Paleogenetické studie nabízejí vědecké důkazy té nejvyšší kvality. Na rozdíl od nechvalně známých genetických testů jsou tyto analýzy nejen mnohem přesnější a svědomitější, ale jejich interpretace je méně spekulativní a omezuje se na nejbezpečnější závěry.
Dlouhou dobu byla Lucy naším nejznámějším předkem. Australopiték, který žil před více než 3 miliony let a byl pojmenován po Beatles, konkrétně podle jejich písně: Lucy in the Sky with Diamonds. V roce 1991 se však vše změnilo. Na hranicích mezi Itálií a Rakouskem narazili dva němečtí horolezci Helmut a Erika Simonovi na hlavní hrdinku tohoto příběhu. Tam, zmrzlá uprostřed Alp, ležela mumie člověka, který žil před něco málo přes 5 000 lety. Byl to Homo sapiens jako my a byl výjimečně dobře zachovalý. V průběhu let se vědcům podařilo analyzovat obsah jeho střev a dokonce zmapovat tetování na jeho kůži.

Zdroj: Youtube.com
Od té doby se Lucy dostala do čestného pozadí a nechala světla reflektorů zářit na nového krále pravěkých médií: Ötziho. Protože i když nás jeho tělo naučilo mnohé, stále je co analyzovat. Některé z nejnovějších studií například odhalují, že Ötzi byl sice plešatý, ale jeho oči a zbývající vlasy byly tmavě černé. Nyní se nová studie zabývala otázkou, jaký měl Ötzi vztah ke svým současníkům, a proto zkoumala identitu jeho rodičů. Jinými slovy, nastal čas zjistit, kdo byli rodiče nejdiskutovanější celebrity celého období chalkolitu.
Zásadní otázka genetiky
Výsledek však nemusí být tak překvapivý, jak se dosud myslelo. Genetická analýza porovnávaná s dalšími 49 jedinci ze stejného alpského prostředí (od mezolitu po dobu bronzovou) ukazuje, že Ötzi nebyl podivín. Z genetického hlediska patřil k normě. Jeho původ tvořily z 90 % neolitické zemědělské geny z Anatolie, stejně jako u většiny lidí žijících ve východoitalských Alpách v období chalkolitu. Zbývajících 10 % tvořili evropštílovci a sběrači, což byl poměr pro tuto oblast rovněž zcela typický.
Až dosud převládal názor, že Ötzi byl vzácným případem, genetickou odbočkou. Nová studie, publikovaná v časopise Nature Communications v roce 2025, však potvrzuje pravý opak: Ötzi nebyl výjimkou, ale spíše dokonalým příkladem toho, co bylo v té době běžné. Ve skutečnosti s ním většina jeho sousedů – od neolitických zemědělců po metalurgy z rané doby bronzové – sdílela stejný genetický koktejl: vzdálený zemědělský původ v Anatolii a malé, ale trvalé lovecké dědictví.
Pátrání po původu Ötziho
Ötzi měl však jednu genetickou zvláštnost. Ačkoli jeho rodokmen byl geograficky typický, jeho rodiče patřili ke skutečně menšinovým „rodinám“. Studie se zabývala jeho zvláštními uniparentálními liniemi, tj. těmi, které se dědí výhradně mateřskou (mitochondriální DNA) a otcovskou (chromozom Y) cestou. V obou případech Ötzi vyniká. Jeho mateřská linie (haploskupina K1f) nebyla nalezena u žádného jiného známého starověkého ani moderního jedince. Z otcovské strany patří k velmi vzácné větvi (haploskupina G2a, konkrétně G2a2a1a1a1a1a1b [G-Z6208]), která se rovněž nevyskytuje u žádného z dalších jedinců analyzovaných ve studii a jejíž současná frekvence v Evropě je menší než 1 %. To by mohlo naznačovat, že jejich rodiče, ačkoli se jako celek geneticky příliš nelišili, patřili k obzvláště vzácným nebo v místní populaci málo častým rodinným liniím.
Ötziho rodiče tak sdíleli stejný původ na anatolských pláních se svými sousedy a jen málo se mísili s vnějšími populacemi. Ve své DNA však nesli jedinečné znaky, které již nikdy nebyly nalezeny. Jde o jakousi raritu v rámci normality.
Další zajímavosti
A když už mluvíme o dědičnosti, nemůžeme přehlédnout poslední kuriozitu: intoleranci laktózy. Ötzi, stejně jako všichni pravěcí jedinci analyzovaní v této nové studii, postrádal gen, který dospělým umožňuje trávit mléko. Tato vlastnost, která se nám dnes jeví jako nevýhoda, byla ve skutečnosti v pravěku normou. Mutace, která dospělým umožňuje trávit laktózu, se objevila později a rozšířila se především mezi populacemi hospodářských zvířat. Jinými slovy, kdyby někdo ledovému muži nabídl mléčné sušenky, nedopadlo by to dobře.

Zdroj: Youtube.com
A je toho víc. Genetická analýza dalších markerů souvisejících se stravou naznačuje, že Ötzi i jeho současníci byli již přizpůsobeni stravě založené na obilovinách a zelenině. To posiluje myšlenku, že chalkolitické Alpy obývaly poměrně dobře zavedené zemědělské společnosti s usedlým způsobem života a relativně stabilními zvyky. Nové důkazy pocházejí z Ötziho těla, které se zachovalo i po 5 000 letech. Již jsme věděli, jak zemřel. Nyní díky genetice také víme, odkud pocházel… a od koho.