V historii zlato bylo předmětem dobývání, sporů a legend. I v moderní době zůstává cennou surovinou, symbolem bohatství a moci. Kromě použití ve šperkařství má zlato zásadní význam pro technologický průmysl díky své vynikající elektrické vodivosti a odolnosti vůči korozi.
Všichni jsme slyšeli příběhy o pirátech, kteří křižují oceány a hledají zlatý poklad a nedají pokoj, dokud ho nenajdou. Dnes by však hledání zlata nemuselo být tak složité, zejména díky nedávnému objevu houby, která ho dokáže vyrobit.
Vše začalo výzkumem, který provedla Organizace pro vědecký a průmyslový výzkum Commonwealthu (CSIRO) pod vedením Tsinga Bohu. Vědci vystavili houbu „Fusarium oxysporum“ prachu z meteoritů z pásu asteroidů, aby zjistili, jak zpracovává jeho minerály.
Výsledky byly překvapivé: houba absorbovala kovy, jako je železo, vápník a hliník, a na svém povrchu vytvořila nanočástice zlata . Tento objev otevírá nové možnosti pro biotechnologie a udržitelnou těžbu.
K tomuto jevu dochází proto, že houba aktivuje oxidační procesy zlata , což usnadňuje jeho rozpouštění a následné opětovné vysrážení v pevné formě. Tento proces je znám jako biogeochemický cyklus zlata. Zjednodušeně řečeno, houba přeměňuje zlato rozpuštěné v prostředí na pevné částice, což je proces, který by mohl být využit k efektivnější a ekologičtější těžbě zlata.
Ačkoli toto chování bylo pozorováno již u bakterií, je to jeden z prvních případů, kdy bylo zjištěno u hub. Dále bylo zjištěno, že vyšší diverzita hub v aurických oblastech je spojena s vyšší koncentrací zlata . Fusarium oxysporum patří do řádu Hypocreales, který je v takovém prostředí běžný.
Pěstování této houby nevyžaduje náročné podmínky ani vyspělé laboratoře. Jinými slovy, lze ji pěstovat téměř kdekoli, dokonce i doma. Při správném postupu je možné získat malé množství zlata v domácích podmínkách. Nevznikne však dostatečné množství pro obchodování, protože produkuje pouze nanočástice.
Tato metoda má však velký ekologický význam. Na rozdíl od tradiční těžby představuje využití hub mnohem méně destruktivní a udržitelnější alternativu. Při konvenční těžbě dochází často k ničení velkých ploch půdy a používání škodlivých chemikálií, zatímco pěstování hub by mohlo výrazně snížit dopad na životní prostředí.
Přestože houba prozatím produkuje pouze minimální množství kovu, vědci pracují na její genetické modifikaci a přizpůsobení různým prostředím s cílem zlepšit její výkonnost a zvýšit produkci zlata. Biotechnologie by v tomto procesu mohla hrát klíčovou roli, protože by umožnila vytvořit kmeny hub, které by byly při výrobě zlata efektivnější.
Vývoj technologií založených na houbách by navíc mohl způsobit revoluci v těžebním průmyslu, který by se stal udržitelnějším a méně závislým na destruktivních metodách. Pokud se podaří tento proces zefektivnit, mohlo by to předznamenat novou éru těžby drahých kovů.
Tento objev by také mohl mít významný dopad na průzkum vesmíru. Pokud houby dokážou zpracovávat minerály v mimozemských podmínkách, mohly by být využity v budoucích misích k těžbě surovin z asteroidů nebo planet, což by usnadnilo kolonizaci a rozvoj infrastruktury ve vesmíru.
Fusarium oxysporum je nejen fascinující houba díky své schopnosti přeměňovat minerály na zlato, ale představuje také příležitost, jak změnit způsob získávání a využívání přírodních zdrojů.