CENTRUM.CZ > Techzpravy.cz > 6. 8. 2025, 07:00

Tohle už není jen věda: Jak se rodí akademický podvod

Sdílet

„...tvrdí vědci” je pravděpodobně nejproslulejší fráze ve vědecké žurnalistice. I když se věda netěší takové nezpochybnitelné autoritě jako před 50 lety, stále vzbuzuje mnohem větší důvěru než novinařina. Jak dlouho to však ještě bude platit?

Zdroj: Wavebreakmedia / Depositphotos

„…tvrdí vědci” je pravděpodobně nejproslulejší fráze ve vědecké žurnalistice. I když se věda netěší takové nezpochybnitelné autoritě jako před 50 lety, stále vzbuzuje mnohem větší důvěru než novinařina. Jak dlouho to však ještě bude platit?

Navzdory efektu, který má záhlaví věty „existuje vědecká studie, která říká, že…“, je to upřímně řečeno stále méně spolehlivé ocenění. Vědecké poznatky musí být publikovány v indexovaných časopisech, aby byly uznány jako takové, mimo jiné proto, že se od těchto časopisů očekává, že zajistí přísnost výzkumu, který publikují. Vědecký publikační byznys však nabízí tak lukrativní zisky, že přitahuje skutečné podnikatele, kteří neváhají systém překroutit, aby zvýšili své zisky. Časopis PLOS ONE nedávno zveřejnil šetření, které odhaluje některé z těchto praktik a které jeho autor označil za „nejdepresivnější projekt, na kterém jsem se kdy podílel“. Je věda odsouzena k zániku?

Současný trend

Luís A. N. Amaral je odborník na komplexní sociální systémy, profesor na Northwestern McCormick School of Engineering a autor zmíněné studie: „Subjekty, které umožňují rozsáhlé vědecké podvody, jsou velké, odolné a rychle rostou.“ Subjekty, které Amaral pohotově označuje za „zločinecké organizace“. Podle Amaralovy a Richardsonovy studie tyto subjekty nabízejí nepřeberné množství podvodných aktivit pro méně svědomité vědce, kteří neváhají koupit si zásluhy, které po nich systém žádá, aby získali přístup k pracovní pozici nebo grantu.

Video k článku ZDE

Zdroj: Youtube.com

Mohlo by vás zajímat: Elon Musk zaplatí za lži společnosti Tesla přes 7 miliard

Od falšování dat, manipulace s obrázky nebo jejich krádeže až po nejzjevnější plagiátorství; přes prodej autorství a citací za účelem umělého nafouknutí dopadu článků. Nabízejí také falešné recenze, které mají zajistit přijetí článku časopisem; zprostředkování, které usnadňuje masové publikování v určitých časopisech; a konečně uzurpování zaniklých časopisů, opětovné využívání jejich zaniklých domén, aby se tisícům podvodných článků dodalo zdání legitimity. Vzhledem k tomu, že se tyto praktiky nekontrolovaně šíří, si klademe otázku: budeme ještě moci věřit tomu, co „říká věda“? Autoři si kladou stejnou otázku, ale přidávají další obavu. Pokud totiž již máme pochybnosti o tom, jak se vypořádat s vědeckými podvody, co budeme dělat, až generativní umělé inteligence zaplaví publikační systém falešnými články?

V čem je jádro problému

Články o UI jsou realitou a každých několik měsíců se na veřejnost dostane nějaký obzvlášť ohavný, jako tomu bylo v případě výzkumu, který ilustroval myš s nemožnými genitáliemi, tak obrovskými, že přesahovaly rozsah samotného obrázku. Tyto případy jsou však jen špičkou ledovce, ty tak obskurní, že nemohou zůstat bez povšimnutí. Takový obraz odhalili výzkumníci v této studii, protože ať už prostřednictvím umělé inteligence, nebo „tradičnějších“ podvodů, zdá se, že podvodných vědeckých publikací nejen přibývá, ale přibývá jich rychleji než těch rigorózních.

Naléhavost situace si podle Amarala a Richardsona žádá vícestranný přístup – zlepšení redakčních procesů, zavedení automatizovaných systémů pro odhalování podvodů, nové vymezení akademických pobídek a podporu mezinárodní spolupráce mezi financujícími agenturami, univerzitami a vydavateli – dříve, než se důvěra veřejnosti ještě více zhorší. Kromě toho zdůrazňují potřebu kampaní zaměřených na vědeckou gramotnost novinářů a široké veřejnosti (aby se naučili rozlišovat mezi solidní vědeckou prací a těmi, kteří usilují pouze o rychlý zisk) a vytvoření registrů akademické integrity, které by sledovaly a sankcionovaly ty, kdo podkopávají systém zevnitř.

Co bude dál?

Výzva, které čelíme, není jen technická nebo administrativní, ale také etická a kulturní: pokud věda přestane být vnímána jako kolektivní dobro založené na poctivosti a transparentnosti, ztratí velkou část svých schopností ovlivňovat společnost. A tato reflexe, varují autoři, musí začít dříve, než další vlna publikací tento trend ještě prohloubí. Protože v té chvíli už nebude otázkou, zda můžeme věřit tomu, co „říká věda“, ale jak znovu získat důvěryhodnost, kterou jsme tak usilovně budovali.

Video k článku ZDE

Zdroj: Youtube.com

Navzdory konspiračním a antivakcinačním hnutím je věda jednou z nejdůvěryhodnějších institucí v populaci. Její společenské přínosy jsou zřejmé a jejich popírání vyžaduje cvičení, které naštěstí ne každý je ochoten podstoupit. Ne všechny vědecké disciplíny však mají stejnou image a tyto tendence by mohly stáhnout ke dnu ty vědy, které se těší vyššímu společenskému statusu.