Sam Altman prosazuje, aby společnost Merge Labs konkurovala Muskově Neuralinku na trhu mozkových rozhraní, a usiluje o financování ve výši v přepočtu zhruba 5,2 miliard korun.
Soupeření mezi Samem Altmanem a Elonem Muskem se právě vyostřilo vytvořením společnosti Merge Labs, která se zabývá mozkovým rozhraním a jde po krku společnosti Neuralink. Generální ředitel společnosti OpenAI se rozhodl vrhnout do oblasti mozkových implantátů, kde Musk pracuje již několik let a chlubí se revolučními objevy.
Podle Financial Times chce startup získat 250 milionů dolarů (5,2 miliardy korun) a jeho cílová valuace je 850 milionů dolarů (17,7 miliardy korun). Peníze by měl získat hlavně investiční tým OpenAI, ačkoli Altman by zůstal mimo každodenní řízení a nedal by žádné peníze z vlastní kapsy.
Proč chce Altman konkurovat Neuralinku
Společnost povede Alex Blania, stejný člověk, který řídí World, ověřovací systém založený na skenování oční duhovky, který má rovněž Altmanovu podporu. S Merge Labs vstupuje podnikatel na trh, který se až dosud zdál být výhradním teritoriem Muska a hrstky startupů snažících se o totéž.

Zdroj: Youtube.com
Příběh mezi oběma je bohatý. V roce 2015 společně založili OpenAI, ale Musk v roce 2018 po několika neshodách s Altmanem ohledně směřování společnosti z představenstva odstoupil. Od té doby spolu soupeří ve všem možném: Musk spustil xAI, aby konkuroval ChatGPT, a Altman nyní reaguje tím, že se pustil do podnikání s mozkovými čipy.
Mezitím Neuralink zůstává největším hráčem v tomto odvětví. Letos dosáhl ocenění 9 miliard dolarů (187,2 miliardy korun) poté, co získal 650 milionů dolarů (13,5 miliardy korun) ve financování. Má investory, jako jsou Sequoia Capital a Thrive Capital, a udržuje si odstup od konkurentů, jako jsou Precision Neuroscience a Synchron, i když tyto společnosti se také výrazně prosazují.
Co připravuje společnost Merge Labs
Název „Merge“ vychází z myšlenky, kterou Altman obhajuje již několik let: nevyhnutelné spojení lidí a strojů. O tomto konceptu hovořil již v roce 2017 a v poslední době tvrdí, že pokročilá mozková rozhraní jsou blíže, než si myslíme, a to díky všemu, co se děje s umělou inteligencí.
Altman má kromě OpenAI prsty v mnoha dalších projektech. Vložil peníze do společností zabývajících se jadernou energií, jako jsou Oklo a Helion, a stále hledá transformační technologie. V nedávném rozhovoru tvrdil, že umělá inteligence přinese mladé generaci zářnou budoucnost, i když připustil, že starší lidé se mohou na změny hůře adaptovat.
Je třeba připomenout, že mozkové implantáty nejsou ničím novým. V medicíně se používají již desítky let k léčbě některých onemocnění. To, co se nyní mění, je, že kombinace umělé inteligence a lepších senzorů umožňuje vymyslet aplikace, které byly dříve pouhou fantazií. A přestože etická debata zůstává otevřená, technologické společnosti sázejí vše na to, aby se tato fúze stala realitou.
Načasování oznámení je zajímavé. Altman v poslední době hodně mluví o rizicích umělé inteligence. Nedávno varoval před nebezpečím, že by umělá inteligence mohla klonovat hlasy a vyprázdnit tak bankovní účty. Zároveň ale tvrdí, že umělá inteligence vytvoří více pracovních míst, než kolik jich zruší, že budeme potřebovat více lidí, kteří budou vykonávat různé práce.
Trh s mozkovými rozhraními by se podle nejkonzervativnějších odhadů mohl do roku 2027 pohybovat na úrovni 3,7 miliardy dolarů (77 miliard korun). Když se do rovnice zapojí společnost Merge Labs, konkurence se stává zajímavější. Společnost Synchron již implantovala svá zařízení lidským pacientům a vše nasvědčuje tomu, že se v příštích letech dočkáme mnoha dalších pokroků.
Potenciál mozkových rozhraní
Rozhraní mozek-počítač (BCI) jsou zařízení, která umožňují přímou komunikaci mezi lidským mozkem a počítačem. Tyto technologie slibují revoluci v léčbě neurologických onemocnění, zlepšení kvality života lidí se zdravotním postižením a otevření nových možností v oblasti komunikace a myšlenkového ovládání elektronických zařízení.
BCI se v současné době používají v lékařských aplikacích, které pomáhají ochrnutým lidem ovládat myšlenkami vnější zařízení, jako jsou invalidní vozíky nebo robotické protézy. Zkoumají se také možnosti léčby nemocí, jako je Parkinsonova choroba, epilepsie a deprese. Výzkum v této oblasti se neustále vyvíjí a technologické společnosti investují velké prostředky do vývoje pokročilejších a přístupnějších zařízení.
Pokroky v oblasti umělé inteligence a miniaturizace senzorů urychlují vývoj účinnějších a méně invazivních BCI. Společnosti jako Neuralink a nyní Merge Labs pracují na implantátech, které by mohly lidem umožnit ovládat elektronická zařízení, komunikovat bez nutnosti řeči nebo psaní, a dokonce zlepšit paměť a kognitivní schopnosti.

Zdroj: Youtube.com
Vývoj těchto technologií však vyvolává značné etické problémy a problémy s ochranou soukromí. Možnost přístupu k myšlenkám člověka nebo manipulace s jeho mozkovou aktivitou vyvolává obavy ohledně kontroly a bezpečnosti mozkových dat. Je nezbytné, aby vývoj BCI probíhal s etickým a transparentním přístupem, který zajistí, že výhody těchto technologií budou spravedlivě rozděleny a že práva uživatelů budou chráněna.
Vstup Sama Altmana na trh s mozkovými rozhraními prostřednictvím společnosti Merge Labs slibuje zintenzivnění konkurence v této nově vznikající oblasti. S podporou OpenAI a zaměřením na spojení člověka a stroje se Altman snaží zpochybnit dominantní postavení Neuralinku a pokročit ve vývoji technologií, které by mohly změnit interakci člověka s technologií.