CENTRUM.CZ > VědaŽivě.cz > 7. 11. 2025, 07:08

Vědci narazili na stopu, která může změnit dějiny medicíny. Alzheimerova choroba možná přestane být záhadou

| 2 min

Sdílet

Vědci učinili další pokrok v bádání ohledně Alzheimerovy choroby. Toto neurodegenerativní onemocnění mozku je nejčastějším typem demence.

Vědci narazili na stopu, která může změnit dějiny medicíny. Alzheimerova choroba možná přestane být záhadou

Zdroj: Zdroj fotografie: Depositphotos

Alzheimerova nemoc byla dlouho záhadou pro nejrůznější výzkumné týmy, které se snaží najít způsob, jak této chorobě předejít nebo tento debilizující stav u člověka dokonce vyléčit. Nová studie uveřejněná v Plos Genetics ukazuje možnou novou cestu. Bádání totiž odhalilo, že nemoc může být přímo spojená s cirkadiánními rytmy člověka. Nález by mohl být základem nových forem preventivní terapie, která by tentokrát mohla opravdu fungovat.

Skutečné řešení záhady Alzheimerovy choroby?

„Porozumění tomu, jak mohou cirkadiánní rytmy regulovat hladiny heparansulfátu na povrchu buněk a kontrolovat vznik amyloidu beta, může vést ke vzniku chronoterapií. Takto lze teoreticky zmírnit projevy jak Alzheimerovy nemoci, tak i dalších infekčních chorob,“ uvedla v prohlášení Jennifer Hurley z Rensselaer Institute, která studii vedla. Co vlastně výzkumný tým objevil? Imunitní buňky odpovědné za likvidaci klíčového proteinu se řídí cirkadiánním rytmem.

V mozku pacienta s Alzheimerovou nemocí se hromadí tzv. amyloid beta, který je likvidován imunitními buňkami. Tyto buňky mají cosi jako směnný provoz – řídí se cirkadiánními rytmy, 24hodinovým cyklem, který kontroluje průběh konkrétních operací lidské fyziologie. Nový nález může vést k vysvětlení souvislosti mezi výskytem Alzheimerovy choroby a narušením spánkového cyklu daného člověka.

Další napojení na spánkové vzorce

Předchozí studie už zjistily, že narušení spánku může být jedním z raných znaků Alzheimerovy choroby. Tyto projevy začínají roky před dalšími symptomy a jsou indikací zvýšeného rizika vývoje tohoto postižení. Nový výzkum posoudil aktivitu imunitních buněk odpovědných za likvidaci proteinu zvaného amyloid beta, jehož nánosy vznikají u nemocných lidí. Buňky čistí prostor právě na základě cirkadiánního rytmu.

Jakákoli závada v přirozených vzorcích může vést k likvidaci těchto rytmů, a tedy zvýšené kumulaci tohoto proteinu. Z toho vědci usoudili, že existuje jasné spojení mezi cirkadiánními rytmy a vývojem choroby. Je těžké stanovit, zda jde o skutečný průlom, protože výzkum je stále ve velmi rané fázi. Pokud půjde udržet denní čištění mozku od amyloidu beta, bude riziko vývoje choroby mnohem menší. I při případném rozvoji budou symptomy lehčí.

Vědci narazili na stopu, která může změnit dějiny medicíny. Alzheimerova choroba možná přestane být záhadou

Proroctví na rok 2026: Nostradamus a Baba Vanga varují před zatměním, mimozemšťany i krizí vztahů

Turek je v domácím léčení, brzy požádá o schůzku s prezidentem

Král z Vysokého Újezdu. Knedla udělal z vesnice u Berouna centrum světové gastronomie

Ozempic pro kočky a psy? Vědci testují převratnou novinku

Když přesunete lednici o půl metru jinam, spotřeba elektřiny se může výrazně změnit