Společnosti, které vsadily na plnou automatizaci, nyní najímají lidi, aby opravovali chyby jejich algoritmů, čímž vzniká nová nejistá kategorie pracovních míst.
Umělá inteligence slibovala revoluci ve světě podnikání díky automatizaci úkolů, snížení nákladů a zvýšení efektivity. Ukázalo se však, že implementace těchto technologií je složitější, než mnohé společnosti předpokládaly. Namísto toho, aby AI odstranila potřebu lidských pracovníků, vytvořila novou kategorii zaměstnanců známou jako „opraváři problémistů“, kteří jsou zodpovědní za opravu chyb generovaných algoritmy.
Podle zprávy časopisu Futurism stále více společností, které původně přijaly umělou inteligenci, znovu najímá lidské odborníky, aby opravili problémy, které technologie nedokáže vyřešit sama. Tito pracovníci, kteří jsou často placeni nižšími platy než původní zaměstnanci , se věnují opravám chybného obsahu, kódu a návrhů generovaných algoritmy.
Noví „údržbáři” umělé inteligence Lisa Carstensová, ilustrátorka na volné noze, vysvětluje, že většina její současné práce spočívá v opravování log vytvořených umělou inteligencí. Automatizované návrhy mají často rozmazané linie a nečitelný text. Ačkoli oprava těchto návrhů může trvat déle než jejich vytvoření od nuly, klienti často platí méně pod dojmem, že jde o jednodušší úkol.
Zdroj: Youtube.com
Podobně Kiesha Richardsonová, spisovatelka na volné noze z Georgie, uvádí, že 50 % jejích zakázek zahrnuje přepisování obsahu generovaného chatboty. Tyto texty se často opakují, jsou obecné nebo plné robotických výrazů. Společnosti mají tendenci za tyto úkoly platit méně, protože se domnívají, že korektury jsou jednodušší než tvorba od nuly.
V oblasti vývoje softwaru se Harsh Kumar zaměřuje na opravu kódu generovaného umělou inteligencí. Mezi jeho úkoly patří oprava chatbotů , z nichž unikají citlivé údaje, a přestavba doporučovacích motorů, které nefungují správně. Mnoho klientů přiznává, že slepě důvěřovali umělé inteligenci při psaní programu, aby pak zjistili, že výsledek je neuspokojivý.
Tento problém není ojedinělý. Jak jsme zdokumentovali, v lednu jedna společnost propustila všechny své programátory, aby později musela hledat lidské inženýry na síti LinkedIn. Toto selhání ukázalo, že algoritmy nezvládají složité úkoly bez lidského dohledu.
Tato situace je součástí širšího trendu. Mnoho společností, které nahradily pracovníky umělou inteligencí, zažívá provozní selhání a neočekávané náklady. Analýza z června loňského roku odhalila, že algoritmy prozatím nedokážou replikovat lidskou kreativitu a úsudek potřebný pro práci, která vyžaduje víc než jen dodržování předem daných vzorců.
To kontrastuje s prohlášeními technologických gigantů, kteří nadále tvrdí, že umělá inteligence nezlikviduje pracovní místa, a přitom nadále propouštějí zaměstnance. Například čínská společnost NIO oznámila nahrazení 30 % svých zaměstnanců, jak jsme informovali v listopadu 2023, což ukazuje, jak rychle společnosti přijaly automatizaci, aniž by řádně posoudily její omezení.
Hlavní je ušetřit Výsledek je odhalující: tytéž společnosti, které propouštěly zaměstnance, aby ušetřily náklady, nyní najímají „opraváře“ za nižší mzdy. „Obávám se, že umělá inteligence bude využívána ke snižování mezd,“ přiznává Richardsonová, který vidí, že jeho práce se stává nejistější v rámci představy, že oprava automatizovaného obsahu vyžaduje méně úsilí.
Navzdory těmto výzvám zůstávají odborníci optimističtí. Kumar připomíná, že „to byli lidé, kteří vyvinuli AI“, a je přesvědčen, že pro složité projekty je lidský talent stále nepostradatelný. To, co se děje, ukazuje, že AI funguje lépe jako doplňkový nástroj než jako úplná náhrada lidské práce.
Rostoucí poptávka po „opravářích“ AI by navíc mohla podnítit rozvoj nových dovedností a možností vzdělávání na trhu práce. Společnosti by mohly těžit z investic do školení svých zaměstnanců, aby dokázali efektivněji pracovat s technologiemi AI, a zajistit tak hladší a úspěšnější integraci těchto nástrojů do svého každodenního provozu.
Ačkoli se umělá inteligence ukázala být mocným nástrojem, její implementace bez odpovídajícího lidského dohledu vedla v mnoha případech k neuspokojivým výsledkům. Zdá se, že klíčem k plnému využití potenciálu umělé inteligence v podnikatelském prostředí je spolupráce člověka a stroje.