Možná si řeknete, že na zemním plynu nemůže být nic zajímavého. Opak je však pravdou. Věděli jste, že do zemního plynu se přidávají látky, aby zapáchal? Nebo že ochlazením se plyn mění na kapalinu a má 600krát menší objem? Přečtěte si i další zajímavá fakta.
Zemní plyn patří mezi nejdůležitější zdroje energie současnosti. Vaří se na něm, topí se jím, pohání se jím elektrárny i autobusy. A přesto většina lidí o levném plynu ví jen to, že má modrý plamen a že jeho cena občas stoupá. Ve skutečnosti však skrývá mnoho zajímavostí, které si většina z nás ani neuvědomuje.
1. Zemní plyn je bez zápachu Věděli jste, že zemní plyn sám o sobě vůbec nezapáchá a nemá ani barvu? Ten dobře známý „vajíčkový“ zápach se do něj přidává uměle z bezpečnostních důvodů. Slouží jako varování, abyste při úniku plynu do místnosti mohli rychle rozpoznat nebezpečí.
2. Miliony aut na světě jezdí na plyn Ačkoli se v poslední době v médiích nejvíce diskutuje o elektromobilech a o autech na plyn se moc nemluví, po světě jich jezdí více než 11 milionů. V loňském roce přibylo v naší zemi 4 500 nových vozů na LPG .
Různé druhy plynů se využívají i v autobusech a nákladní dopravě, protože umožňují ujet až 1600 km na jednu nádrž. V moderní námořní dopravě se stále více prosazuje plyn, protože výrazně snižuje emise škodlivých látek. Používání zemního plynu například v automobilech snižuje emise skleníkových plynů o 15 %.
Foto: Adobe Stock / White Press 3. Není plyn jako plyn: LPG, CNG nebo LNG Lidé často zaměňují pojmy LPG, CNG a LNG, které se od sebe výrazně liší. LPG je zkapalněný ropný plyn, který je směsí propanu a butanu. Používá se mimo jiné k vaření, vytápění, ale také jako palivo pro automobily.
CNG je stlačený zemní plyn (hlavně metan), který se používá jako palivo pro pohon automobilů nebo autobusů. LNG je zkapalněný zemní plyn, který se používá zejména v energetice a průmyslu, ale také jako palivo pro nákladní lodě a kamiony.
4. Jeden kubický metr plynu = 10 kWh energie Věděli jste, že jeden kubický metr zemního plynu má přibližně 10 kWh energie? Pro lepší představu je to množství, které může napájet pračku po dobu 10 hodin nebo udržovat v chodu elektrický radiátor.
Foto: Shutterstock / White Press 5. Metan a skleníkový efekt Často se říká, že zemní plyn, konkrétně jeho hlavní složka metan, je ekologičtější než uhlí nebo ropa. Je to pravda, ale má to velký háček. Pokud se nespálí a unikne do atmosféry, je jeho vliv na globální oteplování 25krát silnější než CO₂. Proto se klade velký důraz na utěsnění potrubí a minimalizaci úniků.
6. Čisté spalování zemního plynu produkuje pouze vodu a CO₂ Jednou z výhod zemního plynu je jeho „čisté“ spalování. Při ideálním spalování vzniká pouze oxid uhličitý a vodní pára. Na rozdíl od uhlí nebo dřeva se tedy do ovzduší neuvolňují pevné částice ani síra. Při velmi vysokých teplotách však může reagovat dusík ze vzduchu, který vytváří oxidy dusíku – dráždivé látky známé ze smogu.
Společnost epet je spolehlivý dodavatel elektřiny a zemního plynu, který nabízí férové a transparentní ceny díky odpovědným nákupům energií a přehlednému ceníku.
7. Plynovou elektrárnu spustíte již za pár minut U jaderné elektrárny trvá dostat reaktor na plný výkon desítky hodin až několik dnů. Uhelné elektrárny to zpravidla zvládnou v řádu hodin, zatímco plynové začnou vyrábět elektřinu už za 10 až 15 minut.
Foto: Shutterstock / White Press 8. Chlazením se plyn mění na kapalinu Pokud se zemní plyn ochladí na velmi nízkou teplotu −162 °C, změní se na kapalinu (LNG). V této formě má 600krát menší objem než v plynném skupenství. Proto je LNG ideální pro přepravu lodí na velké vzdálenosti, kde není možné postavit plynovod.
9. Barva plamene odhalí kvalitu spalování Pokud na sporáku hoří modrý plamen, vše je v pořádku. Žlutý nebo oranžový plamen však signalizuje nedokonalé spalování. Při něm vznikají saze a navíc i nebezpečný oxid uhelnatý (CO), který je bezbarvý a bez zápachu, ale vysoce jedovatý.
10. Poptávka po plynu stále roste Navzdory nástupu obnovitelných zdrojů energie zůstává zemní plyn důležitým hráčem v energetice. Mezinárodní energetická agentura (IEA) odhaduje, že světová poptávka dosáhne vrcholu až po roce 2030, přičemž Asie očekává růst o 1,5 až 3 % ročně. Obchod s LNG výrazně posiluje: v roce 2024 se celkem obchodovalo s 400 miliony tun a do roku 2050 se odhaduje nárůst na 500 milionů tun.
Petr Dvořák