<p>Široce dostupnými se těhotenské testy staly už v roce 1978. Na výsledek u prvních verzí se ovšem čekalo přes 2 hodiny a spolehlivost byla pouhých 20 %. Dříve však bylo všechno ještě složitější a <strong>naši předkové používali opravdu zajímavé metody</strong>. Nutno ovšem říct, že i v nich často figurovala moč, která plní stejnou roli při dnešních proužkových testech. Jen manipulace s ní probíhala poněkud odlišně a přesnost výsledků pokulhávala.</p> <h2>Test pomocí cibule</h2> <p>Zakladatel medicíny Hippokrates přišel s následujícím postupem: žena zjišťující své těhotenství si na noc musela <strong>do pochvy vložit cibuli nebo jinou silně aromatickou zeleninu</strong>. Voněl-li její vlastní dech druhý den po cibuli, těhotná nebyla. Test byl založen na myšlence, že pokud by byla děloha ženy otevřená, pak se pach cibule dostane vnitřkem těla až do jejích úst.</p> <h2>Zkoušení ječmenem a pšenicí</h2> <p>Dost možná úplně první těhotenský test však spatřil světlo světa ve starověkém Egyptě. Roku 1350 před Kristem byly ženy vyzvány k tomu, <strong>aby po několik dní močily na zrna pšenice</strong> a ječmene. Pokud došlo ke klíčení u pšenice, měla žena očekávat <span>narození</span> dívky, v případě ječmene naopak chlapce. Nevyklíčilo-li nic, žena těhotná nebyla.</p> <div class="article-image-wrapper"> <figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="667" src="https://imagedelivery.net/k-X15uEmlF-8_1kEFgAMbg/5ff76579-b8bb-47a9-0f6c-bd4c556f5d00/public" alt="" class="wp-image-89973" /> <span><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Depositphotos</span></span></figure></div> <p>Zajímavé však je, že platnost tohoto testu byla roku 1963 vědecky ověřena. Během experimentu badatelé zjistili, že moč těhotných žen může v 70 % případů způsobit klíčení semen. Při absenci těhotenství k tomuto efektu nedošlo vůbec.</p> <h2>Metoda se západkou či klíčem</h2> <p>Jedno z lékařských pojednání pocházející z konce 15. století vyjevuje velmi zvláštní <span>postup</span>: <em>„Pokud chcete vědět, zda je žena těhotná, <strong>musíte ji požádat o vymočení se do mísy</strong>. Do té pak vložte západku nebo klíč, a to na 3–4 hodiny. Pak je nutné moč vylít, odstranit západku a zjistit, zda na dně mísy zůstal otisk. Pokud ano, žena je těhotná.“</em></p> <h2>Pivní test pro těhotné</h2> <p>Staroegyptské papyry odhalují i další zvláštní metodiku určení jiného stavu. Na podlahu v uzavřené <strong>místnosti bylo nutno nalít hodně piva a zkvašené mladiny</strong>. Do této louže si pak testující žena sedla. Není nic divného, že se jí z pachu v místnosti následně udělalo nevolno a podle mohutného zvracení se následně zjišťovalo, zda je těhotná.</p> <div class="article-image-wrapper"> <figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="800" src="https://imagedelivery.net/k-X15uEmlF-8_1kEFgAMbg/f6d73e8a-d632-4926-e618-702710543a00/public" alt="" class="wp-image-89971" /> <span><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Depositphotos</span></span></figure></div> <h2>Močoví proroci</h2> <p>V 16. století existovali tzv. močoví proroci. Tito lidé tvrdili, že dovedou těhotenství zjistit podle barvy a dalších vlastností ženské moči. Někteří například smíchali moč s vínem a výsledek bedlivě pozorovali. <strong>Zajímavé je, že alkohol může opravdu</strong> <strong>reagovat</strong> s bílkovinami, které moč těhotné ženy obsahuje. Pomocí analýzy moči tito „proroci“ zjišťovali nejen těhotenství, ale i případné choroby, kterými pacientka trpěla.</p> <h2>Ženské oči</h2> <p>Lékař Jacques Gullemo v 16. století tvrdil, že těhotnou ženu lze poznat pohledem do jejích očí. Autor slavného pojednání o oftalmologii uvedl, že ve 2. měsíci <em>„jsou oči těhotné ženy hluboko <strong>posazené, zorničky malé, oční víčka pokleslá</strong> a v koutcích<em> můžeme pozorovat</em></em> <em>oteklé žilky.“</em> Pravděpodobně to není pravda, změna vidění je však během těhotenství u ženy možná.</p> <p class="has-text-align-center"><strong>Která metoda vás zaujala nejvíce a čím?</strong></p> <h4>Zdroj: <a href="https://www.science.org/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Science</a></h4>
