<p><b>Na přelomu 19. a 20. století žila ve Francii dáma, která udělala přednost ze zdánlivě obrovského handicapu, vlastního plnovousu. Clémentine Delait žijící v letech 1865-1939 známá hlavně jako “a Femme à Barbe” či Vousatá žena dokázala nezvyklé ochlupení proměnit dokonce ve svou značku. Stala se tak pojmem své doby.</b></p> <h2>Pekárna, pak kavárna</h2> <p>Clémentine pocházela z Chaumousey v regionu Vosges ze zemědělské rodiny. Výrazná chlupatost se u ní začala projevovat v dospívání, šlo o tzv. hirsutismus. Ve dvaceti si vzala pekaře Josepha Delaita a společně si otevřeli pekárnu. Postupně se však vedení podniku ujala, protože jejímu choti se zdravotně dařilo stále hůře.</p> <h2>Zlomová sázka o vousy</h2> <p>V roce 1900 se vypravila na pouť v Nancy, kde byly krom obchodníků a běžných atrakcí i lidské kuriozity. Mezi nimi vystupovala i vousatá žena, jejíž porost ale Clémentine moc neohromil. S manželem tedy uzavřela sázku, že si dovede vypěstovat mnohem lepší. Jeden zákazník jí nabídl tehdy značnou sumu 500 franků, když se přestane holit a nechá si vousy dorůst.</p> <h2>Fenomén vousaté dámy</h2> <p>Brzy se tedy ukázala, triumfální a zcela bez komplexů, s nádherným kadeřavým vousem. Ten jí přinesl jak slávu, tak i zbohatnutí. Kavárna byla prakticky stále plná. Právě její sebevědomí a odvaha z ní udělaly místní legendu i symbol sebepřijetí pro další lidi. „<i>Paní Delait byla žena s jako břitva ostrou obchodní bystrostí,”</i> poznamenává dle Connexion France historička Dr. Julia Faiers.</p> <p>Velmi rychle pochopila sílu jak osobní značky, tak reklamy. Dnešní terminologií tak byla vlastně první influencerkou své doby. Nechala si udělat “merch”, tedy pohlednice s vlastním portrétem, a to ve více než čtyřiceti variantách. Využívala slávu, pózovala fotografům. „<i>Kdyby žila nyní, určitě by byla bohatou influencerkou na <strong><a href="https://www.readzone.cz/celebrity/ze-socialnich-siti/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">sociálních sítích</a></strong>,”</i> podotýká Flaiers.</p> <figure class="wp-caption aligncenter"><img loading="lazy" class="size-full wp-image-28496" src="https://imagedelivery.net/k-X15uEmlF-8_1kEFgAMbg/fb5d7aef-7b94-465c-73e7-bbc10bc08400/public" alt="" width="1500" height="1000" /><figcaption class="wp-caption-text">Clémentine Delait v roce 1923, FOTO: <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Cl%C3%A9mentine_Delait_1923b.jpg" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Scherr</a>, <a href="https://creativecommons.org/licenses/by/4.0" target="_blank" rel="noopener noreferrer">CC BY 4.0</a>, via Wikimedia Commons</figcaption></figure> <h2>Národní symbol a odkaz</h2> <p>V roce 1904 získala úřední povolení nosit mužské šaty, které byly pro dámy do té doby ilegální. Její aktivity ale neskončily pouze u kavárenství. Za první světové války pomáhala Červenému kříži a vojáci z ní udělali svého maskota. Odmítla ovšem nabídku světoznámého cirkusu, i když šlo o miliony franků. nechtěla být totiž vystavena jako zvíře v kleci. Faktem bylo, že nemusela nikam chodit, protože všichni chodili za ní do její kavárny.</p> <p>Clémentina Delait zemřela 5. dubna 1939 ve věku 74 let. Na náhrobku chtěla epitaf: <i>“Zde leží Clémentine Delait, vousatá žena.”</i> Její příběh inspiroval filmaře i další umělce, dodnes je tak symbolem překonání společenských předsudků a dovednosti udělat ze zdánlivé slabiny či odlišnosti sílu.</p> <p><i>Zdroje: autor, </i><a href="https://www.dotyk.cz/magazin/vousata-zena-clementine-delaitova/" target="_blank" rel="noopener noreferrer"><i>Dotyk</i></a><i>, </i><a href="https://www.europeana.eu/en/stories/madame-delait-the-bearded-lady" target="_blank" rel="noopener noreferrer"><i>Europeana</i></a><i>, </i><a href="https://www.connexionfrance.com/magazine/french-history-heroine-the-bearded-businesswoman-of-vosges/724185" target="_blank" rel="noopener noreferrer"><i>ConnexionFrance</i></a><i>, </i><a href="https://humanmaterialloop.com/2025/03/22/clementine-delait-the-bearded-lady-of-france/" target="_blank" rel="noopener noreferrer"><i>HumanMaterialLoop</i></a></p>
