<p>Stejně jako tehdy, zřejmě ani teď by spoustu návštěvníků zámku (původně hradu) ve stejnojmenné obci Nižbor v okrese Beroun ve Středočeském kraji, asi 24 km západně od Prahy, netiplo „původní“ obyvatele tohoto místa. Doba laténská byla mladší doba železná (cca 400 př. n. l. – přelom letopočtu), kdy v Čechách žili Keltové, stavěli oppida, rozvíjeli řemesla a obchod, a jejich kultura zásadně ovlivnila vývoj celé střední Evropy. </p> <p>Keltové, první pojmenovaní obyvatelé české kotliny, přišli do oblasti kolem dnešního Nižboru přibližně v 5. století před naším letopočtem a žili zde zhruba pět set let, v období tzv. doby laténské. Jejich přítomnost zásadně ovlivnila vývoj celé krajiny – přinesli s sebou nové technologie, řemesla i obchodní styky.</p> <h2><a href="https://www.nespechej.cz/clanky/zamek-nizbor-keltove-cesi-20250624-4560.html" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Video k článku ZDE</a></h2> <p>Keltský kmen, který si nedaleko Nižboru na oblém vrchu dnes zvaném Hradiště vybudoval ve 2. století před naším letopočtem mohutné oppidum, předchůdce pozdějších měst, které se záhy stalo mocenským centrem a střediskem celého kraje,“ upřesňují autoři publikace <em>Skvosty hradů.</em></p> <h2>Co zde Keltové postavili?</h2> <p>Nejvýznamnější památkou na keltské osídlení v okolí <a href="https://www.kudyznudy.cz/aktivity/zamek-nizbor-uz-jste-nekdy-byli-na-miste-kde-se?utm_source=google&amp;utm_medium=cpc&amp;utm_campaign=MGNS_PMAX-2_SS&amp;utm_id=20362053483&amp;gad_source=2&amp;gad_campaignid=20362065021&amp;gclid=EAIaIQobChMI1Zr1h52HjgMVbaiDBx0uQh1IEAAYASAAEgLHpvD_BwE&amp;utm_source=eco&amp;utm_medium=newsfeed" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Nižboru</a> je slavné oppidum Stradonice, které se rozkládalo na vrchu Hradiště, jen kousek od dnešního zámku Nižbor. Oppidum bylo jakýmsi protoměstem – rozlehlým opevněným sídlem, které mohlo pojmout tisíce obyvatel.</p> <h3>Mohlo by vás zajímat: <a href="https://www.nespechej.cz/clanky/keltove-klice-saponat-20230506-1594.html?utm_source=eco&amp;utm_medium=newsfeed" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Keltové nám zanechali mnohé odkazy. Kromě názvu vlasti a genů to jsou třeba klíče, saponát, galoše, pivní sudy i báje<img src="https://imagedelivery.net/k-X15uEmlF-8_1kEFgAMbg/1fa57a72-6093-4943-aee2-c3d114aa0800/public" alt="Keltové nám zanechali mnohé odkazy. Kromě názvu vlasti a genů to jsou třeba klíče, saponát, galoše, pivní sudy i báje" /></a></h3><p></p> <h3>Hradby a brány</h3> <p>Keltové zde vybudovali mohutné hradby s čelní kamennou zdí širokou až 2,5 metru, které chránily celé oppidum. Vstupy do sídla střežilo nejméně čtyři brány.</p> <h3>Domy a dílny</h3> <p>Uvnitř oppida stály domy s kamennou podezdívkou a kůlovou konstrukcí, řemeslné dílny a hospodářské objekty. Oppidum bylo rozděleno na akropoli (pravděpodobně náboženské centrum) a předhradí.</p> <figure class="article-image-gallery"><a href="https://www.nespechej.cz/uploads/image-gallery/1200x1200_shrink_only/2118-image-2025-06-23-11-52-59.jpg?utm_source=eco&amp;utm_medium=newsfeed" target="_blank" rel="noopener noreferrer"><img alt="Keltské oppidum Stradonice u Nižboru - fotografie místního popisku místa." loading="lazy" src="https://imagedelivery.net/k-X15uEmlF-8_1kEFgAMbg/0f770190-c1e0-4d16-4337-7fe71198a800/public" /></a> <figcaption>Keltské oppidum Stradonice u Nižboru - fotografie místního popisku místa. | Zdroj: Janmanak / Creative commons, CC-BY-SA</figcaption> </figure> <h3>Řemeslná výroba</h3> <p>Keltové zde vyráběli keramiku na hrnčířském kruhu, zpracovávali železnou rudu i zlato, razili své vlastní mince zvané „duhovky“ a byli známí jako vynikající kováři, šperkaři i obchodníci.</p> <h3>Mohlo by vás zajímat: <a href="https://www.nespechej.cz/clanky/keltska-ritualni-lokalita-polsko-20240806-2786.html?utm_source=eco&amp;utm_medium=newsfeed" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Podvodní archeologové objevili první rituální jezerní lokalitu Keltů. Nové nálezy zcela přebíjejí ty staré<img src="https://imagedelivery.net/k-X15uEmlF-8_1kEFgAMbg/b19fe7dc-e457-4c70-7b8f-e12edb144d00/public" alt="Podvodní archeologové objevili první rituální jezerní lokalitu Keltů. Nové nálezy zcela přebíjejí ty staré" /></a></h3><p></p> <h2>Proč odešli?</h2> <p>Keltská éra v této oblasti skončila kolem přelomu letopočtu, kdy do Čech začaly pronikat germánské kmeny. Germánský kmen Markomanů stradonické oppidum vypálil a většina Keltů byla donucena odejít nebo se postupně asimilovala s nově příchozím obyvatelstvem. S jejich odchodem skončila v Čechách jedna z nejvyspělejších pravěkých civilizací a nastalo období úpadku, o kterém víme jen málo.</p> <p>Takže odpověď na úvodní otázku autorů zajímavé knihy <em>Skvosty hradů</em> pravděpodobně zní ne, protože vždyť rozsáhlé keltské sídlo podlehlo již před změnou letopočtu náporu bojovných Germánů, obyvatelé byli pobiti nebo se rozutekli bůhví kam a z oppida zbyly v době středověku nanejvýš už jen příkopy a valy.</p> <h3>Mohlo by vás zajímat: <a href="https://www.nespechej.cz/clanky/osidleni-ceska-nazvoslovi-20230906-1816.html?utm_source=eco&amp;utm_medium=newsfeed" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Od keltských Bójů máme Čechy: Geografické názvy, které poodhalují nejstarší osídlení naší země<img src="https://imagedelivery.net/k-X15uEmlF-8_1kEFgAMbg/2a27d60c-df34-42f5-d8bb-d5353af2bc00/public" alt="Od keltských Bójů máme Čechy: Geografické názvy, které poodhalují nejstarší osídlení naší země" /></a></h3><p></p> <h2>Jak šel čas s hradem Nižbor</h2> <p>„Stavebníkem nižborského hradu byl před rokem 1265 asi král Přemysl Otakar II. Zpočátku šlo o lovecké sídlo, jedno z mnoha, kterými čeští panovníci vyšperkovali velký lovecký hvozd, táhnoucí se na západ a jihozápad od Prahy. Přemysl i jeho syn Václav II. tady často a rádi pobývali, jejich následovníci ve 14. století však dávali přednost jiným hradům a Nižbor se často dostával do zástavy různých šlechtických rodů. V roce 1425 se jej zmocnili husité, pak dlouho chátral a důkladné opravy se dočkal až v 1. polovině 16. století, kdy dostal mimo jiné nové pozdně gotické opevnění,“ uvádí publikace.</p> <p>Renesanční přestavbou na počátku 17. století se změnil na zámek, v němž od 2. poloviny 17. století sídlili Morzinové, pak Schwarzenberkové a po nich Valdštejnové, kteří mu v letech 1720 až 1724 dali barokní podobu. Dědictvím nakonec přešel na Fürstenberky a zůstal jim až do roku 1929. Jako stálé panské sídlo.</p> <h3>Mohlo by vás zajímat: <a href="https://www.nespechej.cz/clanky/keltska-ritualni-lokalita-polsko-20240806-2786.html?utm_source=eco&amp;utm_medium=newsfeed" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Podvodní archeologové objevili první rituální jezerní lokalitu Keltů. Nové nálezy zcela přebíjejí ty staré<img src="#null#" alt="Podvodní archeologové objevili první rituální jezerní lokalitu Keltů. Nové nálezy zcela přebíjejí ty staré" /></a></h3><p></p> <h2>„Pachatelé“ se vrátili na místo činu</h2> <p>Keltové, obývající zdejší prostor před více než dvěma ticíci lety, se do Nižboru v posledních letech opět vrátili. Právě jim je věnována netradičně pojatá <a href="https://www.zameknizbor.cz/inpage/clanky/?utm_source=eco&amp;utm_medium=newsfeed" target="_blank" rel="noopener noreferrer">expozice</a> v rekonstruovaných zámeckých prostorách. Sídlí tady Informační centrum keltské kultury, stálá expozice je ve třech místnostech a na chodbě prvního patra. Názvy jednotlivých částí znějí lákavě - Velký keltský pochod, Od Samainu do Beltainu a od Beltainu k Samainu, Doma v třetině Evropy, Život, práce a smrt Keltů aj. Pořádají se tu i zajímavé keltské slavnosti.</p>
