Čínští vědci odhalili Parkinsonovu chorobu analýzou ušního mazu s 94% přesností pomocí umělé inteligence. Inovativní diagnostická metoda využívá k odhalení nemoci těkavé organické sloučeniny ze zvukovodu.
Nikoho by nenapadlo, že ušní maz, který si běžně bezmyšlenkovitě čistíme z uší, skrývá cenné informace o našem zdraví. Nová studie zjistila, že obsahuje biomarkery specifické pro Parkinsonovu chorobu, což otevírá dveře k levnější a přesnější diagnostice nemoci, která postihuje miliony lidí na celém světě.
Výzkum, který v časopise Analytical Chemistry publikovali Hao Dong a Danhua Zhu, představuje zcela odlišnou metodu detekce této nemoci. Jak uvádí EurekAlert, k analýze specifických sloučenin přítomných v ušním mazu využívají umělou inteligenci, která se trefila v 94 % případů. Tento průlom by mohl způsobit revoluci v diagnostice Parkinsonovy choroby a umožnit její včasnější a přesnější odhalení.
Věda, která stojí za touto revoluční metodou
Vědecký základ dává smysl. Předchozí studie již zjistily změny v tuku v kůži pacientů s Parkinsonovou chorobou, kde jsou určité sloučeniny změněny v důsledku degenerace neuronů a zánětu. Problémem je, že kůže je vystavena okolnímu prostředí, a proto jsou vzorky pro diagnostiku nespolehlivé.
Ušní maz je jiný. Skládá se převážně z tuku a je chráněn před vnějšími faktory, jako je kontaminace nebo vlhkost, takže nabízí mnohem stabilnější vzorek k analýze. Je to jako mít přímý přístup k vnitřním procesům v těle, aniž by je cokoli kontaminovalo zvenčí.
Výzkumníci pracovali s 209 osobami, včetně 108 pacientů s diagnostikovanou Parkinsonovou chorobou. Pomocí tamponů odebrali vzorky ze zvukovodu a zjistili čtyři klíčové sloučeniny, které byly změněny: ethylbenzen, 4-ethyltoluen, pentanal a 2-pentadecyl-1,3-dioxolan. Ty fungují jako chemické otisky prstů nemoci.
Na základě všech těchto údajů pak vycvičili systém umělé inteligence. Tato technologie byla přesná u 94 % vzorků, čímž překonala tradiční metody, které se spoléhají na subjektivní hodnocení nebo drahé skenování mozku. Tato přesnost otevírá mnoho možností pro odhalování nemoci ve velkém měřítku.
Výhody a výzvy nové metody
Praktické výhody jsou zřejmé. Je mnohem levnější než současné vyšetření magnetickou rezonancí nebo počítačovou tomografií. Vzorky lze snadno získat v každé ordinaci lékaře bez nutnosti složitého vybavení, což by umožnilo, aby tento test mohl jako první screening provést každý lékař.
Je však třeba realisticky vnímat omezení. Studie byla provedena pouze v Číně na relativně malé skupině lidí. Hao Dong, jeden z autorů, uznává, že než bude možné tento postup použít v praxi, je třeba jej otestovat v různých stadiích onemocnění, v různých zemích a u lidí různých etnik. Kromě toho by přesnost diagnózy mohla ovlivnit genetická variabilita a variabilita prostředí mezi různými populacemi.
Léčba mozkových onemocnění dosahuje značného pokroku. Nejnovější výzkum sahá od doublegatranu na Alzheimerovu chorobu, který může fungovat i u Parkinsonovy choroby, až po léky, jako je ALPHA-003 na různé typy demence, včetně některých forem Parkinsonovy choroby. Včasné odhalení by mohlo výrazně zlepšit účinnost a efektivitu těchto léků. Včasná detekce by mohla výrazně zlepšit účinnost těchto léků.
Pokud se tento systém potvrdí ve větších studiích, mohl by se běžně používat v ordinacích lékařů jako první test, což by umožnilo zahájit léčbu dříve a výrazně zlepšit život pacientů. Byly dokonce provedeny pokusy s psilocybinem, které prokázaly ochranné účinky na mozek u nemocí, jako je Parkinsonova choroba.
Ušní maz, který jsme vždy považovali za nedůležitý odpadní produkt, se ukazuje jako klíč k pochopení toho, co se děje v našem mozku. Je fascinující, jak věda nachází odpovědi na těch nejneočekávanějších místech a jak se z něčeho tak běžného stává potenciálně revoluční lékařský nástroj.
Tento průlom připomíná, že pokrok v oblasti umělé inteligence a biotechnologií mění medicínu a umožňuje přesnější diagnostiku a personalizovanou léčbu, která by mohla změnit životy milionů lidí.