Svoboda projevu a právo na informace – tyto fráze jsme slyšeli už asi všichni, zejména u nás, kde se jedná o základní práva v demokratické zemi. Není tedy divu, že jsme se občas ocitli v situaci, kdy jsme potřebovali určitou informaci a byli překvapeni, že se nedala dohledat například na internetu. Do takových případů velice často zapadají hlavně informace z veřejné správy, kde sice některé informace jsou dostupné ve veřejném sektoru, ale jiné nikoliv. Jak je to tedy s právem na informace z tohoto pohledu? Na to se podíváme v dnešním článku.
Obsah Na jaké informace mám právo? Obecné právo na informace Informace o životním prostředí Kdo může žádat o informace ve veřejné správě? Od koho můžu informace chtít? Jakým způsobem se informace poskytují? Co je potřeba k žádosti předložit? Právo na informace máte i vy
Jak už bylo řečeno v úvodu, které informace jsou veřejně dostupné – například na internetu . A to i v případě veřejné správy. Ovšem u některých to takto nefunguje. Máme na ně tedy právo?
V zásadě rozlišujeme dva případy, ve kterých máte na informace od veřejné správy nárok .
Obecné právo na informace Prvním je obecné právo na informace, které se týká hlavně činnosti státních orgánů a řídí se zákonem č. 106/1999 Sb., tedy takzvaným informačním zákonem. Díky němu můžete žádat například o dokumenty (například stavební povolení ), rozhodnutí nebo další údaje, které mají úřady k dispozici.
Informace o životním prostředí Druhým je speciální právo na informace o životním prostředí, které vychází ze zákona č. 123/1998 Sb. Tento zákon se využívá tehdy, když vás zajímá například kvalita ovzduší, nakládání s odpady, znečištění vody nebo jiné ekologické záležitosti. Pokud si nejste jisti, podle kterého zákona máte žádat, nemusíte mít obavy. Úřad, na který se obrátíte, má povinnost sám posoudit, jaký předpis se na vaši žádost vztahuje, a podle něj vám také informace poskytnout. Vám tedy stačí jen podat žádost, o zbytek se postará povinný subjekt.
Kdo může žádat o informace ve veřejné správě? O informace může žádat opravdu každý – ať už jste fyzická osoba, tedy jednotlivec, nebo právnická osoba, například firma či spolek. Žádost vždy podáváte tomu úřadu nebo instituci, do jejichž působnosti požadovaná informace spadá. Pokud se tedy ptáte na něco, co má v kompetenci obec, obrátíte se na ni, pokud jde o ministerstvo, pak na ministerstvo.
Může ale nastat situace, kdy se vaše žádost dotýká práv třetích osob. V takovém případě úřad předá žádost i se základními údaji o vás této osobě, aby měla možnost se k věci vyjádřit a bránit svá práva. To se může stát například tehdy, když žádáte o dokumenty, které obsahují osobní údaje nebo obchodní tajemství. Úřad tedy vždy posuzuje nejen vaše právo na informace, ale i práva dalších lidí či firem, kterých se obsah žádosti může týkat.
Od koho můžu informace chtít? Informace můžete požadovat od tzv. povinných subjektů . Patří mezi ně státní orgány, obce a kraje včetně jejich úřadů, veřejné instituce a také některé další subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o právech a povinnostech lidí v oblasti veřejné správy (například veřejná stráž).
První tři skupiny mají tzv. úplnou informační povinnost – musí vám poskytnout všechny informace, které mají mít k dispozici. Pokud se ukáže, že jim některá chybí, jsou povinny ji doplnit a vydat. Poslední skupina, tedy povinné subjekty s částečnou povinností, poskytuje jen informace související s jejich rozhodovací činností.
Jakým způsobem se informace poskytují? Je nutné říci, že některé informace musí veřejné subjekty automaticky zveřejňovat a dají se tedy dohledat. U některých je to ovšem trochu složitější a je třeba o ně oficiálně požádat.
Informace, o které požádáte, vám úřad může poskytnout různými způsoby – například v papírové podobě, jako elektronický dokument, kopií existujícího spisu, umožněním nahlédnutí do něj, formou datového souboru nebo sdílením dat. Není tedy nutné žádat jen o listiny.
Obecné pravidlo je, že informace se poskytují ve formátu a jazyce, o který si řeknete. Jako žadatelé si tedy můžete sami zvolit, zda chcete odpověď třeba v elektronické, nebo klasické tištěné podobě.
Co je potřeba k žádosti předložit? K podání žádosti o informace nemusíte předkládat žádné zvláštní doklady. Stačí, aby z žádosti bylo jasné, komu ji posíláte, že se domáháte poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., a kdo žádost podává.
U sebe tedy uvedete jméno, příjmení, datum narození (u firmy název a IČO) a adresu trvalého bydliště nebo sídla. Pokud nemáte trvalý pobyt, uvedete aktuální adresu bydliště. Pokud chcete, aby vám odpověď přišla jinam (třeba na e-mail), doplníte také adresu pro doručování.
Pokud žádost neobsahuje základní údaje o adresátovi a o tom, že jde o žádost podle zákona, nebo pokud elektronickou žádost neposíláte na oficiální e-mailovou adresu povinného subjektu, nebude se brát jako platná žádost.
Právo na informace je jedním ze základních pilířů demokratické společnosti. Díky němu máte možnost nahlížet do činnosti úřadů, získávat důležité údaje a kontrolovat, jak veřejná správa funguje. Stačí podat žádost a vědět, že úřady mají povinnost se jí zabývat – a vy tak můžete lépe porozumět věcem, které se vás týkají.
frankbold.org , gov.cz , mv.gov.cz ,
<p>The post Právo na informace ve veřejné správě: Jaká je legislativa? first appeared on CzechTechnology .</p>
CzechTechnology
Techsvět|
SportWin|
Sport - Aktuálně.cz|
Život cestovatele|
NESPECHEJ.cz|