<h3>Když neklid stojí roky života </h3><p>Porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) bývá často popisována jako dětský problém, který „se časem spraví“. Nová data z <strong>University College London</strong>, publikovaná v <em>British Journal of Psychiatry</em>, však ukazují, že skutečnost je mnohem temnější.</p><p>Analýza zdravotních záznamů <strong>více než devíti milionů Britů</strong> odhalila, že dospělí s diagnostikovaným ADHD žijí v průměru <strong>o 6,8 let méně u mužů</strong> a <strong>o 8,6 let méně u žen</strong>. A nejde jen o statistickou náhodu — rozdíl je potvrzen reálnými úmrtími, nikoli pouhými odhady.</p><h3>Kde se bere rozdíl mezi muži a ženami?</h3><p>Zajímavé je, že <strong>ženy s ADHD</strong> dopadají v těchto statistikách ještě hůř.</p><p>Podle autorů studie to může souviset s tím, že ženy bývají <strong>často diagnostikovány později</strong>, jejich symptomy jsou méně nápadné a dlouhodobě čelí většímu psychickému tlaku. Mnohé tak prožijí roky s nediagnostikovanou poruchou, což vede ke kumulaci problémů — od vyčerpání až po deprese.</p><h3>Tři neviditelní zabijáci: psychika, impulzivita a systém</h3><p>Vědci identifikovali tři hlavní faktory, které život lidí s ADHD zkracují:</p><h4><strong><em>1. Psychické potíže</em></strong></h4><p>Lidé s ADHD mají vyšší riziko <strong>deprese, úzkostí i sebevražedných myšlenek</strong>. </p><p>Podle výzkumu se právě tyto duševní problémy nejvíce podepisují na zdraví a délce života. ADHD tak často není přímou příčinou, ale <strong>spouštěčem řetězce</strong> duševních zátěží.</p><h4><strong><em>2. Rizikové chování</em></strong></h4><p>Impulzivita – klíčový rys ADHD – se může proměnit ve zdravotní hazard.</p><p>Výzkum uvádí zvýšenou míru <strong>kouření, nadměrného pití alkoholu, přejídání</strong>, ale také <strong>častější úrazy</strong> či dopravní nehody.</p><p>Z dlouhodobého hlediska pak přibývají <strong>kardiovaskulární onemocnění</strong>, obezita a zkrácená délka života.</p><h4><strong><em>3. Zanedbaná péče o zdraví</em></strong></h4><p>Mnoho lidí s ADHD má problém <strong>orientovat se v systému zdravotní péče</strong>. Zapomínají na kontroly, odkládají vyšetření a často narazí na <strong>nepochopení lékařů</strong>.</p><p><em>„Stigmatizace a pozdní diagnostika zvyšují riziko přehlédnutí dalších zdravotních problémů,“</em> vysvětlují autoři studie.</p><h3>Neviditelný problém: většina dospělých zůstává bez diagnózy</h3><p>Zřejmě nejzávažnějším zjištěním je, že <strong>ADHD zůstává dramaticky poddiagnostikované</strong>. To znamená, že <strong>tisíce lidí žijí s ADHD bez povědomí o své poruše</strong> – a tím i bez potřebné léčby a podpory.</p><p>Autoři také upozorňují, že výzkum vztahu mezi ADHD a zkrácenou délkou života je <strong>komplexní</strong>. Zatím <strong>nevíme</strong>, zda včasná diagnóza nebo užívání léků (např. stimulantů) může délku života ovlivnit. </p><p>Stejně tak se zvažuje role <strong>komorbidních onemocnění</strong> – tedy kombinace ADHD s depresí, poruchami spánku či úzkostnými stavy.</p><h3>Co z toho plyne pro budoucnost</h3><p>Výzkum přináší jasné varování: ADHD není „rozptýlenost“, ale <strong>vážný neurovývojový stav</strong>, který bez podpory může mít fatální následky.</p><p>Závěry britské studie vedou k jednoznačné výzvě:</p><ul><li><p><strong>Zlepšit diagnostiku dospělých.</strong></p></li><li><p><strong>Zajistit lepší dostupnost péče.</strong></p></li><li><p><strong>Snížit stigma spojené s duševními poruchami.</strong></p></li></ul><p>Pokud se podaří lidem s ADHD nabídnout <strong>včasnou léčbu, terapii a pochopení</strong>, existuje šance, že se jejich průměrná délka života začne znovu prodlužovat.</p><p><em>Zdroje: Cambridge.org, Psychology Today, Medical News Today, Health Line, Foto: Pexels</em></p>
