. Jeho možná destabilizace není vzdáleným scénářem, ale blížícím se kolapsem s celoplanetárními důsledky, protože teplo zadržované skleníkovými plyny urychluje tání ledu. Rozsah této masy ledu je takový, že její přerozdělení do oceánů by mělo globální dopady, podobně jako by lidské megaprojekty, například budovaná obří přehrada, mohly také ovlivnit zemskou osu.
Oslabení bílého kontinentu navíc posiluje nebezpečnou zpětnou vazbu. Ztráta ledového povrchu, který odráží sluneční světlo zpět do vesmíru, odhaluje tmavší oceán. Ten pohlcuje více tepla, což následně urychluje tání zbývajícího ledu. To však není jediné nebezpečí: takzvaná antarktická převrácená cirkulace, oceánský proud, který má zásadní význam pro distribuci živin a regulaci klimatu, již vykazuje zřetelné známky zpomalení. Kromě těchto rozsáhlých změn existují i změny lokálnější, ale stejně významné, například způsob, jakým tučňáci svými výkaly trvale mění Antarktidu.
Klimatickému motoru jihu došel dech
Na druhou stranu rychlost proměn překvapila i samotné odborníky. Úbytek ledu na kontinentu se od devadesátých let minulého století zvýšil šestinásobně, přičemž mořského ledu je již dvakrát více než v Arktidě. Plovoucí šelfy, které fungují jako hráze pro ledovce, tají znepokojivou rychlostí, což je kritický scénář, o němž informoval web ScienceAlert. Tento zrychlený proces tání neohrožuje pouze pobřeží, ale mohl by také uvolnit biologické objevy, například organismy, které byly zmraženy v permafrostu po dobu 46 000 let a znovu ožily.

Zdroj: Youtube.com
V této souvislosti jsou důsledky citelné nejen tisíce kilometrů daleko, ale i v samotném polárním ekosystému. Oteplování, znečištění a příchod invazních druhů představují vážnou hrozbu pro jedinečnou faunu a flóru Antarktidy, která se ocitla na nebývalé křižovatce. Řetězec změn potvrzuje, že Antarktida již není pouhým divákem klimatických změn, ale významným hráčem.
Globální dopad a možná řešení
Dopad tání antarktického ledu se neomezuje pouze na zvýšení hladiny moří. Změny v Antarktidě mohou změnit globální vzorce počasí a ovlivnit extrémní povětrnostní jevy, jako jsou hurikány, vlny veder a sucha. Antarktida totiž hraje klíčovou roli v regulaci globálního klimatu, protože působí jako přirozený „chladič“, který ovlivňuje oceánské a atmosférické proudy.
Pokud jde o řešení, vědci a světoví představitelé pracují na strategiích, jak tyto účinky zmírnit. Jedním z hlavních opatření je snížení emisí skleníkových plynů, které jsou za globální oteplování zodpovědné především. Kromě toho se zkoumají geoinženýrské technologie, které mají odrážet sluneční světlo a snižovat globální oteplování, i když tato řešení jsou stále kontroverzní a vyžadují další výzkum.