<div class="accordeon-container accordeon-post-content"><div class="accordeon-header"><p>Obsah článku</p><div class="toggle-accordeon-icon"><span class="icon-plus"></span></div></div><div class="accordeon-content-container"><ul><li><a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/mumie-jako-lecivo/#h-jeden-postup-pou-iteln-na-v-echno" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Jeden postup použitelný na všechno</a></li><li><a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/mumie-jako-lecivo/#h-od-l-k-po-ve-rky-vy-spole-nosti" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Od léků po večírky vyšší společnosti</a></li><li><a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/mumie-jako-lecivo/#h-zm-na-vkusu-a-modern-mumie" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Změna vkusu a moderní mumie</a></li></ul></div></div> <p>Zdůvodnění tohoto jevu poskytuje drobný vhled do těch nejbláznivějších oblastí evropské historie. Tedy doby, kdy byl celý kontinent egyptskými mumiemi doslova posedlý. Evidentně ve všech ohledech. První byla víra, že<strong> rozdrcené nebo zkapalněné lidské pozůstatky</strong> mohou vyléčit cokoli. Od dýmějového moru po obyčejnou bolest hlavy. K tomu ještě přispěly děsivé představy viktoriánského období týkající se zábavy, kterou si dopřát po večeři.</p> <h2>Jeden postup použitelný na všechno</h2> <p>Mrtvá těla v plátně pocházející z Egypta byla totiž objektem fascinace od středověku po 19. století. Víra, že mumie dokáží vyléčit naprosto všechno, tak vedla lidi po celá staletí ke <strong>konzumaci věcí, které chutnaly naprosto příšerně</strong>. Všem těmto přípravkům se říkalo <em>mumia</em> a šlo o medicínu konzumovanou boháči i chudáky. Byla běžně dostupná v apatykách a vytvářena z mumií, které do Evropy putovaly prakticky přímo z egyptských <span>hrobek</span>.</p> <div class="article-image-wrapper"> <figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="452" src="https://hpx-cdn.xsd.cz/articles/f2144d10-6315-5c23-9bb4-79d9ec535dc8/Q2cjDoyONF/w1024.webp" alt="" class="wp-image-132193" /> <span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Depositphotos</span></span></figure></div> <p>Během 12. století pak apatykáři používali drcené mumie pro nejrůznější lékařské účely. Ve světě fungujícím bez antibiotik předepisoval lékař mleté lebky, kosti i maso. Léčilo se tak prakticky všechno. <strong>Ne každého to ale přesvědčilo</strong>. Například královský lékař Guy de la Fontaine silně pochyboval o validitě takového postupu. Viděl také falešné mumie z mrtvých rolníků roku 1564 v Alexandrii. Uvědomil si tedy, že lidé se dají velmi snadno podvést.</p> <h2>Od léků po večírky vyšší společnosti</h2> <p>Ne vždycky totiž docházelo ke konzumaci skutečných starověkých mumií. Padělky ovšem ukazují na zajímavou okolnost: existovala konstantní poptávka po mrtvém mase, které bylo užíváno v lékařství. A<strong> dodávky skutečných egyptských</strong> <strong>mumií</strong> tento trh nemohly zdaleka pokrýt. Někteří lékaři si ovšem mysleli, že naopak čerstvé maso a krev obsahují život, který mrtvé tkáně už dávno postrádají. Tohle záhy přesvědčilo i ty nejurozenější, třeba anglického krále.</p> <div class="article-image-wrapper"> <figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="667" src="https://hpx-cdn.xsd.cz/articles/f2144d10-6315-5c23-9bb4-79d9ec535dc8/wIs52jPqkb/w1024.webp" alt="" class="wp-image-132190" /> <span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Depositphotos</span></span></figure></div> <p>Ještě do roku 1909 používali lékaři mleté lebky na léčbu <span>neurologických</span> potíží. Od 19. století však lidé mumie už nekonzumovali. Viktoriánská doba přivedla do módy „rozbalovací slavnosti“. Na soukromých akcích tak byly <strong>v rámci zábavy rozbalovány právě egyptské mumie</strong>. Napoleonova první výprava do Egypta v roce 1798 totiž zažehla evropskou zvědavost. Cestovatelé pak mohli nakupovat mumie přímo v egyptských ulicích.</p> <h2>Změna vkusu a moderní mumie</h2> <p>Zmíněné oslavy skončily s počátkem 20. století. Vzrušení se stalo špatným vkusem a lidé také litovali nevratného poškození archeologických artefaktů. Objev Tutanchamonovy hrobky pak posílil naprosté <strong>šílenství, které ústilo ve styl art deco</strong>. Ten se otiskl do všeho od dveří v Chryslerově mrakodrapu po tvar hodinek. Náhlá smrt <a href="https://www.starovekyegypt.net/egyptologove/george-carnavon.php" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Lorda Carnarvona</a> v roce 1923 ke všemu ještě přidala pověru o faraonově kletbě.</p> <p>V roce 2016 pořádal egyptolog <a href="https://pastpreservers.com/portfolio/john-j-jonston-egyptologist/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">John J. Johnston</a> první veřejné rozbalení mumie od roku 1908. Trochu věda, trochu show, trochu umění. Vytvořil přesvědčivou rekonstrukci toho, co se běžně dělo za viktoriánské éry. <strong>Bylo to naprosto fádní a nevkusné</strong>, i když byla mumie jen herec zabalený v obvazech. Odehrálo se to v Londýně v Nemocnici svatého Bartoloměje. Šlo o moderní připomínku, čím vším si mumie za svou existenci už musely projít.</p> <p>Zdroj: <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/mumie-jako-lecivo/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">VědaŽivě.cz</a></p><p>Autor: <a href="https://vedazive.cz/author/redakce-vedazive/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Redakce VědaŽivě</a></p>