<p>Ruku na srdce, lidé mají tendenci stěžovat si naprosto vždycky a na všechno. Je přitom irelevantní, jak moc je daná věc ve skutečnosti hrozivá. Jak moc je tedy pravdivé tvrzení, že „tenhle rok byl opravdu hrozný“? <strong>Které roky strávené na Zemi</strong>, případně rovnou v Evropě, posunuly délku přežití člověka blíže k průměrné jepici? V mnoha případech to platilo pro celý středověk, tady je ale seznam těch let, která byla pro populaci nejkritičtější.</p> <h2>Rok velké temnoty 536</h2> <p>Záhadná sopečná erupce na Islandu vyslala v tomto roce do <span>atmosféry</span> oblaka hustého sopečného popela. Ten zakryl Slunce a odsoudil Evropu, část Asie a Střední východ k 18 měsícům temnoty. <strong>Došlo k ochlazení klimatu</strong> a všude vládla rekordní zima, například v Číně sněžilo i během léta. Úroda byla zničena, zemědělství kompletně ochromeno, což vyústilo v masivní hladomory. Dopady sopečné zimy trvaly celé dekády, zemřely miliony lidí.</p> <h2>Velký déšť z roku 1315</h2> <p>Během jara a léta roku 1315 zasáhl Evropu liják trvající neuvěřitelných 150 dní. Nečekaně chladné a vlhké počasí citelně zasáhlo tehdejší společnost a mělo velké následky. Miliony domů zničily <strong>záplavy, přidaly se epidemie</strong>. Nedostatek úrody nedokázal po celé roky pokrýt stravu obyvatel. Následovala obrovská inflace a i běžné potraviny se staly zcela nedostupnými. Bujel zločin a mnoho lidí se vrhlo k poslední možnosti stravy – kanibalismu.</p> <div class="article-image-wrapper"> <figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="999" height="608" src="https://imagedelivery.net/k-X15uEmlF-8_1kEFgAMbg/a89e4cbf-cfbf-4fbd-ce50-72eb7f84cb00/public" alt="" class="wp-image-142241" /> <span><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Depositphotos</span></span></figure></div> <h2>Rok 1348 a černá smrt</h2> <p>V říjnu roku 1347 vypukla nejničivější epidemie. Obchodníci z Janova prchali před mongolskými hordami a z Krymského poloostrova přivezli dýmějový mor neboli černou smrt. Dostali se do města Messina na Sicílii, kam za rok připluly další lodě. <strong>Nemoc šířily krysí blechy</strong>, takže zaplavila celou Itálii. Pokračovala do Švýcarska, Rakouska, Maďarska, Německa, Francie, Belgie i na Britské ostrovy. Výrazně jí pomohly tehdejší podmínky.</p> <p>Ve městech nebyla kanalizace, nočníky byly vylévány na ulici, populace měla kvůli nedostatku medicíny oslabenou imunitu.<strong> Mor tak zuřil až do roku 1352 </strong>a vyžádal si nejméně 25 milionů mrtvých. Podle jiných odhadů to bylo i 75 milionů, tedy přes polovinu populace tehdejší Evropy.</p> <h2>Velká válka a španělská chřipka, rok 1918</h2> <p>První světová válka trvající 4 roky přeskupila mocenské vztahy Evropy i světa. Kromě 9 milionů vojáků se obětí stalo také 5 milionů civilistů. V té době ale zuřilo ještě další nebezpečí. Španělská chřipka <strong>zmutovala a vyvrcholila v říjnu a listopadu</strong>. Do konce roku si vyžádala více obětí než celý předchozí konflikt. Přeplněné tábory, válečná devastace a hladomor spolu s oslabením obyvatel vedly k extrémnímu šíření.</p> <div class="article-image-wrapper"> <figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="630" src="https://imagedelivery.net/k-X15uEmlF-8_1kEFgAMbg/d1c4e611-b127-48d9-43c5-a54007225f00/public" alt="" class="wp-image-142247" /> <span><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Depositphotos</span></span></figure></div> <p>Během dvou let zabila na celém světě 27–50 milionů lidi, tedy 3–5 % populace. Jde o nejhorší <span>epidemii</span> historie hned po černé smrti.</p> <h2>Krvavá lázeň z roku 1942</h2> <p>Veškeré hrůzy první světové války překonala druhá z let 1939–1945. Odhad 75 milionů obětí z ní dělá nejničivější konflikt historie lidstva. Každý rok je tak rokem hrůzy, vede však 1942, konkrétně <strong>bitvou u Stalingradu trvající 4,5 měsíce</strong>. V tomto roce navíc Třetí říše zahájila konečné řešení židovské otázky, tedy program jejich systematického vyvražďování. Rámcový odhad obětí je 15–26 milionů, reálná čísla nikdy nezjistíme.</p>
