CENTRUM.CZ > Hanácká Drbna > dnes, 09:03

Anovská, Hulán, Pilařská, Cófavá, Kanafaska. Hanácký soubor Mánes tančí již osmdesát let

| 3 min

Sdílet

Prostějov je městem s dlouhou národopisnou tradicí, která zde trvá už od konce 19. století. V roce 1895 byla v Praze pořádaná Národopisná výstava českoslovanská. Začátkem léta roku 1893 jí předcházela prostějovská část nazvaná Národopisná, průmyslová a umělecká výstava. Sbíraly se kroje, tance, písničky, předváděly se různé lidové zvyky a slavnosti. Mluvíme o folkorismu. Jeho rozvoj pokračoval i ve 20. století.

Hanácký soubor písní a tanců Mánes tančí již osmdesát let

Zdroj: Hanácká Drbna - zprávy z Olomouce a Olomouckého kraje

Hana Bartková
Autorka je historička a publicistka.

V Prostějově působili významní sběratelé Jan Zbořil a Jan Poláček. Jan Zbořil vytvořil pozoruhodnou sbírku předmětů hmotné kultury. Jan Poláček zase sbíral hanácké lidové písně. Právě z těchto kořenů vyšel soubor písní a tanců Mánes. Nejprve vznikla národopisná skupina již po skončení 2. světové války v roce 1945 a následně z ní vznikl soubor Mánes. Jeho předsedkyní a organizátorkou byla Věkoslava Parobková. Soubor navázal na předválečné národopisné tradice a začal spolupracovat s folkloristy Janem Zbořilem, Janem Poláčkem, Ludmilou Mátlovou-Uhrovou a Cecilií Třískovou.

Základem byly tance Anovská, Hulán, Pilařská, Čelecká, Cófavá, Kanafaska a další. Z nich vznikly tematické bloky Čepení nevěsty, Přástky, Masopust a Suita z Hané. Dalším byl programový blok písní a tanců z Malé Hané nazvaný U muziky. Rozšířila se i dramaturgie. Zamyšlení nad prameny lidové kultury na Hané přivedlo vedení souboru do archivů. Výsledkem byly programové bloky Staré hanácké tance a Parthia hanatica z 18. století. K tomu byly také zhotoveny na základě muzejních sbírek a dobových kreseb historické kroje, které byly věrnou kopií originálů.

Soubor se stal záhy známým nejen v našem regionu, ale v celé republice. Zásluhu na tom měl první umělecký vedoucí Jan Kadlec, který vypracoval umělecký plán a zavedl pravidelné zkoušky. Na dobré úrovni zde fungovala taneční složka a lidová muzika. Soubor se účastnil řady různých vystoupení, soutěží a přehlídek. Například ústředního kola lidové umělecké tvořivost v roce 1957 v Hradci Králové a v roce 1958 v Bratislavě. V roce 1958 vystoupil v Československé televizi s pásmem Hanácké hody. V Československém rozhlase se nejprve uplatnili sóloví zpěváci, potom lidový vypravěč a lidová muzika.

Soubor byl častým účastníkem Mezinárodního folklorního festivalu ve Strážnici. Poprvé zde účinkoval v roce 1958. Účastnil se také československých festivalů folklorních souborů (1971 Poprad, 1980 Košice). Nechyběly ani zahraniční zájezdy. První směřoval do Budyšína v tehdejší NDR. Další do Maďarska, Polska, Sovětského svazu, Spolkové republiky Německo, Belgie, Řecka, Anglie, Švédska a Itálie. V roce 1977 byla založena dětská sekce souboru. Vystupovala s tematickými bloky Maková panenka, Prší a Masopust.

V centru pozornosti byla také péče kroj. O jeho poznání a rozvoj se zasloužily Marta Čížková a Marie Vařeková. Dlouholetou garderobiérkou byla znalkyně krojů Věra Možná. V souboru se uplatnil „mánesovský typ“ – tedy kroj z období jeho vrcholného stadia a vývoje, jak jej zachytil na svých obrazech Josef Mánes. Šatník souboru zahrnoval dále kroje pracovní, slavnostní i dětské.

Zřizovatelem souboru byl v letech 1955–1990 Závodní klub ROH Oděvního průmyslu Prostějov. Nyní působí jako zapsaný spolek a je finančně podporován městem Prostějov, Olomouckým krajem a sponzory.

Do historie souboru se zapsala řada významných osobností. Patřili mezi ně první předsedkyně a zakladatelka souboru Věkoslava Parobková, umělečtí vedoucí Jan Kadlec a Miroslav Chytil, vedoucí souboru Marie Vysloužilová, choreografka Eva Flašarová, vedoucí muziky Radomír Kubáník a Jaroslav Šebestík, lidová vyprávěčka a básnířka Cecilie Třísková, hudebník a sběratel písní Jan Poláček. V posledních letech spolupracoval s hanáckou muzikou Ječmeni a dětskou lidovou muzičkou ZUŠ Vladimíra Ambrose v Prostějově.

80. výročí svého založení oslavil soubor tradičním hanáckým bálem v prostějovském Národním domě. V současné době má soubor kolem třiceti členů. Jeho vedoucí je Kateřina Piňosová. Soubor Malý Mánes působí jako kroužek Sportcentra-DDM v Prostějově. Oba soubory se účastní Hanáckých slavností v Prostějově, setkání Hanáků, vynášení smrtky a dalších akcí. Rozvíjejí tak naše hanácké tradice.

Anovská, Hulán, Pilařská, Cófavá, Kanafaska. Hanácký soubor Mánes tančí již osmdesát let

S kým žije Jan Šťastný: Jeho první manželství skončilo fiaskem kvůli nevěře. Dnes září po boku nádherné ženy

Jak žije Leoš Mareš: Jeho luxusní penthouse je větší než domovy 4 průměrných českých rodin

Dejdar, Cibulka i Pazderková. Slavné osobnosti odhalily temná zákoutí svých duševních nemocí

Stojí před muzeem, aby na něj vrátili vlajku Ukrajiny. „Nic proti Česku,“ zdůrazňují

Když se počasí neříkalo, ale oblékalo: nezapomenutelný televizní bizár TV Nova