Paměť národa: Životní příběh Lidušky Pilné

Sdílet

Paměť národa je mezinárodní sbírka vzpomínek pamětníků důležitých historických událostí 20. století. Dostupná je i v internetovém archivu. Najdete tam významné i velmi osobní zkušenosti lidí, kteří byli a jsou součástí historie této země.

Zdroj: tony4urban / Shutterstock

Přes tato svědectví chce projekt přispět k objasnění podstaty nedemokratického režimu 20. století, v éře nacismu a komunismu.

Vyberme z mnoha příběhů ten, který je nejen o zlu, ale i o lidskosti a nezištné pomoci lidí, když je jim nejhůř.

Zdroj: Autor: IgorGolovniov / Shutterstock

Liduška Pilná se narodila v roce 1933 do židovské rodiny. O několik let později byl její původ a původ její celé široké rodiny velice nebezpečný. Její rodina, hlavně z matčiny strany se hlásila k židovství a byla velice zbožná. Dědeček z otcovi strany se po návratu z ruského zajetí rozhodl nebýt součástí židovské obce. Otec Lidušky se později nechal pokřtít a farář mu obstaral falešný křestní list. Pokřtěná byla i Liduška. Psal se právě rok 1939.

Rodina před vypuknutím války zvažovala emigraci, ale nakonec z toho sešlo. Liduška stihla ještě první třídu, než ji jako člena položidovské rodiny ze školy vyhodili. V roce 1942 přišla o velkou část rodiny, která byla deportovaná do Terezína. Následující rok si jejího otce odvedlo gestapo. Matka s dcerou byly povolané do Prahy. Tam bylo přítomným ženám řečeno, že odjedou pracovat na Hagibor a o jejich děti bude postaráno. Bylo ale otázkou jak. Místnost, o které uniformovaní SS tvrdili, že je pro děti připravená, byla prázdná.

Z Lidušky se stala Lea Skácelová. Během války přišla o 37 blízkých členů rodiny.

Jeden u německých úředníků, kterému Liduška připomínala jeho zesnulou dceru, ji řekl, že nechce, aby umíraly další děti a umožní jí odejít na vlak. Jenže vyplašené děvče samotné nikam jet nechtělo. Úředník ji tedy slíbil, že pustí všechny děti. V rychlosti jim strhal židovské hvězdy a poslal je se členy židovské obce na nádraží. Liduška se vrátila do Pardubic, kde se jí ujala bývalá služebná a zařídila jí úkryt u evangelického faráře. Ten pro ni našel rodinu a potom další. Vystřídala tak úkryt u pěti rodin a na jaře 1945 byla schovaná spolu s dalšími osobami na infekčním oddělení pardubické nemocnice, kde přečkala do konce války.

Nacistické řádění nakonec přežili i její rodiče. Matka byla z Hagiboru vrácená do Pardubic s podezřením na tuberu a s ukrýváním ji pomohla opět bývalá služebná. Otec se z gestapa dostal živý a byl umístěný do pracovního tábora pro nežidovské partnery Židů. Odtud se mu podařilo uprchnout a přidal se k partyzánům.

Z Lidušky se stala Lea Skácelová. Během války přišla o 37 blízkých členů rodiny. Dnes je členkou organizace Hidden Child (židovské sdružení „Ukrývané dítě“).

Paměť národa: Životní příběh Lidušky Pilné

Jílek dojel na patnáctistovce šestnáctý. Prohrál jsem už na startu, zlobil se na sebe

Hygienici bijí na poplach kvůli kosmetice. Tyto výrobky denně používají statisíce Čechů, hrozí vážné komplikace

Prachařova partnerka Sarah Haváčová v tichosti zmizela z divadla, které vede Rybová

„Hodilo se jim to,“ říká o rozvodu Koktových jejich kamarád s tím, že jde jen o peníze

CENTRUM o páté: Poslední šance na sníh, král bez koruny i medúza, která odmítá zemřít