Východočeské 4000 let staré pohřebiště je zlatý důl: Jantar nevídané hodnoty a důkaz naší tehdejší vyspělosti

„Záhy se ukázalo, že zdejší pohřebiště je pravým zlatým dolem, a to nejen bohatstvím pohřebních výbav místních nebožtíků, ale zejména nepřeberným množstvím zcela unikátních informací o tomto období,“ uvádí Michal Ernée z pražského Archeologického ústavu AV ČR.

O „nejbohatším“ hrobu z celého naleziště a v něm pohřbené bohaté mladé ženě, jejíž tvář pomocí velmi zachovalé DNA čeští vědci zcela věrně zrekonstruovali, jsme psali v našem článku Velmi bohatá Bohémka z Pardubicka: Zachovalá DNA i unikátní šperky. Takto vypadala tmavovláska z doby bronzové.

The woman, estimated to have died at around age 35, came from the upper social strata. Her grave in Mikulovice in Eastern Bohemia is the richest one for a woman Únětice culture. Radiocarbon dating places the Mikulovice tomb between 1880 and 1750 BC. pic.twitter.com/a0GJfMa5ps

— Drew (@DrewInSeAsia) February 14, 2023 Žena, jejíž věk se odhaduje na 35 let, pocházela z vyšších společenských vrstev. Její hrob v Mikulovicích ve východních Čechách je nejbohatším hrobem na ženu únětické kultury. Radiokarbonové datování klade mikulovický hrob mezi roky 1880 a 1750 př. n. l. Zdroj: Twitter Jednou z významných odlišností území dnešních Čech od všech sousedních oblastí je podle Cysnews .cz masový výskyt jantaru v hrobech zdejších obyvatel. „Jantar je na našem území jednoznačně cizího (baltského) původu, a je proto významným dokladem nadregionálních kontaktů zdejších obyvatel ve starší době bronzové,“ doplňuje archeolog.

Mohlo by vás zajímat: Vědci vymodelovali tváře starých Slovanů ze 400 let starých lebek

Archeologové plesají Pohřebiště v Mikulovicích svým bohatstvím ale jednoznačně vyčnívá. S téměř 900 jantarovými předměty identifikovanými ve 27 zdejších hrobech jsou Mikulovice na jantar nejbohatší lokalitou v celém únětickém světě a jednou z nejbohatších v tehdejší Evropě vůbec. „Jantarové náhrdelníky, které patří k typickým ženským šperkům, se tu našly ve více než 40 % všech ženských hrobů, což je extrémní množství,“ dodává Michal Ernée na webu Akademie věd .

Mohlo by vás zajímat: Jak mohl staroslovanský tchán legálně lehávat s manželkami svých synů aneb Žena ani pole nesmí zůstat ladem

Kostrová pohřebiště jsou pro archeology „darem z nebes“. Proti jiným typům nalezišť, jako jsou sídliště nebo depoty bronzových předmětů, obsahují lidské kostry, pohřební výbavu zemřelých a další důležité předměty. Lidské kosterní pozůstatky, tak jako kostra ženy z hrobu č. 2, která nyní získala zpět svou podobu díky antropologické rekonstrukci, jsou pro vědce velmi perspektivním zdrojem informací, zejména díky dynamicky se rozvíjejícím oborům jako archeogenetika, výživové a mobilitní izotopie, paleopatologie, radiokarbonové datování a další.

Mohlo by vás zajímat: Slovanské ženy se těšily v zahraničí jedinečné pověsti. Jako zcela věrné byly popsány anglickému králi

Únětická kultura na špičce Evropy Staletí kolem a po roce 2000 před Kristem jsou v celoevropském kontextu spojována s počátky bronzové metalurgie a rozvojem dálkového obchodu a nadregionálních kontaktů všeho druhu. V této klíčové době patřilo území dnešních Čech, spojované s tzv. únětickou archeologickou kulturou, spolu s oblastmi jižní Anglie a jihovýchodního Španělska k nejvyspělejším územím evropského kontinentu a jeho tehdejší obyvatelé udávali po několik staletí tón společenskému, hospodářskému a politickému vývoji celé širší střední Evropy.

Zdroje článku: avcr.cz , cysnews.cz , nespechej.cz

Prodej potravin s touto oblíbenou úpravou končí. EU ji stahuje z obchodů

Trendy v sexu šokují a potěší. Lidé láká trans ze zdržení, ochlupení i cudnost

Černá Hora - Česko 0:1. Bláznivý duel pokračuje, hosty zachránil brankář Staněk

Na sobotu platí nová výstraha. Počasí v Česku se prudce změní

Český hokej v šoku: zemřel slávista a reprezentant Weitz, bylo mu pouhých dvacet let