Po podrobném zkoumání chování domácností v různých zástavbách v Brně, se výzkumnice zaměřily na generaci Z a vloni výzkumný tým PEF MENDELU provedl v rámci projektu Prague Food Waste rozbory odpadů v různých lokalitách v Praze. Aktuální výsledky rozborů přinesly mimo jiné také informace umožňující srovnat chování spotřebitelů v Brně a Praze. <p></p> <p> Podle čerstvých dat z projektu Prague Food Waste panuje velký rozdíl mezi tím, kolik lidé odhadují, že vyhodí, a skutečností.</p> <p> „Rozbory směsného komunálního odpadu ukázaly, že každý obyvatel vyhodí průměrně 26 kg potravin ročně, tedy asi 0,5 kg týdně. Více než dvě třetiny (70 %) respondentů však odhaduje, že vyhazuje méně, než kolik ukazují data, a 12 % nedokáže množství odhadnout vůbec. Oproti dřívějším výsledkům z rozborů odpadu v Brně (2019-2022) se v Praze aktuálně nacházelo v odpadu potravin o něco méně,“ uvedla hlavní řešitelka projektu Lucie Veselá.</p> <p>Vyhozené potraviny tvoří přibližně 13 % směsného komunálního odpadu (SKO). Nejčastěji lidé vyhazují ovoce, zeleninu a pečivo. Výzkumnice odhalily, že množství a skladba plýtvání potravinami úzce souvisí s typem zástavby v urbanizovaných lokalitách. Zaměřily se na pět odlišných typů zástaveb, konkrétně na sídlištní, vilovou, venkovskou, vyloučenou a luxusní.</p> <p> „Nejvíce se plýtvá v zástavbě s luxusními domy, kde v porovnání s jinými zástavbami lidé častěji vyhazují hotová jídla. Na sídlištích se zase ve vyšší míře plýtvá pečivem,“ doplnila spoluřešitelka projektu Andrea Králiková. </p> <p>Napříč různými typy zástavby se ukazují rozdíly mezi sociálními skupinami, které výrazně ovlivňují nejen míru plýtvání potravinami, ale i jeho příčiny. </p> <p>„Nízkopříjmové domácnosti zpravidla lépe plánují spotřebu a více sledují data spotřeby. Naopak u domácností s vyššími příjmy jsou častým důvodem vyhazování potravin nesplněná očekávání – jednoduše jim nechutnají. Rozdíl je také možné pozorovat u motivace ke snížení plýtvání, zatímco u nízkopříjmových převažuje snaha ušetřit, vyšší příjmové skupiny více slyší na argumenty spojené se sociální a ekologickou odpovědností,“ objasnila výzkumnice Irena Baláková. </p> <div class="velkefoto"><a href="https://aa.ecn.cz/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/vyhazovani_potravin_mendelu1.jpg" rel="noopener noreferrer" target="_blank"></a> <div class="foto-popisek"><div class="foto-autor"><span>Zdroj |</span> Mendelova univerzita v Brně</div></div> </div> <p>Závěry výzkumu potvrzují nutnost cílené komunikace – rozdílné motivace různých skupin vyžadují rozdílné přístupy. „U nízkopříjmových skupin se osvědčují tradiční nástroje, jako jsou letáky a online forma komunikace, zatímco vyšší příjmové domácnosti lépe osloví spíše digitální komunikace, například preferují i podcasty,“ uvedla Veselá. </p> <p>Výsledky výzkumu byly následně použity pro tvorbu návrhu cílené komunikační kampaně a vznikl výstup v podobě manuálu <a href="https://doi.org/10.11118/978-80-7701-038-2" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Jak šetřit jídlem v domácnostech</a>. Ten je určen pro municipality, kterým má poskytnout jednoduchý návod, jak komunikovat problematiku plýtvání potravinami s městskými domácnostmi. Vedle analýz z domácností byla součástí projektu také měření v pražských školách, domovech pro seniory a nemocnicích. Cílem bylo nejen získat spolehlivá data, ale i poskytnout veřejné správě doporučení, jak plýtvání potravinami předcházet. </p> <p>Projekt Prague Food Waste (SS06010276) měl za cíl zjistit hmotnost a složení potravinového odpadu v různých typech domácností v Praze, jídelnách základních škol, domovů pro seniory a nemocnic. Spolupracovaly na něm organizace Zachraň jídlo, Mendelova univerzita v Brně a výzkumné organizace INESAN a GREEN Solution. Projekt byl spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR a Ministerstva životního prostředí v rámci Programu Prostředí pro život. Program je zaměřen na podporu projektů ve veřejném zájmu. </p>
