Kde kámen pamatuje modlitbu i kletbu
Na kopci nad údolím Otavy stojí hrad Velhartice, gotická pevnost s temnou elegancí, založená ve 14. století. Býval to hrad mocných – zejména Buška z Velhartic, přítele samotného Karla IV. Jenže s mocí se tu pojila i podivná smůla.
Majitelé se střídali rychle, často násilně, a podle starých listin tu několikrát vyhořela hradní věž bez známky zásahu blesku. Legenda mluví o „muži v kápi“, který se prý zjevil před každou pohromou. Lidé mu říkali Strážce.
Z hradu vede kamenný most – architektonický unikát, který spojoval obytnou část s obrannou věží. Pod ním je prý pohřben někdo, kdo neměl být nikdy nalezen. Archeologové mluvili o základech hradního sklepení, místní o „zazděném pánu“, který zradil vlastní rod.
Kostel svaté Máří Magdalény: ticho, které má tvar
Jen pár kroků od hradu stojí gotický hřbitovní kostel svaté Máří Magdalény. Postavený v polovině 14. století, opravovaný barokní rukou, stále působí cize – jako by do krajiny nepatřil, nebo se do ní vrátil z jiné doby.
Zajímavé je i to, že hřbitov kolem kostela je částečně mimo posvěcenou půdu. Podle středověké tradice sem pochovávali lidi, kteří „zemřeli nečistě“ – sebevrahy, kacíře, čarodějnice. A právě odtud prý vychází zvláštní chlad, který nelze vysvětlit ani počasím, ani prouděním vzduchu.
V místní kronice z roku 1659 stojí poznámka: „Po západu slunce nikdo nechodí zvonit, neboť duchové chodí s námi.“ Nikdo neví, kdo to napsal, ale rukopis se v průběhu textu mění, jako by ho dopisoval někdo jiný.
Dívka z řeky a další stíny
Nejznámější z místních pověstí mluví o dívce z Otavy. Byla dcerou mlynáře, zamilovala se do chudého tovaryše a otec jí lásku zakázal. V zoufalství skočila do řeky. Pohřbili ji u hřbitovní zdi, mimo svaté místo.
Od té doby se tam prý za nocí s mlhou zjevuje bílá postava – ne strašidelná, spíš smutná. Stojí mezi náhrobky, hledí k řece a pak se rozplyne. Starousedlíci tvrdí, že kdo ji uvidí, do roka zažije ztrátu – nikoli nutně smrt, ale rozchod, konec, zlom.
Další legenda vypráví o faráři, který chtěl „očistit místo od zlých sil“. Na Štědrý den obešel hřbitov se svící v ruce a latinským žalmem na rtech. Ráno ho našli ležet u brány. Svíce ještě hořela, ale farář byl mrtvý. Od té doby se říká, že duchové Velhartic nechtějí být spaseni – jen slyšeni.
Země s pamětí
Velhartice neleží na náhodném místě. Podle geomantů se tu kříží několik energetických linií – tzv. dračích žil. Jejich síla má být koncentrována právě mezi hradem, kostelem a řekou.
Archeologické nálezy tu potvrdily pohřebiště z doby bronzové, a jeden z kamenů u cesty ke kostelu nese rytiny, které někteří považují za předkřesťanské symboly.
Krajina tu není jen kulisou. Je aktivní. Mění náladu člověka – od klidu po neklid, od soustředění po těžký tlak v hlavě. Mnozí citliví lidé tvrdí, že na hřbitově se „mění čas“: minuty se táhnou, nebo mizí, jako by tu něco zadržovalo přítomnost. To ostatně není v Pošumaví nijak výjimečné, najdete tam mnoho míst, která působí jako prokletá, nebo mají alespoň velmi znepokojivou atmosféru. Například okolí kostelíku v obci Bezděkov, ale o tom zas někdy příště.
Současné ozvěny
V posledních letech se Velhartice staly cílem záhadologů i spirituálních poutníků. Někteří tu hledají paranormální jevy, jiní klid, který jinde nenajdou.
Místní obyvatelé jsou zdrženliví. Když se jich zeptáte na hřbitov nebo na dívku z řeky, většina jen mávne rukou.
Fotografové, kteří tam pořizovali noční snímky, mluví o podivných světelných flecích a neostřitelných úhlech. A amatérští badatelé zaznamenali zvýšené elektromagnetické výkyvy – neprokazatelné, ale zneklidňující.

Foto: Shutterstock
Brána mezi světy
Velhartice jsou zvláštní tím, že se v nich nesnažíte najít tajemství – ono najde vás.
Když stojíte u hřbitovní zdi a slyšíte, jak se z lesa vrací ozvěna vlastního dechu, těžko říct, jestli se vám to zdá, nebo si vás místo prostě pamatuje.
A možná právě to je podstata záhadných míst: nejsou o strašení, ale o paměti.
O tom, že někde v krajině zůstává otisk všeho, co se stalo – i toho, co si už nikdo netroufá, nebo prostě jen nechce, vyprávět nahlas.
Další články ve spojení s tajemnými místy:
Další horoskopy a výklady
Zajímají vás magické a záhadné příběhy? Přemýšlíte u toho, co je na tom pravdy a co je legenda, kterou si předávají generace? V rubrice Magie najdete podobné články včetně aktuálních horoskopů a výkladů numerologie a runové věštby.
Víte, jak budou vypadat vaše vztahy podle hvězd v září? To odhaluje náš horoskop lásky na září od Ravena Argoniho, který budeme publikovat velmi brzy.
Už jste četli horoskop na celý rok 2025? Rádi vám dáme tip na horoskop lásky pro celý rok 2025. Jestliže vás zajímá andělský horoskop, pak si přečtěte výklad od Jany Rubešové pro rok 2025.
Oblíbené hvězdné horoskopy si můžete na našem webu číst pravidelně každý měsíc.
| Petra Alraune Neomillnerová
Pražská čarodějka, která se magií zabývá už od dětství. Kouzelné síly a záhady se snaží přiblížit lidem, které nenutí být mystiky, ani filozofy, ale prostě přijmout fakt, že existují věci mezi nebem a zemí, a že je můžeme využít k prospěchu všech. Autorka Petra Alraune Neomillnerová napsala například tyto populárně naučné knihy o magii: Magické kameny (Triton, 2006), Milostná magie (Triton, 2007), Runová magie (Triton, 2007), Magie kamenů (Triton, 2008), Magický zvěrokruh (Epocha 2010), Magický herbář (Epocha, 2022) a Magie lásky (Epocha, 2011). kromě toho napsala řadu románů, povídek a dalších knih z oblasti fantazy.
|
Zdroj: autorský článek Petra Alraune Neomillnerová kniha Runová magie (Triton, 2007)
Naše články:
Související články
- Týdenní horoskopy mága Ravena Argoniho: Berani jdou za svým, Blíženci se stanou středem pozornosti, Raci kralují
- Karmický vztah: Když se duše poznají, ale srdce za to zaplatí
- Runová věštba na listopad: Plamen poznání, temná doba, která v sobě ale nese zárodek zlepšení, archetypální klíče ukazují cestu
- Týdenní horoskopy mága Ravena Argoniho: Berany ovládá Cheirón a pomáhá jim, Střelce čeká úspěch v práci, překvapení v lásce přeje Lvům
- Energie portálu, který se otevírá 11. 11., je numerologické zrcadlo i brána k zítřku, příležitost využít její síly máte jen jednou ročně