„Objekty armaturní komory vyžadují modernizaci jak vnitřní, tak vnější stavební části. Je nezbytné rekonstruovat okna, střechu či klempířské a zámečnické prvky. Zastaralé jsou také elektrické rozvaděče na přítoku z východní části Ostravského oblastního vodovodu, tedy od vodojemů v Bruzovicích a Staříči na Frýdecko-Místecku, a vyžádají si kompletní výměnu. Nový bude také systém telemetrie, aby dokázal všechny měřené veličiny nezbytné pro řízení technologických procesů přenášet na centrální vodárenský dispečink v Ostravě – Mariánských Horách. Elektroinstalace a telemetrie projde celkovou modernizací,“ popisuje ředitel Ostravského oblastního vodovodu Jiří Komínek.
Armaturní komora projde kompletní rekonstrukcí vnitřních i vnějších povrchů. Zateplená vnější fasáda s novými atikami a finální hydroizolační vrstvou bude provedena v podobě odpovídající standardizované podobě rekonstruovaných vodárenských objektů, kterou společnost vyvinula ve spolupráci s ateliérem KOHL architekti. „Nové budou také veškeré zámečnické prvky na fasádě. Proběhnou terénní úpravy okolo objektu v podobě drenáží, okapových chodníků nebo zatravněných ploch,“ popsal Marek Síbrt, mluvčí Severomoravských vodovodů a kanalizací Ostrava, a.s.
Doplní se havarijní obtok
Vodojemy v Krmelíně nejsou zároveň vybaveny havarijním obtokem, který by byl využíván pro přímé zásobování spotřebiště, tedy významné části Ostravy – Jih v případě potřeby odstavení obou akumulačních komor z provozu. Ten bude nově také vybudován.
„Obě akumulační komory, z nichž každá má kapacitu 20 tisíc metrů krychlových, mají společnou vstupní komoru. Dělicí stěna navíc obě komory kompletně neodděluje v místě stropních panelů, ale mírně pod nimi. Obě komory jsou tak vzdušně propojeny. Během modernizace budou od sebe obě komory vzduchotěsně odděleny dělicí příčkou z betonových zdicích cihel,“ doplnil mluvčí Síbrt.
Krmelín: největší vodojemy v regionu
• Rozsáhlý areál vodojemů nad Krmelínem na Ostravsku je významnou dominantou obce a jeho okolí je častým cílem návštěv turistů, cyklistů a místních obyvatel. Již z dálky jsou viditelné mohutné železobetonové plastiky Památník vody Rudolfa Valenty. Tři části tohoto komplexu se nacházejí vně vodárenského areálu, ta nejvyšší a nejviditelnější uvnitř na hraně jedné z akumulačních komor.
• Dvoukomorový zemní vodojem má celkovou kapacitu 40 000 m3 a jedná se o největší vodojem provozovaný společností SmVaK Ostrava. Každá z komor vodojemu má rozměry 94x37 metrů s výškou šest metrů. Je součástí páteřního systému výroby a distribuce pitné vody v Moravskoslezském kraji – Ostravského oblastního vodovodu. Vodojem byl vybudován v roce 1969 z důvodu potřeby uspokojit zvýšenou poptávku po pitné vodě pro Ostravsko.
• Přívod pitné vody je možný třemi nezávislými přivaděči, a to jak z Kružberského skupinového vodovodu (zdroj údolní nádrž Kružberk), tak z Beskydského skupinového vodovodu (zdroj údolní nádrž Šance). Do vodojemu může z různých směrů přitéct až 2 500 litrů pitné vody za sekundu.
• Největší profil ocelového potrubí přivaděče z Úpravny vody Podhradí je 1 200 milimetrů. Z vodojemu vedou souběžně dvě potrubí do jižní části Ostravy s profilem 1 200 a 800 milimetrů. Z Krmelína je možné vodu přes čerpací stanici v Lískovci u Frýdku-Místku zpět dopravit také na Havířovsko a Karvinsko a dalších lokalit ve východní části regionu zásobované prostřednictvím Beskydského skupinového vodovodu.
Zdroj: SmVaK Ostrava