<p><em>„V řekách i v podzemí v hloubkách 10 až 20 metrů je stav vody silně podnormální. Průtok na některých řekách se v porovnání s dlouhodobým normálem pohybuje třeba i pod 20 procenty,"</em> řekl hydrolog českobudějovického meteorologického ústavu <strong>Tomáš Vlasák</strong>. Například ve stanici v Majdaléně na Jindřichohradecku Lužnicí protéká 0,36 metru krychlových vody. V porovnání s dlouhodobým průměrem, který vznikl z posledních 80 let, jde o deset procent běžného průtoku.</p> <p>Vlasák uvedl, že na Lužnici se nejvíce projevuje půdní sucho. Jde totiž o řeku, která vede v Třeboňské pánvi písčitým podložím. A voda do Lužnice se dostává především zespoda, když je země nasycená vlhkostí. Jiná situace je na západě regionu, kde také bylo v minulých dnech více srážek. Navíc na Šumavě a okolí, kde například pramení Vltava, bývá pod půdou kamenné podloží a po něm voda steče do koryt nejbližších řek a tolik se nevsákne do země.</p> <p>Přesto je i například na lipenské přehradě, která je postavena na Vltavě, vidět nižší stav hladiny. <em>„Jedná se o pokles přibližně 40 centimetrů," </em>řekl mluvčí Povodí Vltavy <strong>Hugo Roldán</strong>. Při ploše přehrady 49 kilometrů čtverečních jde tedy o více než 19 milionů krychlových metrů vody, které v Lipně proti normálu chybí.</p> <p>Podle Vlasáka nyní jde o sucho výrazné, ale nikoliv však extrémní. <em>„Byly roky, kdy byla situace ještě horší. Například v září a říjnu 2014 a pak následoval velmi suchý rok 2015,"</em> uvedl. Dodal, že důležité měsíce pro dostatečné nasycení půdy vodou teprve přijdou. Jde především o říjen a listopad. V tu dobu už rostliny a stromy nepotřebují tolik vody a vzhledem k nižším teplotám se také voda méně odpařuje. <em>„Pokud však bude i říjen a listopad slabší na srážky, mohlo by být sucho ještě výraznější a situace horší,"</em> řekl.</p>
