<p>Prvními obětmi byli cestující z lodi z Karibiku. Ti byli zavřeni v domě označeném následně červenou <a href="https://www.brown.edu/Administration/News_Bureau/2002-03/02-017t.html" target="_blank" rel="noopener noreferrer">vlajkou se </a><a href="http://www.brown.edu/Administration/News_Bureau/2002-03/02-017t.html" target="_blank" rel="noopener noreferrer">slovy</a> „Bože, smiluj se nad tímto domem“. Stovky rezidentů začaly mezitím prchat o život v děsu z <strong>toho, co by se jim mohlo stát</strong>. Nemoc se šířila rychle a velmi často končila fatálně. Ke strachu byl důvod, protože virus byl extrémně nakažlivý a šířil se v mohutných epidemiích doslova jako lesní požár. Jaké byly hlavní příznaky?</p> <h2>Nákaza jako lesní požár a bez úniku</h2> <p>Nakažení s neštovicemi zažívali silné horečky, značnou únavu a tvrdou vyrážku, která zanechávala ošklivé jizvy. Cca 30 % nakažených nakonec zemřelo. Jenže tahle epidemie z roku 1721 byla jiná než předchozí. <strong>Jak se nemoc šířila celým městem</strong> a nebyly pořádné léky, navrhl otrok jménem Onesimus možný způsob, jak lidi ochránit. Zaujat touto myšlenkou navrhl ministr Mather, majitel otroka, <span>experiment</span>, který měl nákazu zastavit.</p> <div class="article-image-wrapper"> <figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="685" src="https://imagedelivery.net/k-X15uEmlF-8_1kEFgAMbg/8942edcc-4c53-4752-70d1-3c3cb29a8100/public" alt="" class="wp-image-121044" /> <span><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Depositphotos</span></span></figure></div> <p>Neštovice byly tehdy jednou z nejsmrtonosnějších infekcí. <em>„Jen málo infekcí té doby bylo takto univerzálních nebo zcela fatálních,“</em> podotýká historička <a href="https://www.linkedin.com/in/susan-pryor-41603416" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Susan Pryor</a>. <strong>Kolonisté je zažili nejen mezi sebou</strong>, ale i u domorodých Američanů, kterým ji přivezli. Neštovice <a href="https://books.google.com/books?id=6REfahE4TkwC&amp;lpg=PA7&amp;dq=smallpox%20native%20americans%2090%20percent&amp;pg=PA7#v=onepage&amp;q&amp;f=false" target="_blank" rel="noopener noreferrer">zničily</a> původní komunity, které proti nim neměly žádnou imunitu a nedovedly tedy s virem bojovat. Neštovice dorazily na lodích s otroky, kde panovala otřesná hygiena.</p> <h2>Otrocká rada a použití hnisu na ránu</h2> <p>Onesimus se v roce 1706 dostal do rodiny prominentního puritánského ministra Cottona Mathera. Ten věřil, že je jeho povinností otroky konvertovat a vzdělávat. Stejně jako ostatní se však na ně díval spatra, jejich <strong>rituály považoval</strong> <strong>za „dílo ďábla“</strong> a bál se otevřené vzpoury. Onesimovi nevěřil a do svých <a href="https://books.google.cz/books?id=3dXw6gR2GgkC&amp;lpg=PA641&amp;dq=onesimus+smallpox&amp;pg=PA641&amp;redir_esc=y#v=onepage&amp;q=onesimus%20smallpox&amp;f=false" target="_blank" rel="noopener noreferrer">poznámek si </a><a href="https://books.google.com/books?id=3dXw6gR2GgkC&amp;lpg=PA641&amp;dq=onesimus%20smallpox&amp;pg=PA641#v=onepage&amp;q=onesimus%20smallpox&amp;f=false" target="_blank" rel="noopener noreferrer">napsal</a>, že se chová „zlodějsky, je zlověstný a neužitečný.“ V roce 1716 mu však otrok řekl, že ví, jak si s neštovicemi poradit.</p> <div class="article-image-wrapper"> <figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="999" height="662" src="https://imagedelivery.net/k-X15uEmlF-8_1kEFgAMbg/c86c9b02-5658-4b63-b0b4-dd2787978e00/public" alt="" class="wp-image-121803" /> <span><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Depositphotos</span></span></figure></div> <p>Údajně původně neštovice měl a teď je nemá. Klíčem byla operace, která zahrnovala nanesení hnisu z infikované osoby na otevřenou ránu na ruce. Tohle se dělo kontrolovaně a pod lékařským dozorem. <strong>Příznaky pak byly mírnější</strong>, i tak ale došlo ke vzniku imunity. Jakmile byl infekční materiál představen takto tělu, byla ošetřená osoba vlastně očkována proti neštovicím. Nešlo o klasické očkování, ale <span>imunitní</span> systém příjemce se spustil a chránil jej.</p> <h2>Zárodek pro budoucí generace a metodu</h2> <p>Epidemie neštovic zabila v Bostonu 844 lidí, tedy asi 14 % populace. Zrodila se v ní ale jiskra naděje pro budoucí generace a epidemie. Pomohla také nastavit základní postupy, ze kterých se pak <strong>zrodilo moderní očkování</strong>. V roce 1796 vyvinul Edward Jenner efektivní vakcínu. Tehdy použil kravské neštovice, aby vyvolal reakci těla proti normálním neštovicím. Fungovalo to a tato forma očkování se v Massachusetts <a href="https://books.google.cz/books?id=ZA0v9N7S2LgC&amp;lpg=PA31&amp;dq=massachusetts+vaccination+1809&amp;pg=PA31&amp;redir_esc=y#v=onepage&amp;q=massachusetts%20vaccination%201809&amp;f=false" target="_blank" rel="noopener noreferrer">stala </a><a href="https://books.google.com/books?id=ZA0v9N7S2LgC&amp;lpg=PA31&amp;dq=massachusetts%20vaccination%201809&amp;pg=PA31#v=onepage&amp;q=massachusetts%20vaccination%201809&amp;f=false" target="_blank" rel="noopener noreferrer">povinnou</a>.</p> <p>Dožil se ale představení této metody Onesimus? Není to zcela jasné, protože o jeho pozdějších osudech nejsou žádné informace. Je však jasné, že jeho znalost <strong>zachránila minimálně</strong> <strong>několik stovek životů a nakonec</strong> vedla k úplnému vyhlazení této nákazy. V roce 1980 vyhlásila WHO neštovice za zcela zničené, protože po celém světě se šířila imunizace. Jde o jedinou infekční <span>chorobu</span>, se kterou to lidé kdy dokázali.</p>