Velké písmo dohody NVIDIA-OpenAI zní takto: Společnost Jensena Huanga investuje až 100 miliard dolarů (2,1 bilionu korun) do infrastruktury umělé inteligence ve prospěch tvůrců ChatGPT. Na papíře jde nejen o bezprecedentní plán v oboru, ale také o megaprojekt, který nasadí nejméně 10 GW AI datových center s využitím systémů NVIDIA. Jinými slovy to odpovídá milionům GPU, což je číslo, které by firmě vedené Jensenem Huangem zajistilo zdvojnásobení objemu dodávek oproti předchozímu roku.
Na první pohled se zdá, že jde o tak masivní projekt, že je těžké uvěřit, že to bude pravda. V předchozím odstavci citovaných 10 GW odpovídá například výkonu 10 jaderných elektráren, což je měřítko, které dalece přesahuje velikost dnešních datových center s jejich průměrnými 50 nebo 100 MW. Partnerství OpenAI a společnosti NVIDIA bude tedy zahájeno v druhé polovině roku 2026, kdy se první gigawattová kapacita založená na nové platformě Vera Rubin společnosti NVIDIA stane realitou.
Není překvapením, že takto gigantická čísla vytvářejí pro obě společnosti nejen jistotu, ale vyvolávají také otázky. V návaznosti na toto oznámení vzrostly akcie společnosti NVIDIA o téměř čtyři procenta, což je nárůst, který během pouhých 24 hodin zvýšil jejich tržní kapitalizaci o 157 miliard dolarů (přibližně 3,3 bilionů korun). Společnost OpenAI se zase pochlubila svými 700 miliony aktivních uživatelů týdně a prohlásila, že to je jeden ze základů dohody, ale otázka se zdá být jasná: jedná se o ziskový projekt, nebo o nápad, který by mohl zničit odvětví umělé inteligence?
Čísla mluví sama za sebe
Podle odborníků má dohoda silný kruhový charakter: zatímco NVIDIA investuje do OpenAI, OpenAI kupuje čipy od Nvidie, čímž posiluje pozici společnosti Jensena Huanga. Realizace iniciativy však vyvolává řadu pochybností, neboť sám Huang odhadl, že vybudování jednoho GW kapacity stojí 50 miliard dolarů (1 bilion korun), z čehož 35 miliard dolarů (735 miliard korun) odpovídá čipům této značky. Hovoříme tedy o projektu, který by mohl mít hodnotu více než 500 miliard dolarů (10,5 bilionů korun).
Obrovská čísla, s nimiž obě společnosti pracují, tak upozornila na možnosti jaderné energetiky. Již několik měsíců tuto možnost zkoumají giganti jako Microsoft a Amazon, neboť oba podepsali dohody o výstavbu nových jaderných reaktorů nebo přístup k jaderným elektrárnám. Zatímco tedy první jmenovaný podepsal smlouvu na 20 let, aby měl přístup k 835 MW, druhý si koupil centrum vedle jaderné elektrárny, aby mohl využívat až 960 MW.
Navzdory zájmu průmyslu o možnosti datových center hovoří čísla sama za sebe: tyto stavby již spotřebovávají 1,5 % celosvětové spotřeby elektřiny. Přímým důsledkem je, že v regionech, jako je Wyoming, se připravuje výstavba centra umělé inteligence o výkonu 10 GW, které bude mít větší spotřebu než všechny domácnosti ve státě, což je riskantní sázka, která povede k růstu v této oblasti. Nejenže však neexistuje žádný důkaz o přímé souvislosti s OpenAI, ale podle plánu společnosti by se poptávka mohla do roku 2030 vyšplhat až na 945 TWh.
Vztah mezi společnostmi NVIDIA a OpenAI
NVIDIA se tak stává klíčovým strategickým partnerem OpenAI v oblasti výpočetní techniky a sítí, což posiluje její pozici vůči konkurentům, jako je AMD. Obě společnosti však musí čelit „problému“, který by mohl dohodu zhatit: změně právní struktury OpenAI. Firma původně zahájila činnost jako nezisková společnost, ale již jedná o transformaci na obecně prospěšnou společnost.
Pokud by se to podařilo, OpenAI by mohla lépe přijímat investice a případně se stát jedním z největších IPO v historii. Navzdory zájmu společnosti NVIDIA OpenAI stále jedná s Microsoftem, protože společnost Satya Nadelly je klíčovým akcionářem. Ve skutečnosti jde situace ještě dál tím, že závisí na souhlasu úřadů v Delaware a Kalifornii, zejména proto, že vstup společnosti NVIDIA na scénu mění situaci.
Za všemi výše uvedenými čísly se skrývá jedno, které by mohlo ještě vzrůst: ocenění OpenAI. Díky svým pokrokům a uvedení na trh je OpenAI oceňována na 460 miliard dolarů (9,66 bilionů korun), ale její vazby na společnost NVIDIA by ji mohly posunout ještě výše. Není však známo, kdy bude připraveno 10 GW ani zda bude investováno 92 miliard dolarů (1,92 bilionů korun) při současném tempu oceňování, což obojí vyvolává pochybnosti o jedné z nejdůležitějších transakcí v technologickém průmyslu.

Zdroj: Youtube.com
Vedle této možnosti stojí za zmínku také to, že dohoda by mohla OpenAI zajistit preferenční přístup k čipům NVIDIA, což by omezilo dosah konkurentů, jako jsou Anthropic, Microsoft a AMD. Huang po oznámení prozradil, že hodlá i nadále sloužit všem svým zákazníkům, a ujistil, že investice do OpenAI neomezí dodávky čipů třetím stranám, ale jeho slova nakonec upřela pozornost na třetího aktéra, kterého málokdo bral v úvahu: Oracle.
Larry Ellison, generální ředitel společnosti Oracle a nejbohatší člověk světa poté, co na prvním místě vystřídal Elona Muska, by z toho mohl těžit, protože v minulosti podepsali s OpenAI smlouvy v hodnotě „stovek miliard eur“. Ellison by tak ještě více zbohatl díky čerstvému kapitálu, který zaručuje platby za cloudové služby. Tuto dohodu však stále obklopuje nejistota, a to kvůli třem rozdílným aspektům: původu peněz na financování projektu, právní proveditelnosti modelu a konečně neutralitě společnosti NVIDIA na trhu.
Dohoda mezi společnostmi NVIDIA a OpenAI představuje milník ve spolupráci technologických společností na rozvoji umělé inteligence. Úspěch tohoto ambiciózního projektu však bude záviset na mnoha faktorech, včetně dostupnosti energie, přijetí regulačními orgány a schopnosti obou společností realizovat své plány na vysoce konkurenčním trhu.