<p>Letní sezóna se rozjíždí naplno a s ní i oblíbený národní sport – hon na last minute zájezdy do tepla. Slunce, moře, all inclusive, ideálně za cenu víkendového nákupu v Lidlu. Všechno vypadá skvěle až do chvíle, než zjistíte, že vaše cesta do egyptské Hurghady bude trvat déle než let do Austrálie. Bez přestupu. Bez občerstvení. A hlavně bez informací. To se přesně stalo cestujícím charterového letu z pražského Letiště Václava Havla, kteří se jednoho červnového dne proměnili z nadšených turistů v pokusné figurky absurdní logistické hry Poletíš – nepoletíš.</p><h2>Odlet 10:00. nebo 12:00. Možná večer. Taky ale nikdy</h2><p>Příběh, který vypadá jako z výpovědi zoufalého pasažéra u televizního štábu v hlavním vysílacím čase, začal celkem nevinně. Let do Egypta měl odletět z Prahy v dopoledních hodinách. Místo toho se na odletové tabuli začalo postupně objevovat ono známé Zpožděno. Nejprve o dvě hodiny, pak o čtyři, osm, deset… Nakonec se z původních pár hodin stala celá noc. A pak ještě kousek rána.</p><p>Celkově čekali cestující přes <strong>27 hodin</strong>. V hale odletového terminálu. Na kovových lavičkách. Bez kompenzace. Bez pořádného vysvětlení. Někteří s malými dětmi. Jiní se zbytky důstojnosti, které se vytratily někde mezi třetím kafem z automatu a pátým přesunem mezi bránami. To, co mělo být vysněných osm dní u moře, začalo jako survival kemp v hale. Lidé se snažili spát na zemi, děti plakaly, starší lidé hledali alespoň židli s opěrkou, protože přežít tohle dobrodružství nebylo zrovna v katalogu cestovky.</p><p>A co na to letiště? Postavilo se k situaci jasně a drželo se stranou. Odpovědnost? Let provozuje letecká společnost. My jen pronajímáme prostor. Omluva? To spíš oběd zdarma. Informace? Když budete dost otravní, možná něco zjistíte. Jinak: „Vyčkejte prosím, až vás někdo pošle dál.“</p> <figure class="space-y-2"> <img src="https://imagedelivery.net/k-X15uEmlF-8_1kEFgAMbg/b9fcb6cd-b9f4-4d67-be8c-8f66ebbc4c00/public" alt="Na odlet čekali 27 hodin a nedočkali se ani omluvy. Dovolená do Egypta se změnila v noční můru." width="864" height="486" class="h-full w-full rounded-xl object-cover" /> <figcaption>Na odlet čekali 27 hodin a nedočkali se ani omluvy. Dovolená do Egypta se změnila v noční můru. Foto: Depositphotos.com</figcaption> </figure> <h3>Charter = laciný let, drahé nervy</h3><p>Na rozdíl od klasických linek mají charterové lety jednu nevýhodu. Zákazník je v podstatě rukojmí. Neletíte přímo s aerolinkou, ale přes cestovní kancelář, která má s dopravcem nějakou smlouvu. A když se něco pokazí, začíná klasické přehazování horkého bramboru: <strong>„To ne my, to oni.“ </strong>Když se zpozdí klasický let, máte nárok na kompenzaci podle evropské legislativy. U charteru? Těžší výklad. A když se konečně dočkáte vyjádření, obvykle zjistíte, že šlo o mimořádné okolnosti, takže smůla. A tak místo slunečníku a moře dostanete deku z letiště a vodu v kelímku.</p><p>A proč k tomu všemu vlastně došlo? Oficiální vyjádření zní: technická závada na letadle. Následné čekání na náhradní stroj. Což samozřejmě může nastat, poruchy se dějí. Ale 27 hodin? A bez reálné snahy dát lidem něco na oplátku? Tady nejde jen o logistiku, ale i o obyčejný respekt k zákazníkovi. Minimálně formou slušné informace, sklenky vody nebo aspoň žetonu na sprchu.</p><p>A tady se dostáváme k jádru problému. V systému charterových zájezdů si lidé často nejsou jistí, koho vlastně mohou volat k zodpovědnosti. Leteckou společnost? Cestovní kancelář? Letiště? Ministerstvo dopravy? Evropskou komisi? A přesně v tom ten trik spočívá. V mlze odpovědnosti, která se nad vámi rozprostře ve chvíli, kdy potřebujete jediné – letět. A pokud možno ten samý den, za který jste si zaplatili.</p><h3>Sociální sítě jako vývěska zoufalství</h3><p>Jak už to bývá, když zklamou všechny oficiální kanály, přichází ke slovu Facebook. Cestující začali situaci dokumentovat, sdílet, psát zoufalé komentáře. <strong>„Spíme tu s dětmi na zemi, nikdo nám nic neřekl. Jsme tu přes 20 hodin a nevíme, kdy poletíme.“ </strong>Jiní se snažili žertovat, že„aspoň mají extra all inclusive – snídani, oběd i večeři na letišti. Ironie, kterou ocení jen ten, kdo ví, jak chutná bageta z letištního automatu po 18 hodinách bdění.</p><p>Cestovní kancelář, která zájezd prodala, se k celé věci stavěla dost pasivně. Několik cestujících uvedlo, že se jí marně snažili dovolat, nebo že jim bylo řečeno, že „oni o ničem neví“. Někteří zkusili let stornovat – a pak přišlo překvapení: <strong>„Přijdete o celý zájezd.“ </strong>Takže si lidé museli vybrat – buď 27 hodin čekání na let, nebo 27 tisíc, které vyhodíte z okna pryč.</p><p>Není ale všem dnům konec. Někteří cestující se už nechali slyšet, že zvažují hromadnou stížnost a právní kroky. A právní experti potvrzují – pokud byl let zpožděn o více než 3 hodiny a nejde o mimořádnou událost (což porucha letadla nemusí být), může být nárok na kompenzaci i několik set eur na osobu. Ale opět – u charterů bývá vymáhání složitější.</p>
