<p>Šestatřicetiletý muž si ve věznici odpykával 16,5 let za vraždu z roku 2014 ve Frýdku-Místku, tehdy na ženu použil během útoku deset nožů. Propuštěn byl podmíněně po odpykání dvou třetin trestu. Měl kladné hodnocení z věznice, napraven byl i podle znalce se čtyřicetiletou praxí, který jej opakovaně vyšetřoval.</p> <p>Po 22 dnech na svobodě zabil podle policie ženu přímo z obce Mírov, k níž se po odchodu z věznice nastěhoval. Podle policie spáchal čin téměř stejně jako minulou vraždu; stejně jako v prvním případě také pod vlivem alkoholu. U veřejnosti vyvolala tragédie ohlas a kritiku ohledně podmínek propuštění.</p> <p><em>"Je mi líto, že to skončilo zmařeným lidským životem. Při svém rozhodování se však musím zásadně řídit zákonem a judikaturou soudu. Tak tomu bylo i v tomto případě, to rozhodnutí bylo zcela podle zákona. Kdybych navrhoval žádost zamítnout, dopustil bych se fakticky nezákonnosti; odsouzený splnil všechny podmínky, které zákon požaduje,"</em> uvedl žalobce <strong>Tomáš Horák</strong>.</p> <p></p> <p>Žádostmi o podmíněná propuštění vězňů z jedné z nejpřísnějších věznic v zemi se zabývá 19 let, ročně je jich 60 až 80.</p> <p><em>"Ve věznici se choval nadstandardně, měl 25 odměn a během výkonu mu nebyly uloženy žádné kázeňské tresty. Podle vězeňské služby byl po celou dobu ve výkonu trestu naprosto bezproblémový. Klíčový je také znalecký posudek z odvětví klinické psychologie. Podle znalce resocializace proběhla v pořádku, vězeň vykazoval znaky nápravy a neshledal u něj žádnou deviaci,"</em> řekl Horák o propuštěném. Za muže zaručily neziskové organizace, se kterými spolupracoval. Zajištěno měl ubytování i práci.</p> <p>Podle znalce <strong>Pavla Koldy</strong> byl muž vyšetřen obdobně jako další vězni žádající o podmíněné propuštění. <em>"Znalecké posudky vypracovávám standardně; základním zdrojem je vlastní vyšetření posuzované osoby, které realizuji v opakovaných sezeních s dotyčným mužem ve vyšetřovací místnosti věznice Mírov. Pokud dotyčný zamlčuje některé informace, nejsou vždy možnosti je odhalit,"</em> řekl znalec. Podle žalobce znalec doporučoval propouštěnému abstinenci na svobodě, kterou při podmíněném propuštění uložil také soud a to po celou dobu zákonem stanovené lhůty sedm let. Propuštěný byl i pod dohledem probačního úředníka.</p> <p></p> <p>Ačkoliv znalecké vyšetření je schopno poměrně přesně popsat současný stav, nelze předvídat budoucnost, podotkl olomoucký klinický psycholog <strong>Adam Suchý</strong>. <em>"Do jisté míry z osobnostní struktury dokážeme predikovat například základní vzorce chování, které se opakují. Dokážeme zhodnotit intelekt, afektivitu, vyloučit či potvrdit přítomnost duševní nemoci, zhodnotit ovládací a rozhodovací schopnosti. Ale žádné vyšetření na světě nedokáže předpovědět či zaručit, co ten který člověk skutečně udělá v budoucnu, i když se jedná bohužel o takto krátkou budoucnost, jestli nezopakuje trestnou činnost,"</em> řekl Suchý.</p> <p>Podle Horáka počty podmíněně propuštěných rostou, důvodem jsou zákonem nastavené podmínky. <em>"Zákonné podmínky pro podmíněné propuštění se stále změkčují ve prospěch odsouzených. Dnes můžeme zamítat jen žádosti odsouzených, kteří mají tresty a důtky ve věznici nebo když podle znalce resocializace ještě neproběhla či je nenapravitelný,"</em> uvedl žalobce.</p> <p><em>"Důkazem této trestní politiky je to, že když jsem před téměř 20 lety začínal, bylo z mírovské věznice na základě zákona propouštěno z deseti vězňů dva až tři. Dnes po změně zákonů je to v průměru šest až sedm vězňů z deseti,"</em> dodal Horák. Poukázal na to, že další zmírnění trestního zákoníku novelou nastane od roku 2026.</p> <p><em>"Jedná se jistě o tragickou událost. Nicméně u podmíněného propuštění pro pachatele trestného činu vraždy se právní úprava za posledních patnáct let nezměnila. Podmínky stanovené trestním zákoníkem jsou dnes totožné jako v roce 2010,"</em> sdělil mluvčí ministerstva spravedlnosti <strong>Vladimír Řepka</strong>. Změny se podle něj týkaly zejména prvopachatelů a pachatelů méně závažné trestné činnosti.</p> <p>Trestní zákoník aktuálně stanoví, že soud může odsouzeného podmíněně propustit na svobodu za splnění určitých podmínek. Mimo jiné musí pachatel ve vězení prokázat polepšení svým chováním a plněním povinností. Člověka odsouzeného za vraždu lze podmíněně propustit nejdříve po odpykání dvou třetin uloženého trestu, a to pouze <em>"nehrozí-li s ohledem na okolnosti činu a povahu jeho osobnosti opakování spáchaného nebo jiného obdobného zvlášť závažného zločinu".</em></p> <p>Novela, která bude účinná od ledna, mění podmíněné propuštění v tom smyslu, že soud jej za splnění stanovených podmínek bude muset vězni přiznat. Nebude už tedy záležet čistě na vůli soudce. Advokát <strong>Tomáš Sokol</strong> k tomu řekl, že předchozí právní úprava vězně demotivovala, aby se o podmíněné propuštění snažili - různé soudy totiž rozhodovaly různě. Podle Sokola to vedlo jednak ke snahám vězňů "cestovat" v rámci věznic do jiných okresů, jednak k množícím se udáním na spoluvězně, aby si v očích soudů polepšili.</p> <p>Vražda ženy v Mírově se stala minulý týden ve středu v noci. Obviněný je ve vazbě, hrozí mu 15 až 20 let nebo výjimečný trest.</p>