<p>Bezprostředně po povodních začal státní podnik Povodí Moravy provádět zabezpečovací práce v korytech vodních toků a v jejich okolí. <em>„Zabezpečovací práce jsou v tuto chvíli zcela dokončeny a konečná výše vynaložených nákladů na jejich realizaci dosáhla částky 150 milionů korun. Bezodkladná realizace těchto prací byla zásadní pro fungování obcí, které na ně mohou navázat dalšími opravami či investicemi,“</em> vysvětlil generální ředitel Povodí Moravy <strong>David Fína</strong>.</p> <p>V současnosti je pro podnik největší prioritou odstraňování škod. Jejich celková výše dosáhla téměř 3 miliard korun. <em>„Projektová příprava začala bezprostředně po povodni. Díky tomu jsme v současné době byli schopni stavebně zahájit již 11 akcí a u dalších 19 máme dokončený projekt a již probíhá výběr zhotovitele stavby. Zbývající akce jsou pak v různé fázi příprav,“</em> popsal stav Fína. V místech, která vyžadují složitější a nákladnější řešení, budou stavební práce zahajovány v následujících letech.<em> „Jde především o nejvíce postižená území na horním toku Moravy, Branné, Krupé nebo Desné,“</em> dodal ředitel.</p> <p></p> <p>Klíčová je pro Povodí také spolupráce s dotčenými obcemi. <em>„Po povodni pro nás bylo nejdůležitější co nejdříve obnovit funkce a zajistit základní stabilitu toků a jejich okolí. To Povodí Moravy zvládlo velmi rychle a kvalitně, což mělo velký význam pro pokračování dalších prací, které zajišťovala naše obec. Velký posun také vnímám v přípravě projektů konečných oprav škod. Do celého procesu jsme zapojeni a například pro řešení úseku Hanušovice-Jindřichov je již zadáváno zpracování projektové dokumentace,“</em> řekl starosta Jindřichova <strong>Radek Schwarzer</strong>.</p> <p>Včasný a rychlý zásah pomohl také v Rapotíně. <em>„Díky tomu byla umožněna obnova funkce poškozených inženýrských sítí,“ </em>doplnil starosta Rapotína Bohuslav Hudec. <em>„Jako náměstek hejtmana Olomouckého kraje pro dopravu zároveň pozitivně vnímám snahu Povodí Moravy o koordinaci řešení povodňových škod na vodních tocích v oblasti zasažených staveb dopravní infrastruktury,“</em> doplnil. Kromě obcí Povodí Moravy také spolupracuje s Lesy ČR. Opatření v zalesněných horních tocích totiž výrazně ovlivňují celý systém. </p> <p></p> <p>Vedle odstraňování škod je podle Povodí také důležité realizace protipovodňových opatření tam, kde je ochrana nedostatečná. <em>„Povodí Moravy řeší návrhy protipovodňových opatření koncepčně v rámci ucelených dílčích povodí, aby ochranou částí území zároveň nedošlo ke zhoršení odtokových poměrů v jiné části povodí,“</em> vysvětlila mluvčí Povodí Moravy <strong>Jana Kučerová</strong>.</p> <p><em>„Žádné přírodě blízké opatření v ploše povodí, jako jsou například zatravnění nebo zalesnění, není schopno zabránit extrémním povodním jako byly ty z roku 1997 či 2024 a v řadě případů je již nedokáže ani významně zmírnit. Chránit občany a jejich majetky je nutné na ten nejhorší scénář, tedy i pro období, kdy vegetace nefunguje, půda je zmrzlá, nebo nasáklá po předešlých srážkách. Jako krajně nešťastné a zavádějící proto vnímám některé názory prezentované v médiích, že je realizace protipovodňových opatření zbytečná a ochranu před povodněmi i suchem zajistí obnova retenčních funkcí krajiny. Naštěstí v dnešní době většina odborné veřejnosti z řad nejen vodohospodářů, ale i ekologů, přistupuje k řešení této problematiky konstruktivně,“ </em>uzavřel Fína</p>
